Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  jmenování
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Ústavní specifika dvou posledních nominací k Nejvyššímu soudu Spojených států

100%
Dostál M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 3
236-250
EN
In the introduction, the author presents historical overview of the process of selection, nomination, confirmation and appointment of Justices the Supreme Court of the United States, from beginning in 1789 to modern times. In comparison with the Czech constitutional and legal order, we see considerably different approach, despite the fact that our Constitution was inspired by the American. In the next sections, the article focuses on the final Supreme Court pick of president Barack Obama and president Donald Trump’s first Supreme Court nominee judge Neil Gorsuch who was subsequently confirmed. The Democratic party had dreamed of a progressive majority in the court and acussed the Republicans of “stealing” the seat and of refusing to consider the nomination of judge Merrick Garland, Obama nominee. The Democratic filibuster that followed was overcome by a Republican move to change Senate rules. When Donald Trump set out to find a justice to return the court to its full nine members, the imperative, as far as many Republicans saw it, was to come as close as possible to replacing conservative Justice Antonin Scalia, whose death in February 2016 created the vacancy. It was important to avoid an appointment like that of the retired Justice David Souter, who often voted with the court’s liberal wing despite having been appointed by president Bush, a Republican. Neil Gorsuch, an appeals court judge based in Colorado, came with conservative credentials established by thousand of rulings. He can give the court a conservative tint, after a year in which a divided Court is split 4–4 on touchstone issues including voting rights, abortion rights, immigration and gun owners rights. But itʼs difficult now to accurately predict how a relative young (49 years) Justice might rule in many future hard cases; that needs still time.
CS
V úvodu se autor věnuje historickému pohledu na proces výběru, nominace, schválení a jmenování soudců k Nejvyššímu soudu Spojených států, od počátků v roce 1789 až po současnost. Ve srovnání s českým ústavním a právním řádem jde o značně odlišný přístup, navzdory americkému vzoru pro naši Ústavu. V dalších částech se článek zaměřuje na poslední nominaci prezidenta Baracka Obamy a první nominaci prezidenta Donalda Trumpa, kterou byl soudce Neil Gorsuch, jenž byl posléze konfirmován. Demokratická strana snila o progresivní většině na soudu a obvinila republikány z „uloupení“ tohoto křesla a ze senátního odmítnutí zabývat se v průběhu deseti měsíců nominací soudce Merricka Garlanda. Demokratická obstrukce, která následovala, byla překonána republikány změněnými senátními pravidly. Když Donald Trump hledal soudce, aby umožnil soudu fungovat v plném počtu devíti soudců, tím nejdůležitějším z pohledu mnoha republikánů bylo nahradit co možná nejvíce konzervativního soudce Antonina Scaliu, jehož smrt v únoru 2016 vytvořila u soudu volné místo. Snahou bylo vyhnout se jmenování někoho, jako byl například již odstoupivší soudce David Souter, který často hlasoval s levým křídlem u soudu, ačkoliv byl jmenován republikánským prezidentem Bushem. Neil Gorsuch, soudce odvolacího federálního soudu bydlící ve státě Colorado, má za sebou mnoho konzervativně laděných rozhodnutí, opírajících se o tisíce soudních jednání. Může dát soudu konzervativnější zabarvení, a to po roce, ve kterém byl soud rozdělen v poměru 4 : 4 v klíčových oblastech, mezi kterými je například problematika volebního práva, potratového zákonodárství, migrace či práv držitelů zbraní. Je ale ještě příliš brzy na to, přesně předpovídat, jak tento relativně mladý (49 let) soudce bude rozhodovat v mnoha budoucích složitých případech; to ukáže čas.
2
Content available remote

Pracovněprávní pojetí funkce děkana na veřejné vysoké škole

100%
Jirásko V., Podrazil P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 7
712-731
EN
The article analyses the employment law related to the process of the appointment and dismissal of the dean of a public university. Although these procedures affect a relatively small group of individuals, it is important to keep in mind that if the legal certainty of the position of the faculty’s top official is not ensured, the employment relationships of other employees of the affected faculty, and thus the entire university, can be seriously disrupted. The issue under review must be seen in both a private and a public law context. In the private law context, it is necessary to answer whether the appointment of a dean gives rise to a new employment relationship or whether the existing employment relationship changes in terms of the type of work (including a change to a multiple employment relationship). At the same time, attention must be paid to the interrelationship between the termination of the employment relationship and the removal from office. Furthermore, the provisions of the Labour Code must be interpreted in relation to the relevant provisions of the Higher Education Act, which provides for specific procedural procedures for the appointment and removal of a senior faculty official. The procedures laid down in the law are applicable to all public universities of the university type. Different procedures apply in the case of Catholic theological faculties where the position of dean is filled with the participation of the Congregation for Catholic Education in Rome.
CS
Článek analyzuje pracovněprávní souvislosti spojené s procesem jmenování a odvolání děkana veřejné vysoké školy. Byť se jedná o poměrně úzký segment osob, kterých se předmětné procedury dotýkají, je třeba mít na zřeteli, že není-li dána jistota právní pozice u vrcholného funkcionáře fakulty, mohou být závažným způsobem paralyzovány pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců dotčené fakulty, potažmo celé univerzity. Zkoumaná problematika musí být vnímána jak v soukromoprávním, tak veřejnoprávním kontextu. V soukromoprávním měřítku je zapotřebí zodpovědět, zda jmenováním děkana do funkce dochází ke vzniku nového pracovního poměru, či se stávající pracovní poměr mění co do druhu práce (a to včetně změny na pracovní poměr s vícečetným druhem práce). Současně musí být pozornost věnována vzájemným vztahům mezi skončením pracovního poměru a odvoláním z funkce. Ustanovení zákoníku práce je dále nutno vykládat v návaznosti na relevantní ustanovení zákona o vysokých školách, jenž pro jmenování i odvolání vrcholného fakultního funkcionáře stanoví zvláštní procesní postupy. Zákonem stanovené procedury jsou aplikovatelné pro všechny veřejné vysoké školy univerzitního typu. Odchylné procedury se uplatní v případě katolických teologických fakult, u nichž je pozice děkana obsazována se spolupůsobením Kongregace pro katolickou výchovu v Římě.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.