Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  kauzalita
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Dlouhá 30. léta (1929-1945) : konceptuální přístupy k transformaci modernity

100%
Rákosník J.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2010
|
vol. 7
|
issue 2
222-238
EN
This study examines the thesis of the long 1930s. The theory of modernization diagnoses separate phases of modernity. The 1929-1945 period saw the culmination of what is known as the stage of organized modernity, which followed on to some extent from 19th century liberal modernity. Th is transformation process started in the last third of the 19th century and came to a head as a result of the great crash and the Second World War. From this standpoint the 1929-1945 period forms a unit in which the preconditions are formed for the creation of a postwar universalist welfare state and a mixed economy. The key processes here were an increase in state intervention in the economy and the promotion of social rights as a result of the experience of mass unemployment and wartime collectivism.
CS
Studie se zabývá tezí o dlouhých 30. letech. Teorie modernity určuje oddělené fáze modernity. Období 1929-1945 bylo kulminací organizované modernity, která do jisté míry následovala liberální modernitu 19. století. Tento transformační proces začal v poslední třetině 19. století a dosáhl vrcholu s krachem na burze a druhou světovou válkou. Z tohoto hlediska představovalo období 1929-1945 základ poválečného univerzalistického sociálního státu a smíšené ekonomie. Klíčovými procesy bylo zvýšení státních intervencí do hospodářství a podpora sociálních práv jako následek zkušenosti s masovou nezaměstnaností a válečným kolektivismem.
2
Content available remote

Critical realism and ecological economics : counter-intuitive adversaries or ostensible soulmates?

67%
Likavčan L.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2016
|
vol. 38
|
issue 4
449-471
EN
The paper questions the compatibility of critical realism with ecological economics. In particular, it is argued that there is radical dissonance between ontological presuppositions of ecological economics and critical realist perspective. The dissonance lies in the need of ecological economics to state strict causal regularities in socio-economic realm, given the environmental intuitions about the nature of economy and the role of materiality and non-human agency in persistence of economic systems. Using conceptual apparatus derived from Andrew Brown’s critique of critical realism and Bruno Latour’s actor-network theory, the paper refuses ontological nature/society dualism employed by critical realism, and stresses the role of non-humans in practical production and reproduction of socio-economic networks on the one hand, and in broadly defined ecological economic research on the other hand.
CS
Příspěvek poukazuje na  neslučitelnost ontologických předpokladů ekologické ekonomie s  teoretickým rámcem kritického realismu. Ekologická ekonomie totiž potřebuje předpokládat existenci kauzálních pravidelností ve  společnosti a ekonomice, nakolik musí zůstávat věrná svým před-teoretickým intuicím o povaze ekonomiky, rovněž jako o  roli materiality i  ne-lidských aktérů pro existenci ekonomických systémů. V článku se pracuje s konceptuálním aparátem oponenta kritického realismu Andrewa Browna a s teorií aktérů-sítí Bruna Latoura. Na tomto základě pak článek odmítá ontologický dualismus přírody a kultury. Závěrem pak článek upozorňuje na  dvojitou roli ne-lidských aktérů v praktické produkci/reprodukci společensko-ekonomických sítí a v široce pojatém ekologicky ekonomickém výzkumu.
3
Content available remote

Flexibilní systém - zlatá střední cesta zákonodárství a právní nauky

59%
Koziol H.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 8
625-645
EN
b_The flexible system, in German bewegliches System, is a method which was developed by a prominent Austrian professor of civil law and legal theory Walter Wilburg, who by the way maintained his personal integrity during the Nazi Occupation of Austria, His conception is an instrument which may serve both for the purpose of legislation and of scholarship. It is based on the idea that the best way how to draft laws is a midway between a very abstract forms of legal rules on the one hand and very detailed formulation on the other hand. In doing so it is necessary to reflect the relevant factors called elements. The values which may form the legal institute or be relevant for a resolution of a concrete problem belong to this group. Part of this methodology are four principles and his internal relationships, namely the principle of private autonomy, the principle of legal certainty of the legal relationships, the principle of the contractual justices and principle of contractual loyalty. Based on this it is possible to resolve the most delicate and difficult questions of legislations. The author illustrates this on example of mistake, protected interest, due care, cascaded legal impacts and alternative causality.
CS
a_Flexibilní (pohyblivý) systém, německy bewegliches System, je metoda vyvinutá nejpřednějším rakouským profesorem soukromého práva a právní teorie, který navíc osvědčil svoji osobní integritu během nacistické nadvlády v Rakousku, Waltera Wilburga. Jeho koncept slouží jak v oblasti zákonodárství, tak především právní vědy. Vychází zejména z poznání, že pro zákonodárství je klíčová určitá střední cesta mezi relativně abstraktními, a tedy k dalšímu výkladu inklinujícími formulacemi právních norem a na druhé straně velmi podrobnou, a tedy rigidní právní úpravou. Přitom je třeba reflektovat relevantní faktory, které Wilburg nazývá elementy, kam patří především hodnoty určující daný právní institut či problém. V soukromém právu je přitom ovšem třeba brát v úvahu čtyři principy a jejich vzájemné vztahy - princip soukromoprávní autonomie, princip jistoty právních vztahů, princip smluvní spravedlnosti a princip smluvní loajality. Na základě toho je možné řešit nejen problematiku zákonodárství, ale i konkrétních případů. To autor ukazuje na otázce omylu, chráněných zájmů, povinnosti péče, odstupňovaných právních následků a alternativní kauzality.
4
Content available remote

Deliktní odpovědnost na prahu éry strojů aneb k některým předpokladům vzniku povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem autonomních vozidel

51%
Matejka J., Fialová E., Žolnerčíková V., Krausová A.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 5
313-333
EN
Czech tort law provides sufficient starting points for compensation for pecuniary and non-pecuniary damage to the protected property. The obligation to compensate for such damage is imposed for any legally relevant harmful result (typically a threat or risk), regardless of whether the harmful result was caused by fault (subjective liability) or without fault (objective liability). The key aspects of this relationship are a certain “control of risk” so that the possible consequences of this risk are always borne by the subject that has the capability to control this risk, in particular to control or at least minimize the risk. The article focuses mainly on the application of these general and related principles to the new technological phenomenon of today, which are autonomous systems, especially autonomous vehicles. The article deals with particular types of liability of key actors who, due to their nature or position, are capable to control these risks in a qualified manner, whether it is the control in terms of legal, procedural or technological nature of these systems. The subject of the article is, in addition to the general assumptions of the origin of this liability and related reflections at the level of EU law, considerations about the liability of the producer, importer, operators (including a driver), as well as the liability for the physical infrastructure (road owner) and the indispensable data infrastructure. These considerations do not leave out the critical evaluation of the related strategic documents, national or European, including partial considerations related to the testing operation of these systems.
CS
České deliktní právo poskytuje dostatečná východiska k náhradě majetkové i nemajetkové újmy na relevantním chráněném statku. Povinnost k náhradě takové újmy se tak ukládá za jakýkoliv právně relevantní škodlivý výsledek (typicky ohrožení či riziko), a to zcela bez ohledu na to, zda k němu došlo zaviněním (subjektivní odpovědnost), nebo bez zavinění (objektivní odpovědnost). Klíčovým aspektem tohoto vztahu je určitá „kontrola rizika“ tak, aby možné následky tohoto rizika nesl vždy ten odpovědnostní subjekt, který má optimální možnost toto riziko kontrolovat, tj. zejména ho ovládat či alespoň minimalizovat. Předmětem tohoto článku je především aplikace těchto obecných a souvisejících východisek na nový technologický fenomén současnosti, jejž představují autonomní systémy, zejména pak autonomní vozidla. Článek se zabývá jednotlivými druhy odpovědnosti u většiny klíčových aktérů, jež jsou vzhledem ke své povaze či postavení způsobilí kvalifikovaně kontrolovat tato rizika, ať již jde o kontrolu ve smyslu právním, procesním či na základě technologické podstaty fungování těchto systémů. Předmětem článku tak jsou, kromě obecných předpokladů vzniku této odpovědnosti a souvisejících reflexí na úrovní práva EU, úvahy o odpovědnosti výrobce, respektive dovozce, provozovatelů (včetně řidiče), jakož i odpovědnosti za fyzickou (vlastník komunikace) a nezbytnou datovou infrastrukturu. Stranou těchto úvah nezůstává ani kritické hodnocení souvisejících strategických dokumentů, ať již národních či evropských, včetně dílčích úvah spojených s testovacím provozem těchto systémů.
5
Content available remote

Kauzalita a rozsah odpovědnosti

51%
Janeček V.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 11
959-981
EN
The new Czech Civil code (CC) traditionally does not define causation and leaves this task to the judiciary and legal theory. Despite this statutory “silence”, the changes that stand behind the CC may lead to a conception of causation that is very different from that which has been used in the Czech Republic until recently. The aim of this article is to develop this new theory of causation which is based on an analysis of two crucial reformative features of the CC. In particular, the author seeks to answer how our conception of causation might be influenced by the declared (1) departure from materialism and (2) inclination to the idealistic western tradition.He examines the extra-contractual fault-based liability regime (§ 2910 CC) by a historical, doctrinal and comparative method and shows that the causation under current Czech law can be understood as a two phased ideal test of factual and legal causation (i.e. a relation between a breach of a duty and damage). However, the factual causation test is only a negative one. A positive legal causation (adequacy/scope of liability) is then implied by the statute. According to the CC, the causal link can be presumed where the damage was foreseeable by a rational average human,or by a person of average abilities. Each of these two presumptions plays a crucial role when assessing different causation (relating to primary or consequential damage). This theory may then substantially strengthen the procedural position of the claimant.
CS
Nový občanský zákoník (o. z.) ponechává tradičně vymezení příčinné souvislosti na judikatuře a právní teorii. Vzdor „mlčení“ zákona mohou ale vést změny, které stojí v pozadí o. z., k odlišnému pojetí kauzality, než které u nás doposud panovalo. Cílem tohoto článku je načrtnout do značné míry originální teorii kauzality, a to na základě analýzy dvou klíčových reformních momentů o. z. Konkrétně se autor snaží domyslet, co může pro kauzalitu znamenat deklarovaný 1) odklon od materialismu a 2) příklon k idealistické západní tradici, který přijetí o. z. pravděpodobně provázel. Na příkladu mimosmluvní odpovědnosti za újmu způsobenou vlastním zaviněním (§ 2910 o. z.) autor článku pomocí historické, doktrinální a srovnávací metody dokládá, že kauzalitu lze dnes chápat jako dvojstupňový ideální test faktické a právní souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Faktická kauzalita je v takové koncepci nicméně jen měřítkem negativním. Pozitivní měřítko právní souvislosti (adekvátnosti/rozsahu odpovědnosti) pak podle autora plyne přímo ze zákona a je jím hned dvakrát presumované ideální měřítko předvídatelnosti škodního následku z hlediska rozumného průměrného člověka, respektive osoby průměrných vlastností. Každá tato domněnka hraje svou roli při posuzování jiné příčinné souvislosti (buď ve vztahu k první újmě, nebo k následné újmě). Nastíněná teorie může navíc výrazně posílit procesní postavení poškozeného.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.