Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  krajina
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1

Evropská úmluva o krajině a české územní plánování

100%
Maier K., Peltan T.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2015
|
issue 2
9-16
EN
The Planning and Building Act of 2006 has implemented European Landscape Convention to the Czech system of spatial planning. This provides a new approach to landscapes, which are defined through their perception by the public; no difference is made between valuable and normal landscapes, disturbed landscapes and landscapes designated for reconstruction. All landscapes are to be defined, analysed, evaluated and monitored, on the basis of which they will be subject to protection, management and planning. An essential tool for planning is the determination of the landscape quality objectives, which should create a shared vision of the landscape and guide the creation of specific measures. Throughout the process of planning the landscape the Convention requires that specialist knowledge then be combined with consultation with the public and other stakeholders. Although Czech spatial planning provides sufficient instruments to meet the requirements of the Convention, it has a few weaknesses. These include, in particular, the varied practical implementation of the Convention in the Principles of Spatial Development, limited expert capacity for planning of the landscape, in particular at local level, and little tradition of public participation in planning processes.
CS
Stavebním zákonem z roku 2006 byla do českého systému územního plánování implementována Evropská úmluva o krajině. Ta poskytuje nový přístup ke krajinám, které definuje prostřednictvím jejich vnímání veřejností, a nečiní rozdíl mezi krajinami hodnotnými, běžnými, narušenými a určenými k obnově. Všechny krajiny mají být vymezeny, analyzovány, hodnoceny a sledovány a na základě toho mají být předmětem ochrany, managementu a plánování. Základním nástrojem plánování je přitom stanovení cílových charakteristik krajiny, které by měly vytvářet sdílenou vizi krajiny a být vodítkem pro vytváření konkrétních opatření. V celém procesu plánování krajiny pak Úmluva požaduje kombinovat expertní znalost s konzultací s veřejností a dalšími aktéry. Přestože české územní plánování nabízí dostatečné nástroje pro naplnění požadavků Úmluvy, má i několik slabých stránek. Mezi ně patří zejména nejednotná praxe implementace Úmluvy v zásadách územního rozvoje, malá expertní kapacita pro plánování krajiny zejména na lokální úrovni a malá tradice účasti veřejnosti v plánovacích procesech.
2
Content available remote

Vnímání krajiny východočeských královských věnných měst v Ottových Čechách

84%
Semotanová E.
Historická geografie (Historical Geography)
|
2019
|
vol. 45
|
issue 2
263-292
EN
The submitted paper focuses on the use and significance of a specific type of narrative sources, specifically the book Čechy. Společnou prací spisovatelův a umělců českých (“Bohemia by Shared Work of Czech Writers and Artists”) issued by the publishing house of Jan Otto between 1883-1908, for acquiring knowledge about the landscape of dowry towns and their near vicinity and for understanding of how authors of the studied texts perceived the term dowry towns.
3
Publication available in full text mode
Content available

Neviditelná krajina v Nezvalově poezii 20. let

84%
Čolakova Ž.
Bohemistyka
|
2018
|
issue 2
137-150
CS
What is noticeable in the 1920s, when Czech modern poetry and Vítězslav Nezval in particular express their avant-garde quests through the felicitous poetic program, is the aesthetic distancing from the romantic melancholy and respectively from the interpretation of landscape as an object of contemplation and a mediator between the human soul and the universe. The preference of poetism for civilization diversity and metropolitan dynamics and its superficial disregard for nature are the reasons why this aspect of Vítězslav Nezval’s poetry has remained outside the field of literary research so far. The main objective of this paper is to discover and outline the manifestations of artistic treatment of nature in Nezval’s poetry even when he denies its place in modern poetry in general. The paper focuses on those transformational processes of anti-mimetic nature through which the image of the landscape is no longer perceived as a reflection of the real entities of nature but as a fictional entity based on the principle of collage.
4
Publication available in full text mode
Content available

Skalní hrady mezi geologií, zábavou a kontemplací

84%
Vokurka M.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2023
|
vol. 33
|
issue 68
58-72
EN
The paper focuses on two so-called rock castles (Sloup and Jestřebí in northern Bohemia) and their presentation in the early modern topographies written by Mauritius Vogt. While today they are both perceived as former castles, for Vogt, only Jestřebí was an abandoned castle, while Sloup was mainly a hermitage. The relationship between both places leans on their bizarre appearance and connection to the underground. They both were rocks upon a lowland described as saxum vivum. Vogt’s view is contextualized by Athanasius Kircher’s Mundus subterraneus and other works on the underground.
5
Publication available in full text mode
Content available

Krajina jako atmosféra. Co mě nasila Jarka Janáčková

67%
JEDLIČKOVÁ A.
Bohemistyka
|
2020
|
issue 3
319-344
EN
Literary historian Jaroslava Janáčková has been inquiring into Czech literature of the 19th century for several decades. In order to pay homage to her substantial contribution to the knowledge of the period and development of fiction poetics on the occasion of her birthday, the author of the paper summarizes some of the crucial approaches of Janáčková´s research to apply them further in analyzing a novel by Alois Jirásek, on whose work she focused mainly in the 1980s.
CS
Literární historička Jaroslava Janáčková zkoumá českou literaturu 19. století již řadu desetiletí. Se záměrem ocenit u příležitosti jejích narozenin její podstatný přínos k poznání tohoto období a vývoje poetiky prózy shrnuje autorka příspěvku některé klíčové přístupy v bádání Jaroslavy Janáčkové a následně je uplatňuje v analýze románu Aloise Jiráska, na jehož dílo se jubilantka soustředila hlavně v osmdesátých letech.
6
Content available remote

Klasifikace historických cest podle poloh zaniklých popravišť v krajině

67%
Cendelín D.
Historická geografie (Historical Geography)
|
2019
|
vol. 45
|
issue 2
207-222
EN
Historic execution sites were a part of the landscape and their location was obviously picked with a certain intention. They used to be situated near settlements where judicial authorities resided and obviously also close to a line of the period transport network. Many execution sites that have been discovered so far suggest that their location was intentionally picked in the immediate vicinity of a path where traffic was known or expected to be heavy near towns where judicial authorities resided.
7
Content available remote

Jazyk a krajina v antropologickém výzkumu

67%
Mácha P.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2021
|
vol. 108
|
issue 4
403-430
EN
Language is a key element in the perception, formation, and reproduction of landscapes and group boundaries. It is effective in at least three dimensions, namely, the inner/cognitive, the outward/appropriative, and the collective/identitarian. The inner dimension refers to the fact that our perception of landscape and our spatial cognition are determined, to a large extent, by the linguistic terms and grammatical structures specific to our language. The outward dimension refers to the capacity of language to project linguistically- and culturally-determined understandings into the physical world and create and appropriate places and landscapes by the act of naming. Finally, the collective dimension points to the importance of the linguistic delimitation of landscapes and their association with group identities. The article summarizes crucial recent findings in all three of the aforementioned dimensions and suggests possibilities for further research.
8

Mapování sekundární krajinné struktury pro potřeby územního a krajinného plánování

67%
Lacina D., Flekalová M.
Urbanismus a územní rozvoj
|
2016
|
issue 1
4-13
EN
The landscape is functional at three levels (structures): primary, secondary and tertiary. The current state of the landscape is represented by its secondary structure, both in terms of land use and land cover. The aims of our work were to develop a suitable method of depiction of the current state of landscape in regard to natural values, which can be used for the purpose of spatial and/or landscape planning, and to verify this method in the model territory of Vlčnov-Veletiny. Experience with other methods of landscape mapping was used as well. The outcome of the study is a proposal of ten categories of land cover. These categories are further segmented in sub-categories so that existing documents on biotope mapping can be used with the technology of geographic information systems.
CS
Krajina je funkční ve třech úrovních (strukturách) – primární, sekundární a terciární. Aktuální stav krajiny je reprezentován její sekundární strukturou, ať se jedná o využití území (land use) nebo o krajinný pokryv (land cover). Cílem práce je vytvoření vhodné metody zachycení aktuálního stavu krajiny s ohledem na přírodní hodnoty v území (pro účely územního anebo krajinného plánování) a její ověření v modelovém území Vlčnov-Veletiny. K tomu bylo využito zkušeností s jinými metodami mapování krajiny. Výsledkem je návrh 10 kategorií krajinného pokryvu, které jsou dále členěny na další podkategorie tak, aby bylo možno využít některých existujících podkladových materiálů (mapování biotopů) při použití technologie geografických informačních systémů (celoplošné polygonové zpracování dat).
9
Publication available in full text mode
Content available

K slavení já však zrozen jsem

67%
Harák I.
Bohemistyka
|
2022
|
issue 4
573-593
EN
In his study Ivo Harák deals with poetic work of Jan Zahradníček, one of the most remarkable representatives of Czech spiritual lyrics of 20th century. Harák gives a comprehensive analysis of Zahradníček´s poetry collections – using knowledge of the most significant secondary sources concerning Zahradníček´s production. Harák attempts to draw the developmental line of Zahradníček´s work since his beginning in poetry (Pokušení smrti) to the development of Zahradníček’s poetics to the mid-1930s XX. century. Harák points at ideal and formative dominants being repeated, deepening and making variations in Zahradníček´s work. Harák also relates to his previous works on analogical authors (particularly to his monograph Básník a jeho čas on Zdeněk Rotrekl and another monograph of his Básník Josef Suchý).
CS
Ivo Harák se ve své studii zabývá básnickým dílem jednoho z nejvýraznějších představitelů české spirituelní lyriky XX. století Jana Zahradníčka. Zevrubně analyzuje jeho básnické sbírky – využívaje při tom znalosti těch nejvýznamnějších textů sekundární literatury, které jsou věnovány Zahradníčkově tvorbě. Pokouší se narýsovat vývojovou linii Zahradníčkovy tvorby od jeho básnických počátků (Pokušení smrti) po rozvinutí Zahradníčkovy poetiky do půli třicátých let XX. století. Ukazuje při tom na myšlenkové a tvárné dominanty, jež se v Z. tvorbě opakují, variují a prohlubují. Harák zde také navazuje na pozornost, již věnoval obdobným autorům (především na své monografie Básník a jeho čas o Zdeňku Rotreklovi a Básník Josef Suchý).
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.