Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  legal methodology
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Test proporcionality jako nástroj zdůvodňování, nikoli nalézání rozhodnutí

100%
Koref T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 12
1156-1175
EN
Triumphant technique. Destructive nihilism. Cutting-edge topic. The scholarship describes the proportionality test in various ways and, undoubtedly, does so frequently. Nonetheless, discussion of how the proportionality test stands within legal methodology remains rather underrepresented. In particular, it is not clear how the proportionality test relates to traditional methods of interpretation, to subsumption and to legal syllogism. Does the proportionality test replace these tools? Does it complement them? And what role does it play in the application of the law? The article addresses these questions. First, I complement a traditional Czech legal scholarship by distinguishing two different contexts of the application of law: discovery and justification. In this context, I describe the proportionality test as an instrument of so-called internal justification which requires further external justification by its very nature (especially external justification by traditional methods of interpretation, case-law and legal doctrine). Third, I show that the proportionality test can be integrated into a legal syllogism and that the proportionality test both requires the subsumption and results in the subsumption. The article is analytical and normative. As analytically based, the article illuminates the role and status of the proportionality test. The normative dimension of the article is directed towards legal practice and can be summarized in one essential claim: the proportionality test cannot be used without other tools of the application of law, especially without subsumption and traditional methods of interpretation.
CS
Triumfální technika. Destruktivní nihilismus. Téma číslo jedna. Odborná literatura charakterizuje test proporcionality různě, v každém případě hojně. Přesto však zůstává spíše stranou pozornosti otázka, jak si test proporcionality stojí v rámci právní metodologie. Zejména není jasné, jak se test proporcionality vztahuje k tradičním metodám interpretace, k subsumpci a k právnímu sylogismu. Nahrazuje test proporcionality tyto instituty? Doplňuje je? A jakou roli při aplikaci práva vlastně hraje? Předloženými otázkami se zabývám v tomto článku. Nejprve doplňuji českou doktrínu tím, že s odkazem na německé autory rozliším dva odlišné aspekty aplikace práva: nalézání a zdůvodňování rozhodnutí. V tomto kontextu následně představím test proporcionality jako nástroj tzv. interního zdůvodňování, jenž ze své povahy nutně předpokládá další, tzv. externí zdůvodňování (zejména externí zdůvodňování prostřednictvím metod interpretace, judikatury a doktríny). Ve třetím kroku ukazuji, že test proporcionality vyžaduje subsumpci, ústí v subsumpci a že jej lze integrovat do tradičního právního sylogismu. Článek je analytický a normativní. Analytičnost spočívá v tom, že článek objasňuje postavení testu proporcionality. Normativní rozměr článku míří k právní praxi a lze jej shrnout jednou základní tezí: test proporcionality nelze užívat bez dalších nástrojů aplikace práva, zejména bez subsumpce a interpretačních metod.
2
Content available remote

Právo a literatura : brněnská spojení

100%
Škop M., Smejkalová T., Štěpáníková M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 1
67-85
EN
Law and Literature movement belongs among today’s critical legal-philosophical movements. This movement springs out from idea that law can be treated as a language, including its literary form. Therefore, it understands the law as a cultural artifact that can be subjected to the same or comparable research as any other literary text. At present, this approach mainly operates with methods that can help general legal methodology and specific methodology the interpretation of legal texts. The article “Law and Literature: Brno connection” focuses on the description of the movement, with an emphasis on the current trends in the field (which have its origin and context, which can not be overlooked), especially taking into account the direction of “Law as Literature” and taking into account the possibility of adapting this direction to the Czech legal environment. The article focuses on the possibilities of using literary interpretation in law (context analysis, including overinterpretation, audience analysis, narratology) and the potential effects of literature on law (persuasion, cultivation). Deeper interest in this issue is evident at the Faculty of Law of Masaryk University so this research institute cannot be passed over. The article therefore represents the findings realized at Brno Faculty as the most prominent workplace in this field and shows the existing research findings in this segment of law examination.
CS
Law and Literature (Právo a literatura) řadíme mezi současná kritická právněfilosofická hnutí. Vychází z představy práva jako jazyka, který může mít i literární podobu, a chápe proto právo jako kulturní artefakt, který může být podroben stejnému či srovnatelnému zkoumání jako jakýkoli jiný literární text. V současnosti tento přístup operuje zejména s metodami, které mohou napomoci právní metodologii obecně, nebo přímo napomoci metodám interpretace právních textů. Článek se proto soustředí na popis hnutí s důrazem na současné trendy v této oblasti (které však mají svůj původ a svůj kontext, což nelze pominout), zejména s přihlédnutím k směru „Právo jako literatura“ a s přihlédnutím na možnosti adaptace tohoto směru na české právní prostředí. Soustředí se proto na možnosti využití literární interpretace v právu (analýza kontextu, včetně nadinterpretace, analýza publika, naratologie) a vůbec potenciální vlivy literatury na právo(přesvědčování, kultivace). Hlubší zájem o tuto problematiku je patrný na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Článek proto představuje dosavadní zjištění učiněné na brněnské fakultě jako pracovišti s nejvýraznějším postupem v této oblasti a ukazuje dosavadní badatelská zjištění v tomto segmentu zkoumání práva.
3
Content available remote

Legislativní zvyklosti

100%
Škop M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 9
723-737
EN
b_The article “Legislative (Drafting) Conventions” deals with the content and forms of legislative conventions (drafting conventions). Drafting conventions are a special kind of legislative rules that have a certain meaning but at the same time, it is very difficult to identify how is their content different from other binding legislative rules (including legislative techniques). Therefore, first, it is important to identify their common and distinct features with other Iaw-making rules and to identify those which genuinely define drafting conventions. The article also focuses on methodology: the ways in which legislative conventions are identified and examined, including methodological problems that it may be associated with. Here it is necessary to emphasise especially empirical legal methods (especially qualitative), because using classical legal methods (doctrinal methodology), may not be sufficient to examine the legislative habits. Next, the article is looks at some examples of legislative habits found in the electronic library of the prepared legislation. These examples are not sufficiently representative to provide the common features of legislative conventions, but they can help to orientate us in this area and help to identify the general position of legislative habits in the legal system of the Czech Republic.
CS
a_Článek se zabývá obsahem a formou tzv. legislativních zvyklostí. Jedná se o zvláštní druh pravidel legislativní činnosti, která mají určitý význam, ale velmi obtížně identifikovatelný obsah odlišný od jiných závazných legislativních pravidel (včetně legislativní techniky). Proto je nejprve důležité identifikovat jejich společné a odlišné znaky s jinými pravidly spojenými s tvorbou práva a určit ty, které skutečně vymezují legislativní zvyklosti. Článek se dále soustředí na metodologii, tj. způsoby, kterými lze legislativní zvyklosti určovat a zkoumat, včetně problémů, které s tím mohou být spojeny. Zde je nezbytné akcentovat zejména empirické metody zkoumání práva (především kvalitativní), neboť doktrinálně jsou legislativní zvyklosti jen obtížně zkoumatelné. Dále se článek věnuje některým příkladům legislativních zvyklostí, které byly nalezeny v elektronické knihovně připravované legislativy. Tyto příklady nejsou dostatečné, aby mohly reprezentativně identifikovat společné znaky legislativních zvyklostí, avšak mohou napomoci orientaci v této oblasti a napomoci identifikovat obecné místo legislativních zvyklostí v právním systému České republiky.
4
Publication available in full text mode
Content available

French Jurisprudence and the Dispute over the Method: From Positivist Exegesis to Free Scientific Research

80%
Sokalska E., Augustyniak M.
Przegląd Prawa Konstytucyjnego
|
2021
|
issue 6 (64)
223-235
PL
Rozwój szkoły prawa natury w dobie Oświecenia wpłynął na europejską myśl prawną i sprowokował dyskusję nad metodami interpretacji prawa. Francuska i niemiecka jurysprudencja w XIX w. rozwinęła różne podejścia w zakresie metodologii, odwołując się do historycznych, społecznych i wielowymiarowych aspektów, podstaw i źródeł prawa. Celem artykułu jest identyfikacja oraz porównanie kluczowych idei, charakterystycznych dla ewolucji głównych stanowisk dotyczących metody wykładni prawa, jakie pojawiły się na gruncie francuskiej jurysprudencji w XIX w. i pierwszej połowie XX w. Pozytywistyczna szkoła egzegezy dominowała we francuskich studiach nad prawem od początku XIX w. W połowie tego wieku pojawił się nowy trend poszukiwań badawczych. Przedstawiciele tego nurtu rozważali pluralizm metod stosowanych w badaniach naukowych nad prawem. Podczas dwóch ostatnich dekad XIX w. i w pierwszej połowie XX w. we Francji obserwuje się rozwój tzw. szkoły wolnego prawa (libre recherche scientifique), której inicjatorem był François Gény.
EN
The development of the “natural law” movement during the Enlightenment era has influenced European legal thought and provoked discussions on the law interpretation method. In the 19th century, French and German legal scholarship developed different methodological approaches referring to some historical, social, and multidimensional aspects and foundations of law. The article explores the evolution of the main scientific positions on the method of interpretation of the law which have appeared in French jurisprudence in the 19th and the first half of the 20th century. In France, from the early 19th century, the positivist school of exegesis dominated legal studies. In the half of the century, a new trend of scientific research was developed. The representatives of the current have pondered pluralism of the methods applied in legal research. Then, in France, we observe the rise of the “free scientific research” initiated by François Gény.
5
Publication available in full text mode
Content available

Filozofia prawa a teorie wykładni prawa (wybrane zagadnienia)

80%
Zirk-Sadowski M., Bekrycht T.
Acta Universitatis Lodziensis. Folia Iuridica
|
2017
|
vol. 78
5-10
EN
The content of the article briefly presents the issues connected with theories of legal interpretation. The authors point to two methodological attitudes towards cognizing legal interpretation. They result in descriptive and prescriptive theories of legal interpretation and indicate creating a notion of ‘theory-concept’ in legal interpretation. The authors mark three groups of such theory-concepts in Polish legal theory.
PL
Treść artykułu w sposób szkicowy przedstawia problematykę związaną z teoriami wykładni prawa. Autorzy wskazują na dwie postawy metodologiczne względem poznawania interpretacji prawa, które skutkują opisowymi i normatywnymi teoriami wykładni prawa, a także na wykształcenie się pojęcia „teorii-koncepcji” w wykładni prawa. Autorzy wyróżniają trzy grupy takich teorii-koncepcji w polskiej teorii prawa.
6
Content available remote

Metodologické přístupy k analogii zákona v kontextu právní úpravy započtení na dědický podíl

80%
Drachovský O., Fischer K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 5
350-373
EN
Analogia legis shall be applied only if a juridical act does not explicitly regulate certain issue and if the gap in legislation is not intended for by the rational legislator. Its usage should be preceded by a precise and in-depth methodological analysis. Nevertheless, such an analysis is not always apparent in judicial decisions that take the application of the analogy into account. An example of such a decision is analysed in the second part of this paper. The analysed decision deals with the interpretation of Section 1664 of the Czech Civil Code that governs collation with respect to an inheritance share made by a court (without an order by the decedent). The Supreme Court concluded that the above-mentioned legal provision does not contain complex and self-executing rule. Thus, the Court had to use analogy. This paper criticises the argumentation of the Court, its authors find the argumentation quite poor and lay down the hypothesis that it does not correspond to any yet published opinions on the analogy. The main target of the paper is to find arguments for the conclusion that Section 1664 shall be construed as self-applicable. It focuses on this issue mainly from the teleological point of view which – in the eyes of authors – might have been underestimated by the Supreme Court.
CS
Příspěvek zprvu pojednává o analogii zákona jako o metodě, která by měla být aplikována tehdy, nereflektuje-li zákon výslovně určitou otázku a pokud zároveň takové nereflektování není zákonodárcovým záměrem. Jejímu použití by tak měla předcházet důkladná metodologická analýza. Taková analýza nicméně není vždy dostatečně patrná z rozhodnutí soudů, která užití analogii zvažují. Jedno z takových rozhodnutí je předmětem zvláštní části tohoto příspěvku. Analyzované rozhodnutí se týká výkladu § 1664 občanského zákoníku, který upravuje započtení na dědický podíl soudem. Nejvyšší soud v něm uzavřel, že zmíněné ustanovení neobsahuje komplexní a samostatně aplikovatelné pravidlo, a proto se musel uchýlit k analogii. Předkládaná stať podrobuje zmíněné rozhodnutí kritické reflexi. Hlavní cíl zvláštní části tohoto článku tkví v hledání argumentů pro závěr, že § 1664 samostatně aplikovatelné pravidlo obsahuje. Cesta k tomuto cíli se opírá především o teleologické úvahy, které byly dle mínění autorů tohoto příspěvku v dané věci ze strany Nejvyššího soudu podceněny.
7
Publication available in full text mode
Content available

Agrarrechtliche Weltenrettung oder Überforderung? Von der Methodik der Integration außerland-wirtschaftlicher Ansprüche ins europäische Agrarrecht

71%
Norer R.
Przegląd Prawa Rolnego
|
2021
|
issue 2(29)
349-366
IT
La politica agricola comune, nelle diverse fasi di sviluppo, a partire da quella di organizzare i mercati agricoli, ha dovuto affrontare problemi diversi, non sempre connessi all’agricoltura. È stata costretta a soddisfare i requisiti in ambito di protezione ambientale, politica strutturale e sociale, benessere degli animali, politica energetica oppure tutela del clima. Al giorno d’oggi si possono osservare tre diversi metodi attraverso i quali si configura, dal punto di vista giuridico, il rapporto tra diritto agrario e materia giuridica non connessa all’agricoltura: separazione, relazione e integrazione.
PL
Wspólna Polityka Rolna w trakcie swego rozwoju, począwszy od organizacji rynków rolnych, mierzyła się z wieloma różnymi, także pozarolniczymi problemami. Musiała odpowiadać wymogom ochrony środowiska, polityki strukturalnej i społecznej, dobrostanu zwierząt, polityki energetycznej lub ochrony klimatu. Współcześnie można dostrzec trzy metody, według których prawnie kształtowane są relacje między prawem rolnym a pozarolniczą materią prawną: separacja, powiązanie i integracja.
EN
In the course of its development, starting with the organisation of agricultural markets, the Common Agricultural Policy has been confronted with many different, also non-agricultural problems. It had to respond to the requirements of environmental protection, structural and social policy, animal welfare, energy policy or climate protection. Nowadays, there are three different methods by which the relationship between agricultural law and non-agricultural legal issues is legally shaped: separation, connection and integration.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.