Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  lidská přirozenost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Politické myšlení Alberta Camuse v kontextu motivu lidské přirozenosti

100%
Müller M.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2020
|
issue 61
77-93
EN
This article points to the interdisciplinary overlap of literary and journalistic work by Albert Camus and political philosophy. Unfortunately, political thoughts that represent a significant aspect of his work are often overshadowed by the exaggerated appeal of many interprets and literary critics to the philosophy of absurdity and its existential dimension. The article proposes the interpretative framework of human nature as a unifying element between the concepts of absurd and revolt, and uses it to assess Camus’s moderate political position. The article concludes that Camus’s works can be useful in considering the necessary conditions for political discussion and interpersonal dialogue, and in highlighting the importance of literature within this dialogue.
2
Content available remote

Zamyšlení nad knihou Ondřeje Sikory "Kantova praktická metafyzika"

100%
Sobotka M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 4
605-623
EN
The article focuses on Ondřej Sikora’s book, Kant’s Practical Metaphysics (Kantova praktická metafyzika. Praha, Karolinum 2017). Emphasis is placed on the metaphysical anchoring of Kant’s ethics, which is expressed in the thesis of Groundwork for the Metaphysic of Morals (Grundlegung zur Metaphysik der Sitten), to the effect that a person is called to a higher meaning of his or her existence than the meaning that existence alone supplies him or her. >From this perspective, Kant’s thesis of the two causalities, natural causality and causality from freedom, becomes intelligible. The author places further emphasis on Sikora’s interpretation of the difference between Groundwork for the Metaphysic of Morals and the Critique of Practical Reason (Kritik der praktischen Vernunft), which hinges on its movement from the hypothetical analyses of the “idea … of a possible pure Will” (“Idee … eines möglichem reinen Willens”) to the categorical assertions of the Critique of Practical Reason. The movement from Groundwork for the Metaphysic of Morals to the Critique of Practical Reason is facilitated by the introduction of the “fact of Reason” as a piece of knowledge that in itself also contains an ethical claim.
CS
Tato studie je vyjádřením ke knize Ondřeje Sikory Kantova praktická metafyzika (2017). Za její první klad recenzent považuje důraz na metafyzické zakotvení Kantovy etiky, které se projevuje v tezi Základů metafyziky mravů , podle níž je člověk povolán k vyššímu významu své existence, než jaký mu skýtá existence sama. Z tohoto pohledu je pochopitelná teze o dvojí kauzalitě u Kanta, kauzalitě přírodní a kauzalitě ze svobody. Recenzent dále klade důraz na Sikorovu interpretaci rozdílu mezi Základy metafyziky mravů a Kritikou praktického rozumu, který záleží v postupu od hypotetických rozborů „ideje … možné čisté vůle“ („Idee … eines möglichem reinen Willens“) ke kategorickým tvrzením Kritiky praktického rozumu. Postup od Základů metafyziky mravů ke Kritice praktického rozumu je umožněn zavedením „faktu rozumu“ jako poznatku, který v sobě zároveň obsahuje etický nárok.
DE
Die vorliegende Studie ist dem 2017 erschienenen Buch Ondřej Sikoras Kants praktische Metaphysik (Kantova praktická metafyzika. Praha, Karolinum 2017) gewidmet. Schwerpunkt ist die metaphysische Verankerung von Kants Ethik, die in der These Grundlegung zur Metaphysik der Sitten deutlich wird, dergemäß der Mensch zu einer höheren Bedeutung seiner Existenz berufen ist, als sie ihm selbst gibt. Aus dieser Perspektive wird die These der doppelten Kausalität bei Kant verständlich, nämlich der natürlichen Kausalität und der Kausalität durch Freiheit. Der Autor betont des weiteren Sikoras Interpretation des Unterschieds zwischen Grundlegung zur Metaphysik der Sitten und Kritik der praktischen Vernunft, der im Fortschreiten von der hypothetischen Analyse „Idee … eines möglichen reinen Willens“ zu den kategorischen Behauptungen der Kritik der praktischen Vernunft besteht. Der Schritt von Grundlegung zur Metaphysik der Sitten hin zur Kritik der praktischen Vernunft wird durch die Einführung des „Faktums der Vernunft“ als Erkenntnis möglich, die auch einen ethischen Anspruch umfasst.
3
Content available remote

Spravedlnost mezi utopií a realitou

80%
Sobek T.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 11
999-1014
EN
This article deals with the significance of value ideals for political and legal thinking.Value ideals are necessary ingredients of any normative thinking but it is not self-evident what role (if any) we should assign to ideals so high that they are infeasible. People have tendency to selfish behaviour (at least in part) due to their human nature but this empirical fact does not diminish the moral wrongness of selfish behaviour. Even if human nature was unchangeable, it would be possible and right to criticize selfish behaviour from a moral point of view. In this sense, even an unachievable ideal can become a standard of moral rightness.However, we need to address practical problems of our real world. If a utopian vision abstracts away from facts about the sources of these problems then it cannot provide us useful guidelines for solving them.
CS
Tento článek se zabývá významem hodnotových ideálů pro politické a právní myšlení. Hodnotové ideály jsou nezbytnou součástí každého normativního myšlení, ale není zřejmé, jakou roli (pokud vůbec nějakou) bychom měli připisovat ideálům, které jsou tak vysoké, že nejsou realizovatelné. Lidé mají sklon k sobeckému jednání, což je (alespoň zčásti) důsledkem jejich lidské přirozenosti, ale tento empirický fakt nic nemění na skutečnosti, že sobecké chování je nemorální. I kdyby lidská přirozenost byla nezměnitelná, bylo by možné a správné kritizovat sobecké chování z morálních pozic.V tomto smyslu lze říct, že i nedosažitelný ideál může být standardem morální správnosti. Nicméně, my potřebujeme řešit praktické problémy reálného života. Jestliže nějaká utopická vize odhlíží od faktů ohledně zdrojů těchto problémů, pak není způsobilá nám poskytnout vodítka pro jejich řešení.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.