Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  literární onomastika
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Stalingrad Pub or Hitler’s? Representation of ideological changes of toponyms in contemporary Czech literature

100%
Střelec K.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 1
121-129
EN
The 20th century ideologies, together with the transformations of the constitutional and social orders of the Central Europe, count among the major topics of contemporary Czech prose. The concept of collective memory, that preserves these elements of the past, is being uncovered both on the material and non-material planes. One of the ways of its representation in literary works is the use of toponyms of predominantly commemorative character. Therefore, in a fictional world, the names of places become an essential motif reflecting the ideological influence of the political power of the time. The paper focuses on the place names the contemporary prose works contain and on the way they are involved in constructing a literary picture of the history of the 20th century. Attention is paid to the artistic representation of the ideologically motivated changes of toponyms and non-standardized toponymy as an element of identity or humor defying political power; furthermore, the particularities of linguistically diverse areas, especially in relation to German and Polish language, are considered. From the methodological point of view, the study is based, besides others, on the concept of abused memory (abus de mémoire) by the French philosopher Paul Ricoeur, which is clearly evident in the literary motif of the ideological transformations of toponyms.
CS
Ideologie 20. století a proměny státoprávního a společenského uspořádání střední Evropy patří mezi výrazná témata současné české prózy. Kolektivní paměť, tyto prvky minulosti uchovávající, je rozkrývána jak v rovině materiální, tak nehmotné. Jedním ze způsobu její reprezentace v literárních dílech je užití toponym převážně honorifikačního charakteru. Názvy míst se tak ve fikčním světě stávají podstatným motivem, reflektujícím ideové a ideologické působení státní moci dané doby. V našem příspěvku sledujeme, jaká místní či pomístní jména současná prozaická díla obsahují a jak se podílejí na konstruování literárního obrazu dějin 20. století. Pozornost věnujeme uměleckému ztvárnění ideologicky motivovaných změn toponym a nestandardizované toponymie jako prvku identity či humoru vzdorujícímu politické moci; zaměřujeme se rovněž na specifika jazykově nehomogenních oblastí, zejména ve vztahu k němčině a polštině. Příspěvek metodologicky čerpá mj. z konceptu zneužité paměti (abus de mémoire) francouzského filozofa Paula Ricoeura, která je v literárním motivu ideologických proměn toponym výrazně zřetelná.
2
Content available remote

The  functions of characters' proper names in men at arms by Terry Pratchett

100%
Gibka M. K.
Acta onomastica
|
2018
|
vol. 59
|
issue 1
54-68
EN
The aim of this article is to examine the functions of characters’ proper names in Men at Arms by Terry Pratchett - a second novel in the City Watch Cycle. The study is based on the theory of "Two Acts" which divides the analysed functions into the permanent and the momentary. The first are identified, defined and discussed on the basis of the naming act in Men at Arms and the latter undergo an analogous process on the basis of the act of using a name in the novel.
CS
Cílem článku je analýza funkcí jmen postav v románu Terryho Pratchetta Muži ve zbrani, druhého románu cyklu Městská hlídka. Příspěvek je založen na teorii "dvou aktů", která analyzované funkce klasifikuje na funkce permanentní a momentální. Funkce permanentní jsou identifikovány, definovány a probírány na základě pojmenovacího aktu v Mužích ve zbrani, funkce momentální jsou chápány na základě aktu užívání jména v románu.
3
Content available remote

Autorská produkce literárních proprií : romány Anny Bolavé

80%
Adam R.
Acta onomastica
|
2017
|
vol. 58
6-15
EN
The paper uses two novels by the contemporary Czech female writer Anna Bolavá for the research of authorial production of proper names. First it describes the novels and its „landscape of proper names“; then it presents an interview with the authoress on proper names used in the novels. The paper tries to show that this method can yield new relevant knowledge on the production of literary proper names as well as on the writer’s poetics; besides, it is useful as a corrective of mis- and overinterpretation.
4
Content available remote

Iz srpske literarne onomastike: imena mužjaka govečeta (Bos taurus) u zbirci pesama Živo blago Radenka Stanića

80%
Nikolić M.
Acta onomastica
|
2021
|
vol. 62
|
issue 1
64-83
EN
The paper discusses the use of proper names of male cattle (Bos taurus) in the poetry collection Living Treasure (Živo blago, 1997) by Radenko Stanić. The author used the real proper names for purebred cattle in the literary text, describing oxen, cows, and other domestic animals on farms in the verses. The goal of the paper is to extract the inventory of zoonyms which are used to name male cattle, to examine the principles of the poet’s choice of zoonymic units, as well as their stylistic functions. The analysis has shown that the inventory of oxen zoonyms is comprised of: (1) traditional proper names, which are present in lexicographical sources, as well as in onomastic studies done in the field; (2) modern proper names, which originate under the influence of the urban culture, film, literature, and comics. What is noticeable is the merging of modern zoonymy into rural zoonymy. The stylistic function of proper nouns for oxen is achieved on a meaningful plan ‒ they contribute to the comic outlook on the world and partake in the linguo-cultural range of the poems.
CS
Článek se věnuje použití vlastních jmen samců tura domácího (Bos taurus) v básnické sbírce Živý poklad (1997) Radenka Staniće. Autor v literárním textu použil pro popis volů, krav a dalších hospodářských zvířat na farmě skutečná jména chovného dobytka. Cílem této studie bylo vytvořit seznam zoonym, která jsou zde použita jako jména samců hovězího dobytka, prozkoumat, podle jakých principů autor při výběru zoonymických jednotek postupoval, a také jejich stylistické funkce. Analýza ukázala, že inventář jmen použitých pro voly se skládá z: (1) tradičních vlastních jmen, která se objevují v lexikogragických zdrojích i v onomastickém výzkumu, který v dané oblasti doposud proběhl; (2) z moderních vlastních jmen, která vznikla vlivem městské kultury, filmu, literatury a komiksů. Za pozornost stojí především to, jakým způsobem se moderní zoonymie prolíná s tradiční venkovskou. Stylistické funkce vlastních jmen volů je dosaženo na významové rovině ‒ jména přispívají ke komickému pohledu na svět a k jazykověkulturnímu přesahu básní.
5
Content available remote

Folʹklorna onomastyka: do problemy statusu

80%
Kolesnyk N.
Acta onomastica
|
2020
|
vol. 61
|
issue 2
332-342
EN
The study of folklore onyms has a history lasting over a century and a half. Among linguistic disciplines they are the object of study of at least linguistic folklore studies, ethnolinguistics and onomastics. However, scholars from other fields do not always realise the distinctiveness of the object of study in each of them. The aim of the article is to describe the main tasks of onomastic studies in folklore. The object of study in folklore onomastics, unlike in other sciences, has to be typological regularities of organization, structuring and existence of the system of proper names in oral folklore as an organic, specific part of national onym system and its ability to provide evidence about main tendencies and regularities of development and functioning of national system of naming.
CS
Bádání v oblasti folklorních onym má dlouhou, téměř půldruhého století trvající historii. Mezi filologickými naukami jsou dnes onyma objektem studia různých disciplín, zejména pak lingvofolkloristiky, etnolingvistiky a onomastiky. Ale badatelé si ne vždy uvědomují originalitu a hloubku zkoumání jejich podstaty v rámci každé z těchto disciplín. Cílem této stati je vymezit základní úkoly onomastického studia vlastních jmen ve folkloru. Předmětem studia folklorní onomastiky na rozdíl od jiných vědních disciplín by měly být typologické zákonitosti organizace, strukturace a existence systému vlastních jmen ústní lidové tvořivosti jako organické, nosné součásti národního systému onymie a jeho schopnost uchovávat svědectví o základních tendencích a zákonitostech rozvoje a fungování národního systému vlastních jmen.
6
Content available remote

Antroponyma v Magorových labutích písních

80%
Kolár R.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 2
233-239
EN
The paper deals with personal names and their functions in the poetry collection Magorovy labutí písně (1985) written by Ivan Martin Jirous (1944–2011). According to underground poetics, Jirous uses real names. The nature of naming depends on whether the person is male (one-word and multi-word naming) or female (strictly one-word naming by first name); whether the person is close to the author (usually naming by the first name or a combination of a hypocorism and the last name) or historical figure (by the last name or a combination of the official first name and the last name). In the case of names of historical figures, the dominant function is associative, in the case of names of persons close to the author the functions are phatic (a distant contact with the named person), honorific (honouring the named persons) and magic (protection of named persons). One of the key features of Magorovy labutí písně is that names are often in rhyme position – rhyming names are a sign of virtuosity but at the same time of humorous poetry (epigram, satire).
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.