Search results

1

Eugen Ehrlich - zakladatel právní sociologie

100%

Osina P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2022

|

vol. 161

|

issue 5

411-425

EN

The aim of the article is to introduce the important Austrian lawyer and Roman law teacher Eugen Ehrlich. In the introductory part, the author deals in detail with the main events of Ehrlich’s life, in which he presents the most important stage of his work at the Franz Josef University in Czernowitz. The next part focuses on the analysis of the basic elements of Eugen Ehrlich’s sociological conception. In Fundamentals of the Sociology of Law, Ehrlich identified three types or sources of law – state law, lawyers’ law, and social law. This is followed by a passage devoted to the concept of living law and its role in the operation of law in society. Living law is a system of rules that governs life itself, even if it has not been established in law. Ehrlich’s sociology of law did not call into question the legal validity of state law if it accepted the possibility of confronting it with living law or the law of lawyers. The next part of the article analyzes the critical remarks made by another Austrian lawyer, Hans Kelsen, on Ehrlich’s theory. The last part focuses on the role of public interest in the context of law. For Ehrlich, legal norms were not inanimate constructions that existed independently of social reality. They were part of a functioning order of social communication that protects certain interests preferred by society and discriminates against those interests that society does not approve of.

CS

Cílem článku je představení významného rakouského právníka a romanisty Eugena Ehrlicha. V úvodní části se autor podrobně věnuje hlavním událostem Ehrlichova života, v rámci nichž představuje nejdůležitější etapu jeho působení na Univerzitě Františka Josefa v Černovicích. Další část je zaměřena na rozbor základních prvků sociologické koncepce Eugena Ehrlicha. V díle Základy sociologie práva Ehrlich identifikoval tři druhy či prameny práva – státní právo, právo právníků a společenské právo. Poté následuje pasáž věnovaná pojmu živé právo a jeho roli v rámci působení práva ve společnosti. Živé právo je právo, které ovládá život sám, i když nebylo v právu stanoveno. Ehrlichova sociologie práva nezpochybňovala právní platnost státního práva, pokud připustila možnost jeho konfrontace s živým právem nebo právem právníků. Další část článku analyzuje kritické připomínky, které vůči Ehrlichově teorii vznesl další rakouský právník Hans Kelsen. Poslední část se soustředí na roli společenského zájmu v kontextu práva. Pro Ehrlicha nebyly právní normy neživými konstrukcemi, které by existovaly nezávisle na sociální realitě. Byly součástí fungujícího řádu společenské komunikace, který chrání určité zájmy preferované společností a diskriminuje ty zájmy, které společnost neschvaluje.

2

Rządy prawa a gospodarka: uwagi socjologa prawa

100%

Skąpska G.

Przegląd Socjologiczny

|

2016

|

vol. LXV (65)

|

issue 3

23-40

PL

Celem tego artykułu jest analiza realizacji zasady rządów prawa oraz nieformalnych ram funkcjonowania gospodarki wolnorynkowej w Polsce. Punkt wyjścia dla analizy stanowi teza Maksa Webera o znaczeniu rządów prawa dla sukcesu obrotu gospodarczego. Teza ta jest podstawą dla krytycznej analizy procesów tworzenia prawa, jego stosowania oraz faktycznego funkcjonowania prawa w szeroko rozumianym obrocie gospodarczym w sytuacji dogłębnych przemian ustrojowych. W jego pierwszej części pokrótce zajmę się klasycznym, utrwalonym w socjologii twierdzeniem na temat związków pomiędzy prawem a efektywną gospodarką. Dokonam analizy krytycznej owego klasycznego twierdzenia. W części drugiej i trzeciej przejdę do analizy problemów związanych z tworzeniem prawa oraz jego stosowaniem i przestrzeganiem w kontekście powstawania gospodarki wolnorynkowej na gruzach gospodarki państwowej, centralnie sterowanej, w oparciu o wyniki badań empirycznych, którymi kierowałam. Scharakteryzuję pokrótce kluczowe kwestie relacji pomiędzy organami państwa a aktorami gospodarczymi. W podsumowaniu zajmę się współczesną krytyką formalistycznie pojmowanej zasady rządów prawa w odniesieniu do przemian politycznych i gospodarczych w E uropie Środkowo-Wschodniej w nawiązaniu do idei, jakie towarzyszyły tym przemianom i spróbuję sformułować taka koncepcje państwa prawa, która uzgadniałaby socjologiczne aspekty tworzenia i stosowania prawa.

EN

The aim of this paper is to analyze the realization of the rule of law principle and the functioning of the informal market economy framework in Poland. The starting point for this analysis is Max Weber’s thesis on the importance of the rule of law for economic success. In the context of Poland’s deep political systemic transformation, this thesis forms the foundation for a critical analysis of the creation, application, and actual functioning of law in economic relations, as broadly understood. In the first part of the paper I discuss and critically analyze the classic thesis – broadly accepted in sociology – regarding the interrelationship between law and an effective economy. In the second and the third parts of the paper, I analyze the matter of law’s creation, application, and observance against the backdrop of a market economy emerging from the ruins of a central, state command economy. The analysis herein is based on empirical data from research conducted under my supervision. Next follows a brief review of the crucial issues concerning the relationship between state agencies and economic actors. The final part of this paper investigates contemporary criticism of the formalistic rule of law principle with regard to the social and economic transformations in Central Eastern Europe. I refer to ideas which were key to these transformations, and propose a rule of law concept which would consider the sociological aspects of law’s creation and application.

3

Od sociologie práva k ústavnímu pluralismu: Eugen Ehrlich a teorie společenského konstitucionalismu

100%

Přibáň J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2022

|

vol. 161

|

issue 5

396-410

EN

The article analyses some theoretical ideas of European constitutional pluralism influenced by Ehrlich’s sociology of law. After the introductory analysis of the concept of EU constitutional pluralism and critique of its positivist understanding, the article focuses on theory of societal constitutionalism, normative plurality and heterarchies prevailing over the normative hierarchical concept of law. While more conventional legal theories frame these heterarchies and pluralism of transnational constitutionalism by monist approaches, theory of societal constitutionalism radicalises these heterarchies and considers the transnational system of law one of many societal systems of functionally differentiated global society. The importance of Erhlich’s sociology of law consists of its capacity to analyse this differentiated system of law which functions independently of state organisation with its monopoly of political power in both supranational EU law and transnational global law. The concluding part, therefore, focuses on Teubner’s theory of societal constitutionalism which draws on Ehrlich’s sociological notion of law in the most original way, analyses knowledge regimes as new constitutional subjects and understands them as a new constellation of relationships between social power and constitutional authority stretching beyond classic constructs of constitutional theory and cosmopolitan ethics as legitimation forces of global law and politics.

CS

Tento článek analyzuje některé teoretické myšlenky evropského ústavního pluralismu, ve kterých je přítomen vliv Ehrlichovy sociologie práva. Po úvodní analýze samotného pojmu ústavního pluralismu EU a kritice jeho pozitivistického pojetí článek analyzuje teorii společenského konstitucionalismu, normativní plurality a heterarchie převládající nad normativně hierarchickým pojetím práva. Zatímco konvenčnější právní teorie se tyto heterarchie a pluralismus transnacionálního konstitucionalismu snaží překrýt monismem a hierarchií kosmopolitních hodnot, teorie společenského konstitucionalismu naopak tyto heterarchie radikalizuje a chápe i transnacionální systém práva jen jako jeden z mnoha společenských systémů funkcionálně diferencované globální společnosti. Význam Ehrlichovy sociologie práva spočívá v tom, že umožňuje analýzu takto diferencovaného systému práva, který funguje nezávisle na státní organizaci s jejím monopolem politické moci, a to jak v podmínkách nadnárodní organizace EU, tak v širším kontextu globálního práva. Závěrečná část se proto zaměřuje na Teubnerovu teorii společenského konstitucionalismu, která originálním způsobem rozvíjí odkaz Ehrlichova sociologického pojetí práva, analyzuje režimy vědění jako nové ústavní subjekty a chápe je jako novou konstelaci vztahu mezi sociální mocí a ústavní autoritou, která přesahuje klasická schémata ústavní teorie i kosmopolitní etiky jako legitimizačního zdroje globálního práva a politiky.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Przegląd Socjologiczny

1 Osina P.

1 Přibáň J.

1 Skąpska G.

2 2022

1 2016

Eugen Ehrlich - zakladatel právní sociologie

Rządy prawa a gospodarka: uwagi socjologa prawa

Od sociologie práva k ústavnímu pluralismu: Eugen Ehrlich a teorie společenského konstitucionalismu