Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  medialita
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Gesto a nezáměrnost „Sester Vaneových“ (1951)

100%
Müller R.
Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)
|
2020
|
issue 61
94-105
EN
This article presents an interpretation of Vladimir Nabokov’s story “The Vane Sisters” in the light of Jan Mukařovský’s concepts of semantic gesture and unintentionality (nezáměrnost). At the same time, medial implications of Nabokov’s text are recognized, forcing a certain modification of the aforementioned concepts, taking into account the phenomenon of medial self-reflectivity.
2
Content available remote

"Across" nebo "In-between"? O stavu a perspektivách intermediálních studií

100%
Jedličková A., Fedrová S.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 6
761-781
EN
This reflection is inspired by a discussion among leading intermedialists organized by UNISC, Brazil, fall 2021. It included contextualization and conceptualization, i.e. setting the current research within the context of the discipline’s development and the synchronic study of culture, proposing new concepts or defending old ones. The key term ‘in-between’ expresses both a trend in art, and in the self-reflecting intermedial methodology. It becomes obvious that intermedial research opens up wide to analyzing issues of social importance. In our exposition, we assess the debated concepts in terms of their analytical and educational potential in literary and cultural studies, and relate the debate to the Czech environment.
3
Publication available in full text mode
Content available

„Krev k hrdlu stoupá, s mým se mísí slovem“: lidské mimo lidskost a poetika nesnesitelného K válečné poezii Jana Zahradníčka

80%
Vojvodík J., Wiendl J.
Slovo a smysl - Word & Sense
|
2016
|
vol. 13
|
issue 25
30-61
EN
The period of the German occupation, the ‘Böhmen und Mähren’ Protectorate and World War II constitutes a specific cultural, social, intellectual, as well as emotional and affective ’space’ of confrontation with extreme states and experiences — which are then variously articulated and shapes by art, as well as reflected in art theory and philosophy of art. The current debate on the crisis of humanism and the newly aroused theoretical interest in anthropological, philosophical and aesthetic phenomena such as affectivity, pathos, and the performativity and mediality of emotions and affects, puts into a new light also the issue of the relationship between art and violence in Czech art, and in particular poetry, of the wartime period. Our main question in this context is: How should one explain that even amongst the horrors of war, occupation, and brutal violence, in confrontation with inhumanity, cruelty and suffering, highly impressive aesthetic works are created? Can the unimaginable be represented? The authors seek to provide at least a partial answer by presenting an analysis of the wartime poetry of Jan Zahradníček from his Korouhve, especially of his Žalm roku dvaačtyřicátého (Psalm of ’42).
4
Content available remote

Komunikace a roztok. K pojetí média u Raymonda Williamse

71%
Šebek J.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 5
684-710
EN
This study deals with the concept of media in the work of British literary and cultural theorist Raymond Williams. It is based on the observation that the concept of media never predominated in Williams's work, but that together with such associated concepts as communication, transmission and process this concept is constantly present within it, offering the option of interpretations different to those presented by Williams himself. The first part briefly presents the media aspects of Williams's books Culture and Society, 1780–1950 (1958), The Long Revolution (1961) and Communications (1962): the key term in these works is communication, with literature and art as specific cases. Williams believes that communication needs to be understood in a broad sense as a creation of societies and communities, and that it cannot be reduced to the technical aspect of the communication mechanisms. Media are conceived here as the established means of communication that have emerged historically, and the conception is highlighted whereby they are of key importance for an understanding of culture as currently lived, as a "solution" in contrast to a "precipitate". The second phase of Williams's thinking on media is characterized by an explicit focus on this term and the comprehensive examination of specific "new" media, particularly in the book Television: Technology and Cultural Form (1974). At the same time, however, Williams comes to terms with the most influential media theory of that period, expounded by Marshall McLuhan. Williams rejects McLuhan's notion that considers "technological determinism" to be of central importance, though he subsequently does identify "medium" with the narrowly conceived technological aspect, while making particular use of the term "means of communication", which he separates into amplificatory, durative and alternative means. On the basis of a more detailed argument, the third section of the study proposes a reading which, in spite of Williams's explicit rejection of the term "medium", understands that his thinking continues to be highly "medial". It is from this standpoint that Williams's two most important theoretical books Marxism and Literature (1977) and Culture (1981) are interpreted. Particularly thought-provoking is Williams's understanding of culture as a "solution", whereas the media can actually be considered to be the means of "dissolution", facilitating the fusion of "signifying systems" and of various (artistic and non-artistic) areas of human activity and experience. In his book Marxism and Literature this view can also apply to Williams's understanding of literature. Hence this study provides a deeper insight into media issues in Williams's work and shows that they form the inspirational axis for Williams's thinking on literature and culture.
CS
Studie se zabývá pojetím média v díle britského literárního a kulturního teoretika Raymonda Williamse. Vychází z pozorování, že pojem médium se sice ve Williamsově myšlení nikdy nestal dominantním, ale je v něm – spolu s příbuznými pojmy jako komunikace, přenos, proces ad. – trvale přítomný a nabízí i možnost odlišných interpretací, než které předkládá sám Williams. V první části jsou stručně představeny mediální aspekty Williamsových knih Culture and Society, 1780–1950 (1958), The Long Revolution (1961) a Communications (1962): klíčovým konceptem v nich je komunikace, jejímiž specifickými případy jsou i literatura a umění. Komunikaci je podle Williamse třeba chápat v širokém smyslu jakožto tvorbu společnosti a komunit a není možné ji redukovat na technickou stránku komunikačních aparátů. Média jsou zde pojata jako historicky vzniklé ustálené komunikační prostředky a naznačeno je už i pojetí, podle nějž jsou klíčová pro chápání kultury jakožto aktuálně žité, jako „roztoku“ (solution) oproti „usazenině“ (precipitate). Pro druhou fázi Williamsova myšlení o médiu je příznačné explicitní soustředění na tento pojem a komplexní zkoumání konkrétních „nových“ médií, zejm. v knize Television: Technology and Cultural Form (1974). Současně se ovšem Williams vyrovnává s dobově nejvlivnější teorií médií Marshalla McLuhana a jeho pojetí, které považuje za ústřední případ „technologického determinismu“, odmítá. Od tohoto momentu tak bude médium ztotožňovat právě s úzce chápaným technologickým aspektem, a namísto něj bude užívat zejm. pojem „komunikační prostředky“ (means of communication), které dělí na prostředky amplifikační, durativní a alternativní (amplificatory, durative and alternative). Ve třetí části studie je na základě podrobnější argumentace navrženo čtení, které navzdory Williamsovu explicitnímu odmítnutí pojmu média chápe jeho myšlení i nadále jako výsostně mediální. Touto optikou jsou pak interpretovány dvě nejvýznamnější Williamsovy teoretické knihy, Marxism and Literature (1977) a Culture (1981). Jako podnětné se jeví zejména dále rozvíjené Williamsovo chápání kultury jakožto „roztoku“, přičemž právě média lze považovat za prostředky „rozpouštění“ (dissolution), umožňující prolnutí jednotlivých „signifikačních systémů“ (signifying systems), resp. různých (uměleckých i mimouměleckých) oblastí lidské činnosti a zkušenosti. Tento pohled lze vztáhnout také na Williamsovo chápání literatury v knize Marxism and Literature. Studie tak poskytuje hlubší vhled do problematiky média ve Williamsově díle a ukazuje, že tvoří inspirativní osu Williamsova uvažování o literatuře a kultuře.
5
Content available remote

Otázky mediality v Pražské škole? Zpětný pohled

71%
Müller R., Šidák P.
Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)
|
2020
|
vol. 81
|
issue 1
3-30
EN
The article addresses problems of mediality in the context of the Prague School in its classical period. Drawing from John Guillory’s study “Genesis of the Media Concept”, we work on the hypothesis that new technical media and technologies exerted pressure in the theoretical discourse of the Prague School, via the mutual reflexion of the avantgarde (Nezval, Štyrský, functionalist architecture, the avantgarde theater) and Structuralist thought, to formulate a shift in the delimitation of art. First, we observe the variety of influences that the discourse on film and modern and avantgarde theater had on the Structuralist concepts of the sign, the understanding of the actor or of temporality in art. We further note the tension between linguistic and architectural functionalism in the Prague School thinking and how this tension translates into Mukařovský’s concept of the aesthetic function. Functionalist avantgarde architecture, as we observe, fundamentally influenced Mukařovský’s cultural anthropological theory of functions. On the basis of these converging factors, leading, among other things, to the growing strategic importance of the concept of communication, we conclude by characterizing what we call latent medial traces of certain notions and returning ideas of Prague School theories (apart from sign, the concepts of semantic gesture and unintentionality).
DE
Der Aufsatz widmet sich der Reflexion von Medialität im Kontext der „klassischen Periode“ der Prager Schule (1926–1948). Anknüpfend an die Studie von John Guillory Genesis of the Media Concept gehen wir von der Hypothese aus, dass neue Technologien und neue technische Medien Druck auf die Transformation des Begriffes „Kunst“ im theoretischen Diskurs der Prager Schule ausgeübt haben. Zuerst widmen wir uns dem Phänomen, wie die Reflexion des Films und des modernen und avantgardischen Theaters die strukturalistischen Überlegungen zu den Konzepten „Zeichen“, „Schauspieler“ oder auch „Temporalität in der Kunst“ beeinflusst haben. Weiters konzentrieren wir uns darauf, wie sich die Spannung zwischen dem linguistischen und architektonischen Funktionalismus in Mukařovskýs Denken widerspiegelt. Unserer Beobachtung nach beeinflusste die Avantgarde der funktionalistischen Architektur Mukařovskýs anthropologisch-kulturelle Funktionstheorie maßgeblich. Von der Charakteristik dieser verflochtenen Einflüsse, die sich u. a. dahingehend auswirken, dass der Begriff Kommunikation an Bedeutung gewinnt, gehen wir dazu über, was wir als latente Medialitätsspuren mancher Ideen und Begriffe der Prager Schule – das sind neben dem Konzept „Zeichen“ vor allem „semantische Geste“ und „Unabsichtlichkeit“ – bezeichnen.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.