Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  mentální anorexie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Hodnocení rodinných vztahů z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií

100%
Tereza Š.
E-psychologie (E-psychology)
|
2007
|
vol. 1
|
issue 1
25-35
EN
The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature. The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital. The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure. The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.
CS
Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná. Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18-28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány. Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají. Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému.
2
Content available remote

Výskyt a projevy dospělé formy ADHD u pacientek léčených s poruchou příjmu potravy

84%
Štěpánková T., Papežová H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 4
413-429
EN
the incidence of possible diagnose and core symptoms of ADHD between the patient and the control group. The second objective was to compare the incidence and describe the specific manifestation of ADHD core symptoms in individual diagnostic subgroups of eating disorders (ED). Sample and settings. ADHD symptoms were assessed by self and other-report forms of a BAARS questionnaire. 133 ED female patients were diagnosed according to the ICD-10 criteria during admission. The control group consisted of 93 healthy female students. Hypotheses. First, authors expected higher occurrence of ADHD in the group of patients compared to the healthy control group. Second, authors expected that the individual diagnostic subcategories of ED will differ in the occurrence of core ADHD symptoms. And third, we assumed that the result obtained by the selfreport forms of the BAARS will correspond to the other-report forms. Statistical analyses were performed using SPSS Statistic-22 and program R. Authors used chisquared test for group comparison and multiple linear regression. Results. Using self-report questionnaire of current symptoms 61 (46%) of ED patients were detected as likely having ADHD compared to 22 (24%) from a healthy control group, 37 (28%) of ED patients were identified with the high probability of ADHD diagnose compared to 12 (13%) from a healthy control group with significant differences. Comparison of the results between individual diagnostic subcategories of ED points to significant differences between patients with AN and BN. These findings are taken into account in the individualization of the pharmacological and psychotherapeutic approach. Study limitations. Due to a small sample size of atypical forms of anorexia nervosa (AN) and bulimia nervosa (BN) authors had to limit the comparison to the AN and BN diagnostic subgroups.
CS
Cíle. Porovnat výskyt předpokládané diagnózy ADHD a symptomů ADHD u skupiny pacientek léčených s poruchou příjmu potravy a kontrolní skupiny. Porovnat výskyt jádrových symptomů ADHD v jednotlivých diagnostických subkategoriích PPP. Hypotézy. Ve skupině pacientek léčených s PPP je ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší výskyt předpokládané dg. ADHD. Pacientky léčené s PPP budou mít ve srovnání s kontrolní skupinou vyšší zastoupení jádrových symptomů ADHD. Jednotlivé diagnostické subkategorie PPP se mezi sebou liší v zastoupení a typu jádrových symptomů ADHD. Participanti a postup. Výzkumný soubor byl tvořen 133 pacientkami a 93 respondentkami kontrolní skupiny. Byly administrovány dotazníky BAARS-IV a SCOFF. Statistická analýza dat. Data byla zpracována v programech SPSS, verze 22.0 a v jazyce R. Pro srovnání meziskupinových rozdílů byl použit chí-kvadrát test. V případě očekávaných četností menších než 5 byl použit Fisherův exaktní test. K odhadu velikosti bodových rozdílů mezi kontrolní a pacientskou skupinou byla použita vícečetná lineární regrese. Výsledky. Do pásma se zvýšenou pravděpodobností přítomnosti ADHD spadalo 61 (46 %) pacientek s PPP a 22 (24 %) respondentek z kontrolní skupiny. Do pásma s vysokou pravděpodobností přítomnosti dg. ADHD, spadalo 37 (28 %) pacientek a 12 (13 %) respondentek z kontrolní skupiny. Zjištěné rozdíly jsou signifikantní. Porovnání výsledků mezi jednotlivými diagnostickými subkategoriemi PPP poukazuje na signifikantní rozdíly mezi pacientkami s mentální anorexií a mentální bulimií. Prezentované výsledky slouží jako východisko k adaptaci komplexní péče o tyto pacienty. Limity studie. Pro nízký počet pacientů s atypickými formami PPP jsme analyzovali výsledky získané od pacientů s MA a MB.
3
Content available remote

Obraz mentální anorexie v Rorschachově metodě u adolescentní pacientky - případová studie

84%
Kuchtová N., Seitl M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2023
|
vol. 17
|
issue 1
13-30
EN
The aim of this study is to present a case report based on the Rorschach protocol of an adolescent patient with anorexia nervosa, demonstrating hypervigilant experiencing and distorted thinking patterns. Based on the psychological characteristics of adolescence and quantitative research on the monitoring of eating disorders with the Rorschach test, the key variables of the applied method and their expected configuration are defined. The case study presents anamnestic data of a seventeen-year-old patient with anorexia nervosa and information about the context of the psychological diagnosis performed. The protocol contains 37 responses collected according to the rules of the Comprehensive System. The scoring is done according to the Comprehe nsive System rules and includes the scales used in previous studies. The scoring system for barriers and penetrations is also newly used. In addition to assessing agreement with the expected configuration of variables (introversion; high PTI, Wsum6, Mp; low H and Hd; high dysphoric experiencing, aggression and S), particular attention is paid to the dynamics of the protocol and the importance of partial variables in the overall protocol picture, focusing on distorted thinking, body theme and aggression. The case study offers insight into the dynamics of hypervigilant and fantasy-distorted experiences of body themes. In addition to the limitations of the idiographic approach to personality, the limitation is the absence of other patient protocols reflecting the disease's development
CS
Cílem studie je prezentovat případovou studii založenou na protokolu Rorschachovy metody adolescentní pacientky s mentální anorexií, demonstrující hypervigilantní prožívání a zkreslené vzorce myšlení. Na základě psychologických charakteristik věku dospívání a kvantitativních výzkumů sledujících poruchy příjmu potravy s využitím Rorschachovy metody jsou vymezeny klíčové proměnné v aplikované metodě a jejich očekávaná konfigurace. Případová studie prezentuje anamnestická data 17leté pacientky s mentální anorexií a informace o kontextu provedené psychologické diagnostiky. Dále je prezentován protokol zahrnující 37 odpovědí získaných v souladu s pravidly Komprehenzivního systému. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky Komprehenzivního systému a navíc zahrnuje škály reflektované v předcházejících studiích. Nově je konzultován také skórovací systém Bariér a Penetrací. Vedle zhodnocení shody s očekávanou konfigurací proměnných (introverze, pozitivní PTI, zvýšené Wsum6, Mp a dysforické prožívání, snížené H a Hd, zvýšená agrese a S) je pozornost zvláště věnována dynamice protokolu a významu dílčích proměnných v celkovém obrazu protokolu s důrazem na zkreslené myšlení, téma těla a agresivitu. Případová studie přináší pohled na dynamiku hypervigilantního a fantazií zkresleného prožívání tělesných témat. Vedle omezení vyplývajících z idiografického přístupu k osobnosti je limitem absence dalších protokolů pacientky reflektujících vývoj onemocnění.
4
Content available remote

Projevy diagnózy mentální anorexie v testu Kresby lidské postavy (FDT)

84%
Ondroušková I.
E-psychologie (E-psychology)
|
2014
|
vol. 8
|
issue 1
1-12
EN
The study is primarily focused on question whether the projective technique Figure Drawing Test (FDT) could be an appropriate alternative diagnostic tool for an assessment of the personality and the specific psychopathology for the women with diagnosis of the Anorexia Nervosa (AN). Another aim of the study was the possibility of interpreting the detected signs in a context of the presented disorder. Two groups were assembled – the clinical one (the women with the diagnosis AN; 43 people) and the comparative one (the women from the general population, 43 people). We used the common known method of Figure Drawing Test in order to monitor selected variables. The quantitative approach was used to obtain the results from the FDT. As a whole we detected 37 signs where the frequency in both groups differed statistically in the significant level. About the eight signs of total seemed to be diagnostically valuable. Based on the results we assume that the FDT would be the useful diagnostic tool for assessing the personal psychopathology that can be found between the women with the AN diagnosis and can be used for determining of the prognosis. It is assumed that it may serve as the tool for evaluating of the success in the therapy and in the changes of the patient's mental state during treatment as well or in the Art Therapy etc.
CS
Studie se primárně zabývá otázkou, zda může být kresebná projektivní technika Kresba lidské postavy  Figure Drawing Test (FDT) vhodným alternativním diagnostickým nástrojem pro detekci a hodnocení osobnosti i specifické patologie u žen s diagnózou Mentální anorexie (MA). Dílčím záměrem práce bylo postihnout, jakým způsobem se avizovaná psychická porucha projevuje v jednotlivých kresebných prvcích (znacích) v FDT a následně snaha o nástin možných interpretací znaků z hlediska zhodnocení osobnostních a emocionálních charakteristik pacientek s avizovanou psychiatrickou poruchou. Pro účely výzkumu byly sestaveny dvě skupiny – klinická (ženy s dg. MA; 43 osob) a komparativní (ženy z normální populace; 43 osob). Pro sledování vybraných proměnných byla využita technika FDT, data byla zpracovávána kvantitativně pomocí vybraných statistických metod. Bylo detekováno celkem 37 znaků v FDT, v jejichž četnosti výskytu se obě skupiny statisticky významně lišily, přičemž přibližně osm kresebných znaků považujeme za diagnosticky cenných. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem lze předpokládat, že FDT může být vhodnou pomocnou diagnostickou metodou pro hodnocení osobnosti a patologie přítomné u žen s dg. MA, lze ji např. využít pro stanovení prognózy i jako nástroje pro hodnocení úspěšnosti terapie a změn pacientova psychického stavu v průběhu léčby, v rámci arteterapie atp.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.