Search results

1

Metonymic namegiving from a cognitive perspective

100%

Reszegi K.

Národopisný věstník

|

2022

|

vol. 63

|

issue 1

206-225

EN

The paper focuses on metonymic toponyms relying on the findings of cognitive metonymy studies. In this framework, metonymy is seen as a cognitive process used for conceptualization, in which one conceptual entity (the source) provides mental access to another conceptual entity (the target). Proper names are also involved in cognitive metonymy research but only metonymic use of proper names has been examined. Places, however, may appear in metonymic processes also as target entities, i.e., as the object to be referred to. In such cases a unique spatial object is named by referring to a contiguous thing using its common noun or proper name denomination. After a brief introduction into the cognitive theory of metonymy, the paper provides an overview and a reinterpretation of the results of onomastic research along the main conceptual schemes of metonymic place namegiving. The overview of metonymic schemes reveals that a large part of the associations in toponyms are used specifically for the creation of elements of this proper name type and their linguistic realization occurs partly differently than in the case of common noun metonymy. It is also emphasized that there may be significant differences between languages in terms of the linguistic realization of the different metonymic schemes: a) without any formal change in the linguistic form of the designation of the source entity, b) with formants or c) lexical elements attached. In this respect, the characteristics of the language and the impact of the already existing metonymic toponyms are decisive. Therefore, all metonymically-motivated names need to be considered to gain more nuanced insights into how the mechanism of metonymy manifests itself in namegiving. By reinterpreting metonymic namegiving within the framework of cognitive metonymy theory, we also expand our knowledge on the cognitive mechanism of metonymy.

CS

Článek se zaměřuje na metonymická toponyma a vychází z výzkumů kognitivní metonymie. Metonymie je zde chápána jako kognitivní proces využívaný pro konceptualizaci, kdy jedna konceptuální entita (zdroj) umožňuje mentální přístup k další konceptuální entitě (cíl). Vlastní jména jsou také do výzkumu kognitivní metonymie zahrnuta, ale zatím bylo zkoumáno pouze využití vlastních jmen jakožto zdroje pro metonymická pojmenování. Místa se však v metonymických procesech mohou objevit také jako cílová entita, tzn. jako objekt, ke kterému se odkazuje. V těchto případech je jedinečný prostorový objekt nazván odkazem na sousední nebo blízký objekt tím, že se použije jeho obecné označení (apelativum), nebo vlastní jméno (proprium). Kromě stručného úvodu do kognitivní metonymické teorie přináší článek přehled a reinterpretaci výsledků onomastického bádání spolu s hlavními konceptuálními schématy metonymického pojmenování míst. Přehled metonymických schémat ukazuje, že velká část asociací v toponymech je použita konkrétně za účelem vytváření prvků tohoto typu vlastního jména a jejich jazyková realizace se částečně odlišuje od využití metonymie u apelativ. Mezi jednotlivými jazyky mohou být výrazné rozdíly, pokud jde o realizace jednotlivých metonymických schémat, která se mohou projevovat následovně: a) bez jakékoliv formální změny jazykové podoby označení zdrojové entity, b) s pomocí formantů, c) s využitím lexikálních jednotek. V tomto ohledu jsou rozhodující vlastnosti daného jazyka a vliv už existujících metonymických toponym. Pro lepší pochopení metonymických mechanismů v procesech pojmenování je tedy nutné brát v úvahu všechna metonymicky motivovaná jména. Reinterpretace metonymického pojmenování v rámci kognitivní metonymické teorie napomáhá lepšímu pochopení celkového kognitivního mechanismu metonymie.

2

O idiomatickém charakteru pojmenování v mutační kategorii

100%

Kos P.

Časopis pro moderní filologii (Journal for Modern Philology)

|

2018

|

vol. 100

|

issue 1

9-23

XX

In Dokulil (1978, 1986), the idiomaticity of a naming unit is understood as a discrepancy between the structural and lexical meanings of newly coined words. This discrepancy is viewed as a characteristic feature of new naming units formed within the mutational onomasiological category. The paper aims to describe the nature of this discrepancy using an onomasiological model primarily based on Štekauer (1998) and Grzega (2007) with its origins in Dokulil’s theory. The model comprises three main levels, namely perceptual, onomasiological, and onomatological, and at all three levels there are aspects that contribute to the idiomaticity of the resulting naming unit. At the perceptual level it is the metonymical character of the salient features; at the onomasiological level it is mainly the extent to which individual features find lexical expression, and at the onomatological level it is predominantly the incorporation of metaphor and metonymy.

3

Konstituování Holanovy tropiky a sémantiky ve variantách Triumfu smrti

71%

Enderlová H.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2015

|

vol. 63

|

issue 2

212-235

CS

a2_V přepracováních sbírky se postupně vytrácí inspirace poetismem, zesiluje naopak vliv symbolismu.

Refine search results

1 Národopisný věstník

1 Časopis pro moderní filologii (Journal for Modern Philology)

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Enderlová H.

1 Kos P.

1 Reszegi K.

1 2022

1 2018

1 2015

Metonymic namegiving from a cognitive perspective

O idiomatickém charakteru pojmenování v mutační kategorii

Konstituování Holanovy tropiky a sémantiky ve variantách Triumfu smrti