Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: mezinárodní odpovědnost

Sort By:

Limit search:

Právní aspekty investiční politiky Evropské unie

100%

Müller D., Svoboda O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2018

vol. 157

issue 3

221-235

The purpose of this article is to analyze the main features and development of the newly created European Union (EU) investment policy, giving particular attention to its key concerns. First, the article introduces the shift of competences from the Member States to the EU, following the entry into force of the Lisbon Treaty. This new playing field, based upon the inclusion of foreign direct investment within the framework of common commercial policy, is compared to the previous situation and legal framework. Consequently, the article identifies and analyzes three essential concerns associated with the EU investment policy. First, it follows the uncertain legal statute and nature of Member States´ bilateral investment treaties after the transfer of power to the EU. The high level of uncertainty required drafting and swift adoption of the particular EU regulation, which laid down the foundation for the conformity of these bilateral agreements with the EU law. Second, the anticipated setting of European investment policy is discussed, based on the initial Commission Communication, as well as on its current practice, including the basic standards of treatment and selection of negotiating partners. So far, the EU has commenced negotiations with a number of third countries, while negotiations are already concluded with Canada, Singapore and Vietnam. The final part concerns the draft of mechanism for the division of respondents and financial responsibility between Member States and the EU for future investor-state dispute settlements, using European regulation.

Článek se zabývá nastavením a vývojem stále relativně nové investiční politiky Evropské unie (EU), se zaměřením na její nejvíce diskutované aspekty. V úvodu je nejprve představena změna kompetencí EU, kterou přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, a nový stav, ve kterém se přímé zahraniční investice staly součástí obchodní politiky jako výlučné pravomoci EU, je porovnán s předcházející situací. Článek dále rozebírá tři hlavní okruhy problémů. Prvním z nich je právní statut a povaha bilaterálních dohod o ochraně a podpoře investic jednotlivých členských států po přenosu pravomocí, kdy bylo třeba zvláštní úpravou v rámci evropského práva garantovat jejich další platnost. Druhé téma se týká nového mechanismu nastavení mezinárodní odpovědnosti za závazky z porušení budoucích evropských dohod, respektive právní úpravy rozdělení této odpovědnosti mezi členské státy a Evropskou unii prostřednictvím evropského nařízení. Třetí okruh zkoumaných otázek tvoří budoucí nastavení evropské investiční politiky tak, jak jej původně navrhla Evropská komise, a tak, jak vypadá jeho realizace dosud, včetně smluvních standardů a smluvních partnerů. Evropská komise od roku 2011 zahájila jednání s řadou třetích zemí, přičemž dokončena jsou již vyjednávání s Kanadou, Singapurem a Vietnamem. Celý text tak poskytuje komplexní přehled této nové a velmi živé obchodně-politické agendy.

The ways of identification of jus cogens and invocation of international responsibility

80%

Mrázek J.

The Lawyer Quarterly

2017

vol. 7

issue 2

103-118

This article deals with identification of jus cogens norms and international responsibility arising under a peremptory norms of general international law. The concept of jus cogens implies some kind of legal “superiority” of these norms over common traditional rules of international law. This concept is based on acceptance and recognition of these norms by international community of states (and of international governmental organisations) with the aim to protect its vital values and international legal order. The legal concept of jus cogens in international law was introduced by the Vienna Convention on the Law of Treaties (VCLT). This Convention, however, does not provide the explanation of the creation or identification of these norms. The idea of jus cogens norms was originally denied by the adherents of legal positivism and supported by the representatives of various natural schools. In author’s view jus cogens norms are to be identified not only in customary international law but also in conventional international law. The norms of jus cogens limit the will of states in their behaviour, protecting the fundamental values of the human civilization. Jus cogens norms are created in the same way as customary or conventional international law. When the customary or conventional rules of international law reach the status of jus cogens they acquire a special position and significance. These norms can be modified in very complicated way. Besides there is no general agreement as to which rules have this character. The main ways of jus cogens identification must be the practice of states and the decision of international courts. Violations of jus cogens norms endangering the whole international community entail special international responsibility.

Refine search results

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 The Lawyer Quarterly

1 Mrázek J.

1 Müller D.

1 Svoboda O.

1 2018

1 2017

Search results

Právní aspekty investiční politiky Evropské unie

The ways of identification of jus cogens and invocation of international responsibility