Search results

1

Lidská práva, ideologie a veřejné ospravedlnění : co obnáší brát pluralismus vážně

100%

Dufek P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

vol. 157

|

issue 1

50-70

EN

The paper joins the emerging Czech debate in legal theory and legal philosophy on the concept of human rights, by elaborating upon certain insights as well as tools developed within contemporary political philosophy. Specifically, against the background of the fact of deep moral pluralism, I address the issue of normative sources of HR thinking and (especially judicial) decision-making. Of the several claims that are defended in the paper, the most general one states that interpretation of human rights necessarily has a political, and therefore ideological, dimension. If, however, we construe human rights as an essentially contested concept (as we should), the possibility of reaching a wide consensus on their nature, meaning, and scope is rendered quite remote – not least because other basic politic concepts are also essentially contested, to the effect that we are faced with competing visions of a good society. I further argue that the idea of a „reasonable disagreement“, which has been recently invoked by some Czech scholars, cannot easily carry the burden of reconciling competing views of human rights, for it assumes that reasonable and unreasonable conceptions of human rights have been already set apart – whereas this is precisely the point of contetion. My suggestion is that theoretical inclusivity is preferable in public justification to a guarantee that one’s favourite conception of HR will be justified. This is why I finally claim that appeals to an „intercultural dialogue“ on human rights are often insincere.

CS

Příspěvek vstupuje do rozvíjející se právněteoretické a právněfilosofické reflexe pojmu lidských práv s cílem obohatit ji o poznatky a nástroje soudobých diskusí ve filosofii politické. Konkrétně se zaměřuji na otázku normativního pozadí myšlení a rozhodování o lidských právech v situaci hlubokého morálního pluralismu. V textu obhajuji několik vzájemně souvisejících tezí, z nichž ta nejobecnější říká, že interpretace lidských práv má nevyhnutelně politickou, a odvozeně tudíž ideologickou dimenzi. Pokud ovšem přijmeme charakteristiku lidských práv jakožto bytostně rozporovaných (též diskursivních) pojmů, výrazně se komplikuje možnost dosažení široké shody na jejich interpretaci, zejména proto, že lidská práva nelze odstínit od ostatních bytostně rozporovaných politických pojmů a spolutvoří tak komplexní vize žádoucí podoby společnosti. I proto dále argumentuji, že příslib tzv. rozumné neshody umožňující koexistenci protichůdných představ o lidských právech implicitně předpokládá předchozí odlišení „rozumných“ a „nerozumných“ přístupů, přičemž o vedení této hranice panuje neméně silná neshoda. Způsob řešení, který navrhuji, upřednostňuje teoretickou inkluzivitu před jistotou, že výstupem úvah bude preferované pojetí lidských práv. Konečně také ukazuji, že výzva k „mezikulturnímu dialogu“ o lidských právech není z analogických důvodů upřímná.

2

A sensitive society or an effective society? Moral laws of non-personal subjects in the light of John Rawls’s theory of justice

100%

Schetz A., Schetz A.

Przegląd Filozoficzny. Nowa Seria

|

2021

|

issue 4

3

Conflicting Values and Moral Pluralism in Normative Ethics

100%

Allegri F.

Kultura i Wartości

|

2022

|

issue 34

9-26

DE

Der Artikel erörtert die Besonderheiten und Probleme des moralischen Pluralismus, eines Modells der Pflichttheorie in der normativen Ethik, nach dem (1) es viele moralische Grundprinzipien gibt; (2) diese unterschiedlichen Grundsätze widersprüchlich sein können; (3) es keine strenge Hierarchie der Bedeutung gibt, auf deren Grundlage Konflikte zwischen ihnen gelöst werden können. Der Autor zeigt, dass eine solche Theorie die Anforderung der Übereinstimmung mit unseren mentalen Intuitionen besser als konkurrierende Vorschläge erfüllt, und obwohl sie kein allgemeines Lösungsverfahren bietet, ist sie in der Lage, das Problem des Konflikts der Prinzipien zu lösen. Abschließend weist der Autor darauf hin, dass trotz allem, was getan werden kann, um die Methodik der Konfliktlösung zu verbessern, ein gewisser Spielraum der Unbestimmtheit in moralischen Theorien unvermeidlich ist. Und es ist gut so. Moraltheorien sollten kein Handbuch für Antworten sein, das mechanisch anzuwenden ist und keinen Raum für die Autonomie des Urteils durch das beratende Subjekt lässt.

PL

Artykuł omawia charakterystyczne cechy i problemy pluralizmu moralnego, modelu teorii obowiązku w etyce normatywnej, zgodnie z którym (1) jest wiele podstawowych zasad moralnych; (2) te różne zasady mogą być ze sobą sprzeczne; (3) nie ma ścisłej hierarchii ważności, na podstawie której można by rozwiązywać konflikty między nimi. Autor pokazuje, że taka teoria lepiej niż propozycje konkurencyjne spełnia wymóg zgodności z naszymi myślowymi intuicjami i choć nie oferuje ogólnej procedury rozstrzygania, to jest w stanie sobie poradzić z problemem konfliktu zasad. W konkluzji autor wskazuje, że mimo wszystkiego, co można zrobić dla ulepszenia metodologii rozwiązywania konfliktów, pewien margines nieokreśloności jest w teoriach moralnych nieunikniony. I dobrze, że jest. Teorie moralne nie powinny być podręcznikiem odpowiedzi, które mają być stosowane mechanicznie, nie zostawiając miejsca dla autonomii osądu dokonywanego przez deliberujący podmiot.

EN

This article explores the characteristics and problems of moral pluralism, a model of theory of obligation in normative ethics according to which (1) there is a plurality of basic moral principles; (2) these different principles may conflict with one another; (3) there is no strict order of priority for resolving conflicts between them. The author argues that this kind of theory satisfies better than competing proposals the requirement of conformity with our reflexive intuitions and, while not having a general resolution procedure, is able to settle the problem of conflict between the principles. He concludes pointing out that, despite all that can be done to improve conflict resolution methodologies, some margin of indeterminacy in moral theories is inevitable. And it is good that there is. Moral theories should not be a handbook of answers to be applied mechanically, without leaving room for autonomy of judgment by the evaluating subject.

Refine search results

1 Kultura i Wartości

1 Przegląd Filozoficzny. Nowa Seria

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Allegri F.

1 Dufek P.

1 Schetz A.

1 2022

1 2021

1 2018

Lidská práva, ideologie a veřejné ospravedlnění : co obnáší brát pluralismus vážně

A sensitive society or an effective society? Moral laws of non-personal subjects in the light of John Rawls’s theory of justice

Conflicting Values and Moral Pluralism in Normative Ethics