Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: motiv

Sort By:

Limit search:

Звуковой мир поэмы Михаила Юрьевича Лермонтова Демон

100%

Hodanen L.

Slavica Wratislaviensia

2014

vol. 158

41 - 48

The article concerns about the sonosphere in M. Lermontov’s works. The earlier poet’s epistolary legacy, in which the main ways of sound perception are reflected, is analyzed. It is noted that in Lermontov’s literary works this perception became the foundation of a distinct theme in lyrics and paradigm of motifs which appeared in his poems (Sounds, Yest rechi — znachenye). The phonic world of the poem Demon is described in detail (1841 edition). The types of Demon’s and Tamara’s sonospheres which by means of phonic images diversify the main conflict are defined; the artistic functions of the musical images are brought to light.

Lyrický potenciál předmětného světa : Významy věcí, prostorů, dějů…

51%

Kubínová M.

Česká literatura (Czech Literature)

2016

vol. 64

issue 1

3-22

This study, which is freely inspired by the results of thematological and cognitive linguistic research, observes the way the potential for relations between man and the external world of objects is realized in lyric poetry. Object motifs acquire a dimension of mood or value, which grows from practical experience with things and which then adheres to their designations in the form of secondary symbolic meanings. However, this does not just apply to individual objects, but to the entire in-depth time-space structure implied in language. For example, an opposition appears between horizontal and vertical, light and darkness and the like. Moreover, each of the members of these oppositions as a rule also indicates an internal value-ambivalence: e.g. “bright night” and “dark night” have different symbolism, “height” and “distance” are symbols of desire, but also of possible dangers and so forth. On this basis there arise stable but always poetically re-accentuated image parallels between the object world and human existence, as represented e.g. by the topos of the “journey” or the seasonal and diurnal cycle.

Studie volně inspirovaná výsledky tematologických a kognitivnělingvistických bádání sleduje, jak se v lyrických básnických textech aktualizuje potenciál vztahů mezi člověkem a vnějším, předmětným světem. Předmětné motivy nabývají v lyrice náladového, hodnotového zabarvení, které vyrůstá z praktické zkušenosti s věcmi a které poté v podobě sekundárních symbolických významů ulpívá na jejich pojmenováních. To se ale týká nejen jednotlivých předmětů, nýbrž také celkové a hlubinné, v jazyce implikované strukturace časoprostoru. Objevuje se například opozice horizontálního a vertikálního směřování, opozice světla a tmy apod. Navíc se každý z členů těchto opozic zpravidla ještě vyznačuje vnitřní hodnotovou ambivalencí: například „jasná noc“ a „temná noc“ mají odlišné symbolické vyznění, „výška“ a „dálka“ jsou symbolem touhy, ale také symbolem možných nebezpečí, atd. Na tomto základě pak vznikají ustálené, vždy však básnicky nově aktualizované obrazné paralely mezi předmětným světem a lidskou existencí, jaké představuje např. topos „cesty“ nebo cyklus denních a ročních období.

Refine search results

1 Slavica Wratislaviensia

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Hodanen L.

1 Kubínová M.

1 2016

1 2014

Search results

Звуковой мир поэмы Михаила Юрьевича Лермонтова Демон

Lyrický potenciál předmětného světa : Významy věcí, prostorů, dějů…