Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: multietnický evangelický hudební život v Levoči

Sort By:

Limit search:

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau:

100%

Petőczová J., Dorna M.

Hudební věda (Musicology)

2020

vol. 57

issue 4

511-561

For centuries, the free royal city of Levoča was the cultural center of the historical region of Spiš. In the early modern period, musical life in its Lutheran church communities developed along the lines established by urban German cantorates. Polyphonic Renaissance and Baroque music predominated in the parish church until 1674, when re-Catholicization ruptured this tradition. The debate around Pietism became the central problem internal to Lutheranism from the beginning of the eighteenth century. Research into the musical life of Levoča in the Pietist era can be divided into three periods unevenly represented by musical sources surviving in the Levoča Lutheran Musical Collection: 1) the beginnings of Pietism (1674–1707): the manuscript Pestrý zborník and the Levoča Lute Tablature Collection B; 2) intense propagation of Pietism (1707–1741): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesangbuch (Halle 1733), owned by the Levoča Lumnitzer family; and 3) the decline of Pietism (1741–1783): J. A. Freylinghausen’s printed hymnal Geistreiches Gesang- Buch (Halle 1771) and the manuscript collections of pieces for keyboard owned by Eva Sofia Günther (1773) and Anna Günther (1783). Freylinghausen’s collections are some of the few pieces of evidence for a long tradition of singing Pietist melodies from Halle in Spiš, and they bear witness to a certain autochthony in the development of music there in the eighteenth century. At the century’s end, the new intellectual currents of Rationalism and the Enlightenment began to take root, as witnessed by the repertoire of Eva Sofia and Anna Günther’s collections (music for concerts and entertainment), but even in these sources we can find sacred hymns to be sung during home devotions (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). The trend of singing German spiritual songs at the turn of the nineteenth century is documented by the manuscript score of the Choralbuch by the organist Valentín Martin Reiss. Finally, we find the era of Pietist influence on musical life mentioned in archival documents quoted in a 1938 speech by the Lutheran pastor in Levoča Georg Wagner.

Svobodné královské město Levoča bylo po staletí stabilním kulturním centrem historické stolice Spiš. V raném novověku se tu rozvíjel hudební život v evangelických církevních sborech podle vzorů německých městských kantorátů. Ve farním kostele se prováděla vícehlasá renesanční a barokní hudba na vysoké úrovni, a to až do roku 1674, kdy tuto tradici přerušila rekatolizace. Od počátku 18. století se stal hlavním vnitřním církevním problémem luteránství spor o pietismus. Výzkum hudebního života Levoče v období pietismu můžeme rozdělit na tři etapy, nerovnoměrně zastoupené hudebními prameny, které se zachovaly v Levočskej evanjelickej zbierke hudobnín: 1) počátky pietismu 1674–1707: rukopisný Pestrý zborník a Levočský lutnový tabulatúrny zborník B; 2) intenzivnější pronikání pietismu 1707–1741: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches Gesang-Buch, Halle 1733, který vlastnila levočská rodina – Lumnitzerů: 3) doznívání pietismu 1741–1783: tištěný zpěvník J. A. Freylinghausena Geistreiches GesangBuch, Halle 1771; rukopisné sborníky skladeb pro klávesové nástroje Evy Sofie Güntherové, 1773 a Anny Güntherové, 1783. Zpěvníky Freylinghausena jsou jedním z mála důkazů dlouhé tradice zpívání hallských pietistických melodií na Spiši a podávají svědectví o určité autochtonnosti vývoje hudby v 18. století. Koncem století se tu začaly prosazovat nové myšlenkové proudy racionalismu a osvícenství, o čemž svědčí repertoár sborníků Evy Sofie a Anny Güntherových (hudba zábavná, koncertní); i v těchto sbornících najdeme duchovní písně zpívané při domácích pobožnostech (Liebster Jesu, du wirst kommen, Meinen Jesum laß ich nicht, etc.). Trend zpívání německých duchovních písní na přelomu 18. a 19. století dokumentuje rukopisná partitura Choralbuch varhaníka Valentina Martina Reisse. Období pietistických vlivů na hudební život najdeme naposledy zmíněné v archivních dokumentech v přednášce levočského evangelického faráře v Levoči Georga Wagnera z roku 1938.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Dorna M.

1 Petőczová J.

1 2020

Search results

The most important sources from the era of pietism related to the history of musical life in the Evangelical Lutheran Church of Levoča/Leutschau: