Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  narativy
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Narativ jako nevyhubitelný fenomén lidské společnosti

100%
Pešek J.
Český časopis historický (The Czech Historical Review)
|
2018
|
vol. 116
|
issue 1
158-170
EN
The author reflects on historical narrative as a tool, sprung from human ontogenesis, for the foundation of social identity and contemporary as well as historical self-awareness of any human community - a tool useful, but also open to abuse. The author discusses a situation in which the existing narratives are either rejected, without being subject to analytical criticism, or in which civically/societally relevant narratives are absent. A special problem arises as a result of the most current situation in which the "posttruth" narratives politically compete with those which are created by critical historiography.
DE
Die methodologischen Diskussionen im Zuge der "linguistischen Wende" und die vorubergehende Begeisterung fur die Historiographie als "soziale Wissenschaft" haben die traditionelle Grundfigur der historiographischen Arbeit seit der Antike, also die erklarende, argumentative Erzahlung, infrage gestellt. Der Verfasser argumentiert, dass die narrative Form der Erfassung und Erklarung aktueller und desto mehr historischer Situationen eine der menschlichen Gesellschaft inharente erprobte Art des Selbst-Verstehens ist. Die narrative Zusammenfassung der historischen Erfahrung bildet die Basis der historischen Identitat jeder Kommunitat und sie hilft ihr, sowohl ihre Identitat aufzubauen als auch sich mit katastrophenartigen Situationen auseinanderzusetzen. Die grosen "Meistererzahlungen" haben allerdings oft auch negative (nationalistische, aggressive, antiemanzipatorische usw.) Zuge. Wenn diese legitimistischen, imperialen, rassistischen usw. Meistererzahlungen nicht kritisch dekonstruiert, sondern nur negiert bzw. ignoriert werden, mutieren sie zu noch schlimmeren Gebilden. In der heutigen Zeit der medialen "Postwahrheit" entstehen so - spontan oder zweckmasig - den gesellschaftlichen Konsens gefahrdende "Neo-Narrative". Der ausgebliebene kritisch-argumentative Dekonstruktionsprozess beschadigt die Gesellschaft im Grunde ebenso intensiv wie die abgelehnten Narrative selbst. Der Verfasser demonstriert dies am Beispiel der in der offentlichen Diskussion nicht kritisch hinterfragten oder gar uberwundenen Narrative und Paradigmata der kommunistischen Epoche in der Tschechoslowakei. Er schliest seinen Text mit der - sich auf die Konzeption von Konrad H. Jarausch stutzenden - Uberzeugung, dass die fur die Burgergesellschaft einzig produktive Losung darin besteht, die "ausgedienten", in einer offenen Diskussion dekonstruierten Narrative durch eine neue Generation pluraler, interdependenter oder multiperspektivischer, sich konkurrierender, quellenkritisch untermauerter historischer Erzahlungen zu ersetzen.
2
Content available remote

Česká ústavní identita

67%
Červinka L. L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 6
618-633
EN
Constitutional identity has become a hot topic of discussions of not only constitutionalists, but also EU lawyers, socio-legal scholars, and political scientists. This article offers an innovative theoretical framing of the phenomenon by bringing together Luhmann’s social systems theory, Taylor’s social imaginaries, and Smend’s theory of integration, and applying it to the Czech case. The key argument of the article is the ever-changing nature of constitutional identity, which is not frozen in moment of the enactment of the constitution but is created by the everyday constitutional imaginary of the state; that is, by its self-recognition and self-understanding articulated by its individual decisions that are interconnected by values providing the necessary context and meaning. The Czech constitutional identity, as the article argues, is defined by the strong narratives of legal constitutionalism and notion of the Czech state to return to the West. The former manifests itself in the Czech state’s chronic distrust of the Czech people and in a domination of the Rechtsstaat over the democratic principles; the latter legitimises the hegemony of the neo-liberal economic thinking and constitutes the reason of the adoration of NATO and, maybe surprisingly, ambivalent attitudes of the Czech state towards the EU.
CS
Ústavní identita se v poslední době stala horkým tématem nejen v oblasti ústavního práva, ale i práva EU, sociologie práva či politologie. Tento článek nabízí inovativní teoretické ukotvení tohoto fenoménu v rámci Luhmannovy teorie společenských systémů, Taylorovy teorie společenské imaginace a Smendovy integrační teorie, jež následně aplikuje a vysvětluje na příkladu české ústavní identity. Ústředním argumentem článku je proměnlivost ústavní identity, jež není jednou provždy vytvořena přijetím ústavy, ale vykresluje se na základě každodenní ústavní imaginace státu – tj. jeho sebe-uvědomění a sebe-porozumění – artikulované jednotlivými rozhodnutími státu, která jsou navzájem propojena hodnotami vytvářejícími kontext a význam jednotlivých rozhodnutí. Česká ústavní identita, jak článek argumentuje, se vyznačuje silnými narativy právního konstitucionalismu a touhy návratu českého státu na Západ, přičemž zatímco první se projevuje chronickou nedůvěrou státu vůči českému lidu a dominancí právního státu nad demokratickými prvky, druhý jednak legitimizuje hegemonii neoliberálního ekonomického myšlení a jednak stojí za adorací NATO a, možná překvapivě, českým ambivalentním postojem vůči EU.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.