Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  ochrana přírody
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
100%
EN
The essay is an abridged and slightly modifi ed version of the lecture delivered by the author on October 28, 2009, at the Center for Advanced Studies of the Munich University, which opened a series of public lectures and colloquies of the Rachel Carson Center for Environment and Society in Munich. A full text of the lecture was published under the title Das neue Rachel Carson Center in München oder Was heißt und zu welchem Ende betreibt man Umweltweltgeschichte? in 2010 as the second issue of the internet journal RCC Perspectives. Available at: http://www.environmentandsociety.org/sites/default/fi les/2010_2.pdf. The author reminds of the roots and beginnings of the institutionalization of environmental history in the United States during the 1960s, which are connected with the name of marine biologist Rachel Carson, who at that time published a revolutionary book on devastating environmental effects of pesticides titled Silent Spring (1962). The author uses historical examples to illustrate how environmentalism and environmental awareness have changed since then; in terms of crossing borders between scientifi c disciplines, between states, and also between nature and civilization as two entities which are no longer perceived as opposite, but rather complementing and interlinked with each other. The awareness of unintended environmental consequences of human actions, as well as the understanding that the very perception of nature by humans determines its future shape, have increased as well. The author believes that environmental history enables seeing things in a new light, and offers an antidote against ignorance in relation to nature and against prophecies predicting destruction.
CS
Tento esej je zkrácenou a mírně upravenou verzí přednášky, kterou autor přednesl 28. října 2009 v Centru pokročilých studií (Center for Advanced Studies) Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově na úvod cyklu veřejných přednášek a kolokvií Centra Rachel Carsonové pro životní prostředí a společnost (Rachel Carson Center for Environment and Society) v Mnichově. Plný text přednášky vyšel pod názvem Das neue Rachel Carson Center in München oder Was heißt und zu welchem Ende betreibt man Umweltweltgeschichte? v roce 2010 jako 2. číslo internetového časopisu RCC Perspectives. Dostupné z: http://www.environmentandsociety.org/sites/default/files/2010_2.pdf. Autor připomíná kořeny a počátky institucionalizace environmentální historie ve Spojených státech v šedesátých letech minulého století, které jsou spojeny se jménem mořské bioložky Rachel Carsonové, jež publikovala přelomovou knihu o devastujících účincích pesticidů na životní prostředí Mlčící jaro (Silent Spring, 1962). Na historických příkladech pak autor líčí, jak se od té doby proměnil environmentalismus a přemýšlení o životním prostředí: ve smyslu překračování hranic mezi vědeckými disciplínami, mezi státy i mezi přírodou a civilizací jako dvěma sférami, které už nejsou chápány jako protikladné, ale stále více jako všestranně propojené. Stejně tak se zvýšil smysl pro vnímání nezamýšlených důsledků lidského jednání pro životní prostředí a porozumění tomu, že samotný způsob lidského pojímání přírody určuje její budoucí podobu. Environmentální historie podle autora umožňuje vidět věci v novém světle a nabízí protijed vůči ignoranci ve vztahu k přírodě i vůči věštbám zániku.
EN
The baroque avenue is a linear, artificially created formation and one of the main supporting elements of composed baroque landscape. As an accessory aesthetic element of communications, baroque avenues had to be made of trees of the same age, species, treetop shape, and in regular distances, so that symmetry, periodicity, and homogeneity is applied. The current opinions about the renovation of such avenues differ according to the attitudes of various professions: environmentalists want to let them decay, preservationists wish to authentically renew them, while roads constructors want to remove them. If some renewal is done, it is mostly a compromise solution of replanting the dead trees. Is such approach corresponding to correct maintenance of historic cultural landscape?
CS
Barokní aleje jsou přímočaré liniové, uměle vytvořené útvary a jeden z hlavních nosných prvků komponované barokní krajiny. Jako doprovodný estetický prvek komunikací musely být ze stromů stejného stáří, stejného druhu, stejné koruny a jednotné v pravidelných odstupech, aby byla uplatněna symetrie, periodicita a homogenita. V současné době se názory na obnovu těchto alejí různí na základě přístupu jednotlivých odborných profesí. Ekologové a ochránci přírody je chtějí ponechat svému rozpadu, památkáři autenticky obnovit a silničáři odstranit – a pokud k obnově přece jen dojde, tak především dosadbou za odumřelé stromy, která je kompromisním řešením. Je tento přístup odpovídající pro zachování historické kulturní krajiny?
EN
The spatial studies of landscapes currently available provide a unique opportunity to better incorporate a concern for nature protection into spatial planning. This article describes the results of analyses of nature protection and environmental stability carried out within a spatial study of landscape administered by municipalities with extended powers in the district of Znojmo. The researchers created their own methodology for the assessment of territorial problems and values. Five parameters are stipulated and quantified in terms of nature protection: surface area of territories of particular protection, coefficient of environmental stability, shifts in environmentally stable areas between 2005 and 2016, surface area of biotopes, and threat to migration corridors and significant migration territories of large mammals. Problems in municipal territories are expressed using a scale from 0 (no problems and/or natural values well preserved) to 3 (significant problems and/or natural values almost absent). The results identify territories with well-preserved natural values and sufficient protection and those with valuable locations that should be subject to greater protection. Developments in the size of environmentally stable areas are described and municipalities with a very low number of valuable locations, including some which have deteriorated during the last decade, are identified. Valuable but unprotected biotopes and migration territories and corridors endangered by housing are delimited. The results also provide information on the gravity of the situation in particular municipalities. The article summarizes the results of the study’s analytical part, which will be used for specific recommendations.
CS
Územní studie krajiny, které jsou v současnosti zpracovávány, nabízejí jedinečnou příležitost, jak lépe začlenit zájmy ochrany přírody do územního plánování. Článek představuje výsledky analýz v tématu ochrany přírody a ekologické stability, které byly zpracovány firmou Ekotoxa v rámci územní studie krajiny pro SO ORP Znojmo. Zpracovatelé studie vytvořili vlastní metodický postup, který umožňuje posouzení přítomnosti problémů a hodnot v území. Bylo stanoveno a kvantifikováno pět parametrů popisující hlavní problémy a hodnoty z hlediska ochrany přírody: výměra zvláště chráněných území, hodnota koeficientu ekologické stability krajiny (KES), změna výměr ekologicky stabilních ploch mezi lety 2005 a 2016, výměra přírodních biotopů a ohrožení dálkových migračních koridorů a migračně významného území pro velké savce. Tyto parametry jsou doplněny informacemi z dalších zpracovaných oblastí (zejména daty o velikosti půdních bloků). Problémy byly vyjádřeny pro území jednotlivých obcí na škále 0 (bez problému nebo zachovalé přírodní hodnoty) po 3 (výrazný problém nebo malá přítomnost přírodních hodnot v území). Výsledky identifikují území se zachovalými přírodními hodnotami s dostatečnou ochranou, území s přítomností hodnotných lokalit bez ochrany, které je vhodné více chránit; byl popsán trend ve vývoji rozloh ekologicky stabilních ploch, rovněž byly určeny obce s velmi malou plochou přírodně hodnotných lokalit, u kterých se i přes to za posledních deset let stav ještě zhoršil. Byly vymezeny hodnotné nechráněné biotopy a plochy v migračně významných územích a dálkových migračních koridorech ohrožené zástavbou. Výsledky rovněž podávají informaci o míře závažnosti problémů v jednotlivých obcích. Článek stručně prezentuje závěry z analytické části ÚSK, které budou využity pro tvorbu konkrétních doporučení v návrhové části ÚSK.
EN
Since the Act on Nature and Landscape Protection (No. 114/1992 Coll. - ZOPK) which introduced the institute of significant landscape elements (SLE) protection, including the SLE floodplain, entered into force, there have not been sufficient tools developed for its practical implementation. Floodplains, however, represent a landscape element that is difficult to identify in the territory and at the same time is threatened by the development and use of the territory. The aim of the project "Practical tools for planning and protection of the SLE floodplain”, which was implemented in 2020-2023 with the financial participation of the Czech Technology Agency within the "Environment for Life Programme”, was to fill in the gap in the current insufficient planning practice, protection and use of the SLE floodplain. A floodplain determination procedure to be applied by the nature protection authorities (NPAs) was developed and validated. The procedure was complemented by a proposal for categorizing floodplains and identifying their functions, which is crucial for NPA decision-making processes. As a result, NPAs and other governmental authorities were provided by spatial data and methodologies to facilitate the decision-making process in the territory and also to implement the floodplain areas protection in spatial planning. The main outputs of the project are available on the website https://projekty.ekotoxa.cz/nivy/.
CS
Od účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb. – ZOPK), ve kterém byl zaveden institut ochrany významných krajinných prvků (VKP) včetně VKP údolní niva, nebyly zpracovány dostatečné nástroje k jejich praktické ochraně. Údolní nivy jsou přitom krajinným prvkem, který je v území obtížně identifikovatelný a současně je ohrožován rozvojem a využíváním jeho území. Cílem projektu „Praktické nástroje pro plánování a ochranu VKP údolní niva“, který byl realizován v letech 2020–2023 za finanční spoluúčasti Technologické agentury ČR v rámci programu „Prostředí pro život“, bylo zaplnit mezeru v dosavadním nedostatečném plánování, ochraně a využívání VKP údolní niva. Byl vytvořen a ověřen postup vymezování niv aplikovatelný v praxi orgánů ochrany přírody (OOP). Postup byl doplněn o návrh kategorizace údolních niv a identifikaci jejich funkcí, které jsou klíčové pro rozhodování OOP. Výsledkem jsou prostorová data a metodiky pro OOP a další orgány státní správy pro rozhodování v území a také pro uplatnění ochrany území VKP údolní niva v územním plánování. Hlavní výstupy projektu jsou k dispozici na webové stránce https://projekty.ekotoxa.cz/nivy/.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.