Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: painted decoration

Sort By:

Limit search:

"Pictori eventus visus est mirabilis…" Španělský námět v malířské výzdobě kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech

100%

Mádl M.

Umění (Art)

2024

vol. 72

issue 1

18-33

The text discusses the interpretation of the posthumous miracles of St. John of Nepomuk depicted on four illusive tapestries in the ceiling paintings of the church of St. John of Nepomuk at Hradčany. These paintings were executed by Wenceslas Lawrence Reiner around 1727. While two of the themes have been previously identified, the other two are specified in the text with references to contemporary literature. Greater attention is paid to the painting depicting the painter in his studio creating a portrait of St. John of Nepomuk, while two cavaliers wait in the anteroom for the painting to be completed. One of the cavaliers, dressed in black court attire, is likely a Spanish nobleman. The painting’s subject is believed to have originated from the book Cultus Specialis per bonum linguae usum exhibendus B. Joanni Nepomuceno… which was published in Mainz, Germany, in 1725. The book recounts the story of a prominent Spanish courtier who fell out of favour with the king and was stripped of his fame and office. He was later reinstated thanks to the miraculous intervention of St. John of Nepomuk. The nobleman dreamt of the Czech martyr and decided to have him painted. The painter commissioned for the task was initially unsure how to proceed until the saint himself volunteered to sit for the painting. The Mainz publication does not specify the identity of the Spanish nobleman and painter in question. However, it is possible that the story took place shortly after 1680, when knowledge of St. John of Nepomuk became more widespread due to his biography by Bohuslaus Balbinus in the third volume of the Acta Sanctorum. The aristocrat in question may have been Gaspar Téllez-Girón y Sandoval, Vth Duke of Osuna (1625–1694) or Manuel Joaquín Álvarez de Toledo y Portugal, VIIIth Count of Oropesa (1641–1707). It is possible that the motif of the painter creating the saint’s likeness reflected the artists’ desire to emphasize the importance of their own profession and to highlight the role of artists in promoting the new cult.

V článku jsou interpretovány náměty posmrtných zázraků sv. Jana Nepomuckého na čtyřech fiktivních kobercích, které jsou součástí nástropní malířské výzdoby kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, provedené Václavem Vavřincem Reinerem kolem roku 1727. Zatímco dva z námětů byly v minulosti již určeny, další dva jsou v článku upřesněny s odkazy na dobovou literaturu. Větší pozornost je věnována motivu malíře, který ve svém ateliéru tvoří portrét sv. Jana Nepomuckého, pózujícího před umělcem. V předsíni čekají na dokončení obrazu dva kavalíři, z nichž jeden je podle černého dvorského šatu pravděpodobně španělským šlechticem. Námět malby nejspíš vyšel z knihy Cultus Specialis per bonum linguae usum exhibendus B. Joanni Nepomuceno…, vydané v Mohuči roku 1725. V knize se mimo jiné líčí příběh významného španělského dvořana, jenž upadl v nemilost krále a byl zbaven slávy i zastávaných úřadů. Rehabilitace se nakonec dočkal díky zázračnému působení Jana Nepomuckého. Šlechtic českého mučedníka spatřil ve snu a rozhodl se ho nechat namalovat. Objednaný malíř si však se zadáním nevěděl rady, dokud se mu jako model nenabídl samotný světec. Text mohučské publikace neupřesňuje, o kterém španělském šlechtici a malíři příběh vypráví. Příběh se ale snad mohl odehrát nedlouho po roce 1680, kdy se povědomí o Janu Nepomuckém rozšířilo do zahraničí díky Balbínovu životopisu ve třetím svazku Acta Sanctorum. Aristokratem by pak mohl být Gaspar Téllez- Girón y Sandoval, V. vévoda z Osuny (1625–1694), nebo Manuel Joaquín Álvarez de Toledo y Portugal, VIII. hrabě z Oropesy (1641–1707). Lze uvažovat o tom, že motiv malíře tvořícího světcovu podobiznu odrážel potřebu umělců podtrhnout význam jejich vlastní profese a zdůraznit úlohu umělců při instrumentalizaci nového kultu.

Painted decoration of water jars from Byzantine Athribis in the Egyptian Delta

63%

Południkiewicz A.

Polish Archaeology in the Mediterranean

2016

vol. 25

781-798

Water jars are easily recognizable as a type owing to the strainer fitted into the neck of these vessels. This form was distinguished in the assemblage coming from the Polish excavations around Kom Sidi Youssuf in Tell Atrib, the site of ancient Athribis in the Nile Delta. The discussed vessels were made of Nile silt and richly painted on the surface. The article focuses on the decoration of these water containers, presenting a catalogue of motifs: geometrical, vegetal, zoomorphic, human and others. The set is dated to the 6th–7th century AD based on the excavation context and comparative studies of the so-called Coptic painted pottery from Egypt.

Refine search results

1 Polish Archaeology in the Mediterranean

1 Umění (Art)

1 Mádl M.

1 Południkiewicz A.

1 2024

1 2016

Search results

"Pictori eventus visus est mirabilis…" Španělský námět v malířské výzdobě kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech

Painted decoration of water jars from Byzantine Athribis in the Egyptian Delta