Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: porozumění čtenému

Sort By:

Limit search:

Slabí čtenáři v kontextu porozumění čtenému - přehledová studie

100%

Presslerová P., Rusnáková K.

E-psychologie (E-psychology)

2015

vol. 9

issue 1

29-41

The ability to read well affects the results in other areas of life such as the educational and career opportunities and also extends into personality of a man including his self-esteem. Many current empirical studies claim that about a fifth to a quarter of pupils have reading problems, exactly with the level of literacy. At the same time only a part of these students are diagnosed with specific learning disabilities or specific disorders of speech and language, which would explain their difficulties. In the foreign literature is the phenomenon of poor readers is being paid adequate attention, both in terms of research as well as in the creation of specific teaching and counseling programs for targeted intervention. In the Czech context, the issue is still very marginalized. The term "poor readers" habitually includes all the readers who have difficulties with the technique of reading (decoding) and / or comprehension of the text. In our approach we emphasize the particular level of understanding which develops on the basis of the child's internal layout and external influences. We are inspired by the simple view of reading (Gough, Tunmer, 1986). This overview study aims to critically analyze the phenomenon of poor readers on the basis of individual subgroups to illustrate the characteristics of poor readers, differentiate and categorize them. By the comparison of the relevant research and the investigation design we want to shift the current perception of poor readers and propose a model of identification and diagnosis, which could be inspiring for the school counseling system.

Schopnost dobře číst ovlivňuje další oblasti života, jako je průběh vzdělávání a profesní uplatnění a zasahuje rovněž do osobnostní roviny člověka, včetně jeho sebepojetí. Mnohé aktuální empirické studie tvrdí, že přibližně pětina až čtvrtina žáků má problémy se čtením, respektive s dosaženou úrovní čtenářské gramotnosti. Současně pouze u části těchto dětí je diagnostikována specifická porucha učení či specifická porucha řeči a jazyka, které by jejich obtíže relevantně vysvětlily. V zahraniční odborné literatuře je fenoménu slabého čtenáře věnována adekvátní pozornost, jak v rovině výzkumné, tak i v oblasti tvorby konkrétních didaktických i poradenských programů pro cílenou intervenci. V českém kontextu jde stále o problematiku velmi marginalizovanou. Pojem „slabí čtenáři“ v obecné rovině zpravidla zahrnuje všechny čtenáře, kteří mají potíže s technikou čtení (dekódováním) a/nebo s porozuměním textu. V našem pojetí akcentujeme zejména rovinu porozumění, která se rozvíjí na základě vnitřních dispozic dítěte i environmentálních vlivů. Tato přehledová studie si klade za cíl zmapovat dosavadní stav zkoumaného konceptu, kriticky analyzovat fenomén slabého čtenáře. V terminologickém exkurzu vycházíme z jednoduchého modelu čtení (Gough, Tunmer, 1986), který považujeme v tomto kontextu za inspirativní. Na základě specifikace jednotlivých subskupin ilustrujeme charakteristiky slabých čtenářů, kategorizujeme je a diferencujeme. Komparací relevantních výzkumných šetření a následně i vlastního výzkumného designu chceme posunout současnou percepci slabého čtenáře a navrhnout model screeningu, identifikace a diagnostiky, který by mohl být inspirativní pro školský poradenský systém.

Čtenářské profily dětí s vývojovou dysfázií ve srovnání s typicky se vyvíjejícími vrstevníky

100%

Richterová E., Seidlová Málková G.

E-psychologie (E-psychology)

2016

vol. 10

issue 4

9-23

The study is focused on investigating the reading profiles in both 1st grade and 4th grade children with specific language impairment (SLI). According to the previous research, it tests the assumption that the reading performance of children with SLI is significantly worse compared to the age control group at the level of reading speed and fluency, and at the level of reading comprehension. Based on the theoretical framework, (namely “The Simple View of Reading“– Gough & Tunmer 1986), it verifies the hypothesis that the difficulties of the SLI children are manifested both in the area of reading comprehension, and of decoding (reading technique). 67 children with SLI and 253 children with typical development of language skills participated in our study. We administered a battery of tests assessing reading skills and language skills which are related to the reading development. The results of our study only showed significant differences in the area of the language comprehension (namely in the test of the listening comprehension) in the 1st grade children. There are significant differences in all tests assessing both reading accuracy and reading comprehension between SLI children and the age control group in the 4th grade. The size of reading fluency and reading comprehension deficits in SLI fourth grade children is discussed in more details.

Tato studie sleduje čtenářské profily dětí z 1. a 4. ročníku základních škol s vývojovou dysfázií. V návaznosti na předchozí výzkum testuje předpoklad, že čtenářské výkony dětí s vývojovou dysfázií jsou signifikantně horší ve srovnání s výkony stejně starých vrstevníků, a to jak v rovině elementárního čtení, tak v rovině porozumění čtenému. V souladu s teoretickými poznatky /zejména tzv. Jednoduchý model čtení (Gough & Tunmer, 1986)/ ověřuje předpoklad, že obtíže dysfatických dětí se výrazně manifestují v oblasti porozumění čtenému i v oblasti dekódování (techniky čtení). Na studii participovalo 67 dětí s vývojovou dysfázií ze speciálních a základní škol a 253 běžně se vyvíjejících dětí ze základních škol. Dětem byla administrována baterie testů zaměřená na komplexní hodnocení čtenářských dovedností a na posouzení jazykových schopností souvisejících s vývojem čtenářství. Výsledky studie prokazují statisticky významně slabší výkony dysfatických dětí v prvních ročnících pouze v oblasti porozumění jazyku, konkrétně v úloze porozumění slyšenému textu. Ve čtvrtém ročníku se pak statisticky významné rozdíly ve prospěch běžně se vyvíjejících dětí objevují ve všech administrovaných čtenářských úlohách – tedy tam, kde je hodnocena přesnost čtení i porozumění čtenému. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice deficitů starších dětí s vývojovou dysfázií v oblasti dekódování a porozumění čtenému.

Refine search results

2 E-psychologie (E-psychology)

1 Presslerová P.

1 Richterová E.

1 Rusnáková K.

1 Seidlová Málková G.

1 2016

1 2015

Search results

Slabí čtenáři v kontextu porozumění čtenému - přehledová studie

Čtenářské profily dětí s vývojovou dysfázií ve srovnání s typicky se vyvíjejícími vrstevníky