Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  právní norma
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

František Weyr a brněnská normativní škola

100%
Večeřa M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 1
107-118
EN
2019 marks the 100 years since the Brno Faculty of Law, Masaryk University was founded and 140 years since the birth of its excellent pedagogue, legal philosopher, legal theorist and lawyer Professor Frantisek Weyr who fundamentally contributed to the flourishing of legal theory and legal philosophy. With his thoughts and spiritual contribution, František Weyr gave the Faculty of Law in Brno a unique character in the inter-war period by laying the foundations of normative theory of law and forming the Brno normative school. Weyr’s normative theory of law strived to create a real, exact theory of law by applying the normative methodology of legal cognition based on Kant’s and Schopenhauer’s critical idealism, strictly distinguishing normative cognition from causal cognition. The basis of Weyr’s theory of law as a science of norms was a formally logical construction of legal norms and a critical analysis of the conceptual apparatus of the legal science. Weyr was influenced by the normative theory of the Austrian legal theorist Hans Kelsen, but he went his own way in a number of questions. The Brno normative school included the majority of teachers at the Brno Faculty of Law and its importance went beyond the national boundaries.
CS
V roce 2019 uplyne 100 let od ustavení brněnské Právnické fakulty Masarykovy univerzity a 140 let od narození jejího významného pedagoga, právního filosofa, právního teoretika a ústavního právníka profesora Františka Weyra, který se zásadním způsobem přičinil o rozkvět právní teorie a právní filosofie. Myšlenkovým a duchovním vkladem vtiskl František Weyr brněnské právnické fakultě v období mezi dvěma světovými válkami zcela osobitý charakter položením základů normativní teorie práva a formováním brněnské normativní školy. Weyrova normativní teorie práva usilovala o vytvoření skutečné exaktní teorie práva uplatněním normativní metodologie právního poznání, jejímž základem byl Kantův a Schopenhauerův kritický idealismus striktně odlišující poznání normativní od kauzálního. Základem Weyrovy teorie práva jako vědy o normách byla formálně logická konstrukce právní normy a kritická analýza pojmového aparátu právní vědy. Weyr byl při formování normativní teorie ovlivněn Ryzí naukou právní rakouského právního teoretika Hanse Kelsena, v řadě otázek však šel vlastní cestou. Brněnská normativní škola zahrnovala většinu pedagogů brněnské právnické fakulty a její význam přesáhl národní hranice.
2
Content available remote

Co je v právu dovoleno a co je zakázáno:

80%
Tryzna J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 11
886-889
EN
The paper strives to answer a seemingly apparent question about permitted and forbidden behavior in law. The aim is to show that the answer is complicated not only due to the fact, that law is a very complex system of legal rules. The true nature rests in fact, that rules comprised in law are quite often deliberately challenged by their recipients. The paper strives to show the cause and present examples. Inter alia, there is tension between the concept of democracy and concept of human rights present in the background.
CS
Text hledá odpověď na zdánlivě samozřejmou otázku týkající se toho, jaké chování je v právu dovoleno či zakázáno. Snaží se dokázat, že odpověď je složitá nikoliv pouze z toho důvodu, že současné právo představuje mimo jiné velmi složitý soubor pravidel chování, nýbrž také proto, že je mnohdy záměrně a soustavně zpochybňován obsah těchto pravidel jejich adresáty. Příčiny tohoto jevu se snaží odhalit a ukázat na příkladech. V pozadí se odhaluje napětí mezi konceptem demokracie a konceptem lidských práv.
3
Content available remote

Interpretace a soudcovská tvorba práva : recenzní esej na knihu Jana Wintra Metody a zásady interpretace práva

80%
Madej M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 3
263-281
EN
The paper is a review essay on the second edition of “The Methods and Principles of Legal Interpretation” by Jan Wintr, where the topics contained in the reviewed book are developed in an essay form. After summarizing the basic parameters of contemporary continental theories of legal interpretation, the author evaluates the reviewed book as an excellent summary of this paradigm. However, he pauses over Jan Wintr’s tendency to count as legal interpration also a situation where there is no (or where cannot even exist) a logical relationship between concrete facts and the law (or spirit of the law). It proposes an alternative, which postulates that where the necessary relationship between the spirit of the law and a particular case is lacking, it is for the court to establish a standard for this type of case. At the end of the review essay, the author briefly reflects on the conditions for the exercise of judicial power as an act of legal norm-making.
CS
Příspěvek je recenzní esejí na druhé vydání knihy Metody a zásady interpretace práva od Jana Wintra, přičemž témata obsažená v recenzované knize jsou rozvíjena esejistickou formu. Poté, co autor shrne základní parametry současných kontinentálních teorií interpretace práva, hodnotí recenzovanou knihu jako vynikající shrnutí tohoto paradigmatu. Pozastavuje se však nad tendencí Jana Wintra považovat za interpretaci zákona i situace, kdy mezi konkrétními skutkovými okolnostmi a zákonem (respektive duchem zákona) žádný typ sylogismu neexistuje (ba někdy ani existovat nemůže). Navrhuje alternativu, podle níž kde chybí sylogismus mezi duchem zákona a konkrétním případem, je úkolem soudu vytvořit normu pro tento typ případu. V závěru recenzní eseje se autor v krátkosti zamýšlí nad předpoklady pro výkon soudní moci jako druhého a podpůrného článku právní normotvorby.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.