Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: právo EU

Sort By:

Limit search:

Konsorcia ERIC a jejich místo v systému práva EU:

100%

Malíř J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2021

vol. 160

issue 2

81-104

The present article analyses the legal nature of European Research Infrastructure Consortia (ERICs) the creation of which was made possible by Council Regulation No 723/2009 enacted with a goal to speed up and simplify the establishment of research infrastructures with European elements. Based on the provisions of the Regulation, consortia have both legal personality and extensive legal capacity in all their Member States, moreover, they enjoy special rights in the taxation area and the area of public procurement which are indeed capable of simplifying their operation. However, they also have rather distinctive legal traits. Consortia are set up on the grounds of EU law but the EU is not their Member and is not obliged to financially contribute to their budget; they are set up upon the initiative from EU Member States, third States or intergovernmental organizations, nevertheless, they cannot be set up in the absence of a positive decision of the European Commission which also controls their operation; consortia are governed by EU law but, simultaneously, also by the law of their host State and Statute which each consortium has to adopt. On the whole, ERICs have a hybrid nature which, on one hand, can facilitate the establishment of consortia with European dimension (the existence of 21 consortia provides a testimony in this sense), on the other hand, it can trigger a range of legal questions even outside the disputes stemming from membership in consortia or their transactions.

Článek rozebírá právní povahu konsorcií evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), jejichž zřizování umožnilo nařízení Rady č. 723/2009 přijaté s cílem zrychlit a zjednodušit zřizování výzkumných infrastruktur s evropským prvkem. Konsorcia mají přímo na základě nařízení povahu právnických osob a velmi širokou způsobilost k právnímu jednání ve všech členských státech, navíc požívají zvláštní oprávnění v daňové oblasti a v oblasti zadávání veřejných zakázek, která jejich fungování mohou skutečně zjednodušovat. Na druhé straně v právní rovině vykazují řadu zvláštních rysů. Zřizují se na základě práva EU, ale EU není jejich členem ani se nemusí podílet na jejich financování, zřizují se z iniciativy členských a třetích států a případně mezivládních organizací, avšak jejich zřízení je podmíněno kladným rozhodnutím Evropské komise, která nad nimi též vykonává dozor. Jejich právní režim se řídí právem EU, avšak souběžně také právem hostitelského členského státu a stanovami, které každé konsorcium přijímá. Zvláštním způsobem je upravena i odpovědnost za jednání konsorcií. Jako celek je tak povaha konsorcií hybridní, což může přispívat k tomu, že usnadňují budování výzkumných infrastruktur s evropským prvkem (o čemž svědčí, že jich dnes existuje 21), na druhé straně to může generovat různé právní otázky, a to nejen v případě sporů vyplývajících z členství a právních vztahů ke konsorciím.

Tři tváře vzájemné důvěry v unijním právu

100%

Boháček L.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2022

vol. 161

issue 1

49-63

The EU concept of mutual trust is of hybrid nature. It mixes the notion of trust as a factual phenomenon with a legal principle whose effects differ from the understanding of trust in the social sciences. However, the exact nature of mutual trust in EU law remains unclear. The article builds on its hybrid character and points out that this concept has in fact three different faces: 1) presumption of mutual trust, 2) mutual trust as an objective to be pursued, 3) the legal principle of mutual trust, which consists in the presumption of compliance with EU law by all the Member States. Using an analysis of the theoretical justification behind this concept, the article first highlights the different motivations of the EU legislation and the Court of Justice for using mutual trust and their different perception of it. The article then considers the link between different faces of mutual trust and their legal relevance. It argues that the individual faces of mutual trust should not be mixed and confused. While it is desirable to pursue a genuine state of trust between Member States, from a legal point of view, the presumption of compliance with EU law is the key principle. Therefore, it would be more appropriate to use directly this legal presumption (instead of general ‘mutual trust’) while dealing with matters of law.

Unijní koncepce vzájemné důvěry má hybridní charakter. Mísí v sobě pojetí důvěry jako faktické kategorie s právní zásadou, jejíž účinky se od běžného chápání důvěry ve společenských vědách liší. Přesná povaha vzájemné důvěry v unijním právu nicméně zůstává nevyjasněná. Článek vychází z jejího hybridního charakteru a poukazuje na to, že tato unijní koncepce má ve skutečnosti tři různé tváře: 1) vzájemná důvěra jakožto předpoklad panujícího stavu, 2) vzájemná důvěra jako cíl, jehož má být dosaženo, 3) právní zásada vzájemné důvěry spočívající v presumpci dodržení unijního práva všemi členskými státy. S využitím analýzy teoretického zdůvodnění této koncepce článek nejprve poukazuje na rozdílnou motivaci unijní legislativy a Soudního dvora k využití vzájemné důvěry a její odlišné chápání. Následně se článek zamýšlí nad propojením a právní relevancí jednotlivých tváří koncepce. Předložen je argument, že jednotlivé tváře vzájemné důvěry není vhodné směšovat. Ačkoli je žádoucí usilovat o dosažení skutečného stavu vzájemné důvěry mezi členskými státy, z právního hlediska je klíčová presumpce dodržení unijního práva (třetí tvář koncepce). Spíše než se „vzájemnou důvěrou“ by proto bylo v právní rovině vhodnější pracovat přímo s touto domněnkou.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Boháček L.

1 Malíř J.

1 2022

1 2021

Search results

Konsorcia ERIC a jejich místo v systému práva EU:

Tři tváře vzájemné důvěry v unijním právu