Search results

1

Experti, právo a socialistický stát : právní věda v ČSAV a její činnost v letech 1952-1960

100%

Sommer V.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2016

|

vol. 23

|

issue 1-2

118-136

EN

This article is concerned with the formataion of the culture of experts, wich played an important role in the process of shaping institutions and mechanisms of government in Czechoslovakia in the 1950s. The author explores how Czechoslovak legal theorists continuously intervened in the process of ''building Socialism''. He begins by considering the development of the institutional basis of jurisprudence in the structure of the Czechoslovak Academy of Sciences. Using the example of the Institute of State and Law at the Academy, he demonstrates how social-science institutions were created to meet the demands of new, socialist scholarship, and also to demonstrate the growing importance that expert knowledge had for State Socialist government. In the second part of the article, he considers debates about the ''Czechoslovak revolution'' and ''people democracy'' providing insight on the theoretical basis of Socialist scholarship on the State and law. The debates, which lasted several years, demonstrate that a key area of disagreement was the question of adapting Marxist-Leninist theory to Czechoslovak conditions and Czechoslovak historical experience. It was also clear from the debates that the most important form of Socialist government was, in the theorists´ view, the Socialist State as an institutional consequence of revolutionary transformation and the indubitable organizational framework of people´s democracy. The last part discusses legal theorists as experts and considers their role in the framing of the ''Socialist Constitution'' of 1960.

CS

Studie se zabývá formováním konkrétní expertní kultury, která hrála významnou úlohu v procesu utváření institucí a mechanismů vládnutí v Československu v padesátých letech dvacátého století. Autor zkoumá, jak českoslovenští právní vědci zasahovali do procesu ''budování socialismu''. V úvodní části textu se věnuje vývoji institucionálního zázemí právní vědy ve struktuře Československé akademie věd (ČSAV). Na příkladu Ústavu státu a práva ČSAV ukazuje, jak vznikaly společenskovědní instituce, které měly odpovídat nárokům nové socialistické vědy, a současně dokládá vzrůstající význam expertního vědění pro státněsocialistické vládnutí. Ve druhé části článku se věnuje diskusi o "československé revoluci" a ''lidové demokracii'', přičemž dává nahlédnout do teoretického zázemí socialistické vědy o státu a právu. Několik let trvající polemika ukázala, že jednou z oblastí sporu byla otázka možností přizpůsobení marxisticko-leninské teorie československým podmínkám a československé historické zkušenosti. Z diskuse také vyplynulo, že nejdůležitější formou socialistického vládnutí byl pro diskutující teoretiky socialistický stát jako institucionální výsledek revolučních proměn a nezpochybnitelný organizační rámec lidové demokracie. Závěrečná část článku představuje právní vědce jako experty a zkoumá jejich podíl na vzniku takzvané socialistické ústavy z roku 1960.

2

Výběr soudců Ústavního soudu ČR

84%

Ondřejková J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

vol. 155

|

issue 11

945-958

EN

The Constitutional Court of the Czech Republic has been in existence for 22 years. During that time, the three Presidents of the Czech Republic have nominated 61 candidates for the position of Judge of the Constitutional Court. However, ensuing debates and arguments held during different terms of the Senate (during 1993 and 1994 of the Chamber of Deputies), only 41 of those 61 went on to be appointed to the post of Judge of the Constitutional Court. The aim of this article is to summarise the reasons that turned out to be decisive for the approval of the individual candidates. This enables us to test the extent to which the result of the appointment process of the constitutional judges reflects the vector sum of the political forces influencing the approval of candidates, as well as the emphasis put on the expertise and professional demeanour of the prospective constitutional judge.

CS

Za dvacet dva let existence Ústavního soudu ČR zastávalo funkci ústavního soudce 41 osob, které uspěly z celkem 61 nominací pocházejících od tří prezidentů a projednávaných v různých funkčních obdobích Senátu (v letech 1993 a 1994 Poslanecké sněmovny). Cílem tohoto článku je shrnout důvody, které se ukázaly být rozhodujícími při udělování souhlasu s jednotlivými kandidáty, a ověřit, nakolik výsledek nominačního procesu soudců Ústavního soudu ČR odráží jak vektorový součet politických sil působících při schvalování kandidátů, tak důraz, který v něm byl kladen na odbornost a profesionalitu budoucího ústavního soudce.

3

Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu : kompromis mezi soudním přezkumem a politikou

67%

Malíř J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

vol. 157

|

issue 2

89-114

EN

Although the recent decades have been marked by the mass expansion of judicial review in the Western world, there are countries where judicial review is still subject to political limits. Surprisingly enough, these countries include those where the contemporary models of judicial review originate. This is true about France whose notion of "actes de gouvernment" is probably the msot famous example of the political limits of judicial review in continental Europea. The notion developed in the case-law of Conseil d'Etat as an expression of its self-restraint with respect to highly politicized issues (such as coping with the Napoleonic past or the colonial expansion) in the 1st half of the 19th century. Substantially redefined in 1875 (departure from the raison d'Etat principle as its principal justification), the notion has been the integral part of the French public law ever since. Nearly 200 years since its inception, the notion still retains its vitality although regularly predicted to disappear act criticized as anachronism incompatible iwth the rule of law principles. Even though explained in several ways, the notion seems to imply non-justiciability of the acts which it covers indeed.

CS

Ač v minulých desetiletích došlo v západním světě k masivnímu nárůstu soudního přezkumu, existují země, kde je soudní přezkum stále omezen politickými limity. Dost překvapivě jsou mezi těmito zeměmi i ty, kde mají svůj původ soudobé modely soudního přezkumu. To je i případ Francie, jejíž koncept actes de gouvernement je zřejmě nejznámějším příkladem politických limitů soudního přezkumu v kontinentální Evropě. Koncept se vyvinul v 1. polovině 19. století v judikatuře Conseil d'Etat jako projev její sebezdrženlivosti ve vztahu k vysoce politizovaným problémům (např. vyrovnání se s napoleonskou minulostí nebo koloniální expanze). Po zásadní redefinici z roku 1875 (ústup od raison d'Etat jako jejího hlavního ospravedlnění) je koncept od té doby integrální součástí francouzského veřejného práva. Téměř 200 let od svého vzniku si koncept zachovává svou vitalitu, ač se pravidelně předpovídá, že vyhasne, a je kritizován jako anachronismus neslučitelný s principy právního státu. Ač je vysvětlován různými způsoby, zdá se, že koncept s sebou skutečně nese meritorní nepřezkoumatelnost aktů, na které se vztahuje.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Malíř J.

1 Ondřejková J.

1 Sommer V.

1 2018

2 2016

Experti, právo a socialistický stát : právní věda v ČSAV a její činnost v letech 1952-1960

Výběr soudců Ústavního soudu ČR

Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu : kompromis mezi soudním přezkumem a politikou