Search results

1

W poszukiwaniu remedium na bezradność jednostki wobec unikania przez sądy krajowe pytań prejudycjalnych do TSUE – stanowisko ETPCz i sądów konstytucyjnych państw członkowskich

100%

Bekisz H.

Studia Iuridica

|

2018

|

vol. 76

32-63

PL

Preliminary reference to the CJEU is one of the most important achievements of the EU law. In the multicentric legal system it becomes a kind of guarantee to ensure a uniform interpretation of the EU law by courts of the Member States. However, not only is preliminary ruling an aid for judges, who adjudicate cases connected with EU law, but also it might create a possibility for individuals to have their EU rights protected. Unfortunately, EU law does not predict any effective measure, which would protect individual, when a court of the Member State unlawfully refuses to make a preliminary reference. An interesting phenomenon is an attempt to fill this gap by the European Court of Human Rights and constitutional courts of the Member States (especially the German Federal Constitutional Court) in recent years. In their case law, refusing to make a preliminary reference by courts, which are obligated to do that, was qualified as a violation of the right to a fair trial (ECHR) or the right to a lawful judge (constitutional courts). The aim of this article is to consider hitherto situation and to discuss it from the perspective of Polish law.

2

Instytucja pytań prejudycjalnych do Trybunału Sprawiedliwości w praktyce Sądu Najwyższego RP

71%

Miąsik D.

Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny

|

2020

|

vol. 82

|

issue 1

5-24

EN

The article discusses the experience of the Polish Supreme Court with 31 preliminary references to the Court of Justice. It presents the subject-matter of the references, the circumstances which had been taken into account before the reference was made or before the motion to refer was rejected (by use of acte clair or acte éclairé). It provides practical guidance as to when and how to refer, and how to reason the reference. The article also analyses the impact of a preliminary ruling on the judicial decision and reasoning following the judgement of the Court of Justice, by elaborating on how the Supreme Court adjudicated after the referral.

PL

Artykuł w sposób kompleksowy i syntetyczny analizuje instytucję pytań prejudycjalnych do Trybunału Sprawiedliwości z perspektywy Sądu Najwyższego RP jako sądu unijnego. Przedstawia okoliczności wpływające na wykonywanie przez SN obowiązku kierowania pytań do TS z punktu widzenia krajowego orzecznictwa ze szczególnym uwzględnieniem zastosowania doktryn acte eclaire i acte clair. Uwzględnienia specyfikę różnych postępowań toczących się przed SN oraz różnych źródeł prawa unijnego. Prezentuje cele zadawanych pytań, przedmiot, sposób formułowania i uzasadniania. Odrębny fragment poświęcono wykonywaniu wyroków TS wydanych w odpowiedzi na pytania prejudycjalne SN z punktu widzenia zasad stosowania prawa unijnego przez sądy krajowe (prounijna wykładnia, bezpośredni skutek oraz pierwszeństwo).

3

Povinnost Ústavního soudu ČR obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU (ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 3378/2018):

67%

Boháček L.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2020

|

vol. 159

|

issue 7

550-566

EN

The aim of this paper is to critically reflect a recent judgment of the Supreme Court of the Czech Republic of 26. June 2019, File No. 30 Cdo 3378/2018, according to which the Constitutional Court of the Czech Republic is not obliged to make preliminary references to the CJEU. It particularly discusses possible reasons for this conclusion in both constitutional and EU law perspective and subsequently assesses the persuasiveness and consistency of the reasoning of the Supreme Court. Accordingly, it argues that the reasons put forward by the Supreme Court are not sufficiently convincing. Finally, the paper considers whether the persuasiveness of the reasoning could be improved and how the issue in question can be dealt with in the future. Since it seems difficult to put forward sufficiently strong arguments for the conclusion that the Constitutional Court is never obliged to make preliminary references, this paper argues that it may be obliged to do so. Moreover, the Constitutional Court should reach this conclusion itself. As a result, the obligations of the Czech Republic arising from the EU law would be respected, while the authority of the Constitutional Court would remain unaffected.

CS

Článek podrobuje kritické reflexi rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3378/2018. V něm při posuzování odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením unijního práva Nejvyšší soud dovodil, že Ústavní soud ČR nemá v řízení o ústavních stížnostech povinnost obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU. Článek nejprve posuzuje, jaká argumentace se pro tento závěr nabízí v rovině ústavního a unijního práva. V tomto kontextu následně hodnotí přesvědčivost a důslednost jednotlivých argumentů uvedených Nejvyšším soudem a dospívá k závěru, že je uvedený rozsudek argumentačně nedůsledný a ne zcela přesvědčivý. Konečně článek uvádí úvahu nad tím, jak by mohlo být rozhodnutí učiněno přesvědčivějším a jaký způsob vyřešení této otázky se může do budoucna nabízet. Jelikož nelze přesvědčivě dovodit kategorický závěr o absenci povinnosti Ústavního soudu, dospívá článek k závěru, že Ústavní soud povinnost obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU mít může. Takový závěr by měl přitom dovodit i samotný Ústavní soud, neboť tak dojde k respektování závazků České republiky vyplývajících z unijního práva, aniž by došlo ke snížení autority Ústavního soudu.

Refine search results

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Ruch Prawniczy, Ekonomiczny i Socjologiczny

1 Studia Iuridica

1 Bekisz H.

1 Boháček L.

1 Miąsik D.

2 2020

1 2019

W poszukiwaniu remedium na bezradność jednostki wobec unikania przez sądy krajowe pytań prejudycjalnych do TSUE – stanowisko ETPCz i sądów konstytucyjnych państw członkowskich

Instytucja pytań prejudycjalnych do Trybunału Sprawiedliwości w praktyce Sądu Najwyższego RP

Povinnost Ústavního soudu ČR obracet se s předběžnými otázkami na Soudní dvůr EU (ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 3378/2018):