Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: preventive interventions

Sort By:

Limit search:

Preventivní intervence určené pro rodiny, v nichž rodič trpí duševní poruchou

100%

Farářová A., Papežová H.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2024

vol. 68

issue 1

67-79

This review article presents conceptual frameworks and preventive interventions designed for families in which a parent is being treated for mental illness. It introduces the concepts of FAPMI (Families where a Parent has a Mental Illness), and COPMI (Children of Parents with a Mental Illness). Parenting increases demands on parents with mental illness. The offspring in such families must deal not only with the impact of the parent’s mental health difficulties and the functioning of the family but also face the risk of transgenerational transmission of psychopathology and the onset of mental illness in themselves. Preventive interventions should lead to a reduction in the occurrence, development, and severity of psychopathology in FAPMI and COPMI. Although some studies have shown the effectiveness of prevention interventions targeting FAPMI and COPMI, this is an area that requires further research to evaluate the effectiveness of interventions and an establishment of an Evidence-Based Platform of protocols for these groups. However, successful implementation of these preventive interventions in clinical practice depends also on legislative and financial support within the healthcare and social care system. The aim of the article is to report on the factors influencing FAPMI and COPMI in the context of mental disorders and to describe the principles of cooperation and the specifics of communication with FAPMI and COPMI. Furthermore, the article introduces the available theoretical and conceptual frameworks of work with FAPMI and COPMI and presents preventive interventions based on these frameworks. These interventions are based on the latest research findings aimed to improve support for children, their parents, and their families. The selected interventions in this study have been developed mainly in the last 20 years and implemented in different ways in different countries around the world, some have already been evaluated for effectiveness.

Tento přehledový článek představuje koncepční rámce a preventivní intervence určené pro rodiny, ve kterých je rodič léčen s duševním onemocněním. Uvádí pojmy FAPMI (Families where a Parent has a Mental Illness – rodiny, v nichž má rodič duševní onemocnění) a COPMI (Children of Parents with a Mental Illness – děti rodičů s duševním onemocněním). Na osoby s duševní poruchou může rodičovství klást zvýšené nároky. Potomci pak čelí nejen vlivu duševních obtíží rodiče na běžné každodenní soužití a fungování rodiny, ale jsou vystaveni také riziku transgeneračního přenosu psychopatologie a vzniku duševního onemocnění u nich samotných. Preventivní intervence by měly vést ke snižování rizika vzniku, rozvoje a prohlubování psychopatologie u FAPMI a COPMI. Přestože některé studie dokládají jejich účinnost při cílení na FAPMI a COPMI, stále se jedná o oblast vyžadující další výzkum, který by prokázal efektivitu jednotlivých intervencí a vytvořil tak pro tyto rizikové skupiny platformu účinných protokolů založených na důkazech. Úspěšnost implementace preventivních intervencí pro FAPMI a COPMI do klinické praxe ale závisí také na systémové podpoře, legislativní i finanční, v rámci zdravotně sociální péče. Cílem článku je informovat o faktorech působících na FAPMI a COPMI v kontextu duševních poruch a o principech spolupráce a specifikách komunikace s FAPMI a COPMI. Dále představit dostupné teoretické a koncepční rámce problematiky FAPMI a COPMI, které se zabývají předcházením negativních dopadů duševního onemocnění, a prezentovat preventivní intervence, které z těchto rámců vycházejí. Jedná se o intervence založené na nejnovějších poznatcích výzkumu zaměřeného na zvýšení podpory dětí, rodičů a rodin. Vybrané intervence byly vytvořené a publikované ve studiích zejména v posledních 20 letech a poté různě implementované v rozličných zemích světa. Jen u některých z nich již efektivita byla také evaluována.

Zachowania suicydalne wśród osób starszych

100%

Świerczewski Ł.

Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio J – Paedagogia-Psychologia

2022

vol. 35

issue 4

89-104

In Polish society, the very word “suicide” evokes many extreme emotions in people, such as fear, uncertainty, but also hostility, and even reluctance and embarrassment. Sometimes it is sadness and regret. Most people prefer to avoid this topic and live under the illusion that this problem affects only a small part of the population. However, this phenomenon exists and affects all social and age groups to an increasing extent, including the elderly, who theoretically should enjoy life to the fullest. Suicidal behavior among seniors in recent years has become a growing problem, which systematically grows stronger every year, which is clearly confirmed by the increasing number of attempts and successful suicide attacks carried out by the elderly. The aim of this article is to present the scale of the suicide phenomenon among representatives of the age group over 65, with particular emphasis on the general outline of the issue, its etiology and symptomatology. The conclusion presents in detail the models of preventive interventions that take into account social, psychological, psychiatric, criminological and victimological factors that can effectively reduce the occurrence of the phenomenon in the discussed social group.

W polskim społeczeństwie już samo słowo „samobójstwo” wywołuje wiele skrajnych emocji, takich jak strach, niepewność, ale również wrogość, a nawet niechęć i zażenowanie. Czasami są to smutek i żal. Większość ludzi woli unikać tego tematu i żyć w złudnym przekonaniu, że problem ten dotyczy tylko niewielkiej części populacji. Zjawisko to jednak istnieje i w coraz większym stopniu dotyka wszystkie grupy społeczne i wiekowe, w tym także osoby starsze, które teoretycznie powinny cieszyć się życiem i w pełni z niego korzystać. Zachowania suicydalne wśród seniorów na przestrzeni ostatnich lat stają się coraz większym problemem, który z roku na rok systematycznie przybiera na sile, co wyraźnie potwierdza zwiększająca się liczba przypadków prób i skutecznych zamachów samobójczych dokonywanych przez osoby starsze. Celem niniejszego artykułu jest przedstawienie skali zjawiska samobójstw wśród reprezentantów grupy wiekowej powyżej 65. roku życia, ze szczególnym uwzględnieniem ogólnego zarysu problematyki zjawiska, jego etiologii i symptomatologii. W zakończeniu szczegółowo zaprezentowano modele oddziaływań prewencyjnych, które uwzględniając czynniki społeczne, psychologiczne, psychiatryczne i kryminologiczno-wiktymologiczne, mogą skutecznie wpłynąć na wydatne ograniczenie występowania zjawiska w omawianej grupie społecznej.

Refine search results

1 Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio J – Paedagogia-Psychologia

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Farářová A.

1 Papežová H.

1 Świerczewski Ł.

1 2024

1 2022

Search results

Preventivní intervence určené pro rodiny, v nichž rodič trpí duševní poruchou

Zachowania suicydalne wśród osób starszych