Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: propria

Sort By:

Limit search:

Propria v moderních výkladových slovnících češtiny

100%

Dvořáková Ž.

Naše řeč (Our Speech)

2019

vol. 102

issue 1-2

119-132

This article deals with conceptions of proper names used in Czech monolingual dictionaries. It is focused on the difference between proper names that are in the body of the dictionary and special lists of proper names. Some conceptual and methodological problems are discussed as well, such as selection criteria, the inclusion of unofficial forms of proper names, creating potential forms of ethnonyms or names of inhabitants, etc. In my opinion, proper names should be included in the body of the dictionary along with the appellatives. Proper names have their specifics and there is no reason why these should be separated from the rest of the vocabulary. This is the only way to keep the relationship between proper names and other derived words obvious.

Vlastní jména v prózách Cirila Kosmače při překladu ze slovinštiny do češtiny

80%

Šnytova J., Buczek M.

Przekłady Literatur Słowiańskich

2015

vol. 6

issue 1

199-225

Vrcholné prózy C. Kosmače Jarní den, Tantadruj a Balada o trubce a oblaku obsahují velké množství vlastních jmen, a to především reálných toponym z oblasti jihozápadního Slovinska, antroponym užívaných ve vesnickém prostředí v 1. polovině 20. století a přezdívek. Na základě analýzy originálu a překladu F. Benharta konstatujeme, že překladatel při práci s vlastními jmény volil především metodu transkripce (výpůjčky), méně často používá substituci, a to především u hypokoristik, a přezdívky nejčastěji doslovně překládá. Tímto přístupen zachovává, ba i silně podtrhuje kolorit slovinského prostředí, avšak na druhé straně ochuzuje čtenáře o některé organické prvky próz.

Kosmač’s best prosaic works Spring Day, Tantadruj and Ballade on a Trumpet and a Cloud contain a great number of proper names, in particular, real toponyms from the South‑West of Slovenia, anthroponyms used in the village environment in the 1st half of the 20th century, and nicknames. Based on the analysis of the original texts and Benhart’s translation, we state that, when translating proper names, the translator used mostly transcription (loanwords), less frequently substitution, mainly for hypocorisms, and literal translation for nicknames. This approach maintains, even emphasizes, the atmosphere and color of the Slovenian environment, however, it also deprives readers of the organic elements of the original works.

Refine search results

1 Naše řeč (Our Speech)

1 Przekłady Literatur Słowiańskich

1 Buczek M.

1 Dvořáková Ž.

1 Šnytova J.

1 2019

1 2015

Search results

Propria v moderních výkladových slovnících češtiny

Vlastní jména v prózách Cirila Kosmače při překladu ze slovinštiny do češtiny