Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: pros and cons

Sort By:

Limit search:

NARODOWY KORPUS JĘZYKA POLSKIEGO – TEORIA I PRAKTYKA. FAKTY, MITY, POTRZEBY

100%

ANDRZEJCZUK A.

Comparative Legilinguistics

2010

vol. 3

133-142

It may seem that all corpora creators aim at establishing representative and balanced corpora. But some think that those two concepts are not precise. The author analyses whether those two concepts are important for corpora creators and whether there is any alternative. One alternative is the creation of a corpus which would represent only itself – texts would be selectednot on the basis of their 'representative character‘ but their 'aim‘. In order to determine the aim of the text, it is necessary to investigate the needs of text users. It should be also born in mind thatcorpora users are usually not computer scientists and therefore they need a user friendly interface. The installation mode of Windows may be a good example here. The installing software usually offers two installation modes: (i) a standard one for users who are not aware of their needs and (ii) an advanced one for users who know exactly what they need.

Wydaje się, że wszyscy twórcy korpusów przywiązują wagę do tego, żeby były one reprezentatywne i zrównoważone. Zaczynają się jednak pojawiać głosy, iż pojęcia te są mało precyzyjne. W niniejszym referacie autorka zamierza wyjść od przemyśleń na temat tych dwóch pojęć, zastanowić się, czy powinny być one ważne dla twórców korpusu i czy mamy jakąkolwiek alternatywę. Alternatywą może być stworzenie korpusu, którego dobór tekstów nie będzie niczego reprezentował poza samym sobą, a mianowicie teksty powinno się dobrać nie na zasadzie „reprezentatywności‖, ale na podstawie ich „celowości. Żeby określić celowość, należy się przyjrzeć potrzebom osób z nich korzystających. Należy też pamiętać, że z korpusów korzystają przede wszystkim nieinformatycy, zatem warto by było utworzyć narzędzie, które będzie miało łatwy, przyjazny dla użytkownika interfejs. Dobrym wzorem będą tryby instalacji programów windowsowych. Instalatory często oferują co najmniej dwie możliwości wyboru: wersję standardową, dla mniej zorientowanego w opcjach i poniekąd we własnych potrzebach użytkownika, jak i wersję niestandardową dla użytkowników o wysokim stopniu świadomości własnych potrzeb, umożliwiającą zainstalowanie tylko tych składników, które są rzeczywiście potrzebne.

Základní problémy právní recepce

100%

Kramer E. A.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2017

vol. 156

issue 5

396-415

This study deals with a very „modern“ issue which is the reception of law. This phenomenon may cover many features starting with the reception of codexis, of the taking over of some legal instruments or institutions, ending with the transplantation of doctrinal ideas. The objective view shows that the history of law is history of reception. It goes back to the Roman law and Roman law was then transformed in ius comune and the works of Pandektist’s of 19th century in Germany. Reception of law (legal reception) became now a very modern topic, which is dealt with by many academics over the whole world. Some of them express very negative attitude towards legal reception saying that it can never work since the background and the context of law is very different and its functioning is very much influenced by the social and political conditions. The practice and the real life contest this statement since examples of the new civil codifications in many European countries show otherwise. It is clear that reception which might be called transplantation, is much more effective than the development of national projects without any experience. The author distinguishes three types of legal receptions. First of all, as already mentioned, the whole codexis could be transplanted similarly to how the Swiss civil code and the Law of obligation was into Turkish legislation. The other type of legal reception is the transplantation of only some legal institutions and the third type transfers only legal doctrines. Example of this is the transplantation of the ideas of what Professor Canaris called liability for trust by the Swiss Supreme Court. The fifth chapter of the study deals with the further development of transplants in “foreign“ contexts. The very important question is whether the further development should follow so called mother legislation or whether it could be developed autonomously. Of course both ways are possible even if the more frequent manner is the autonomous development which is experienced in Japan, Turkey and other countries.

Autor se zabývá fenoménem, který ač v některých obdobích byl popírán, hraje v dějinách vývoje soukromého práva v Evropě zcela zásadní úlohu. Jde o právní recepci a její produkty, které se moderním jazykem nazývají transplantáty. Jde o přebírání buď celých právních sektorů, zejména občanskoprávních kodexů, nebo jenom některých právních institutů, případně již kodifikované úpravy určitých procesů či ryze „technických“ instrumentů. Dosud bylo v germánském právním okruhu považováno za recepci převzetí římského práva, jako proces jeho vývoje do formátu ius commune pak do výtvoru pandektistů v 19. století. Současně však se právě v tomto okruhu možnost recepce kritizovala jako metoda nevhodná. V současné době je otázka transplantace, jejich možností, metod a vývoje transplantovaných fenoménů předmětem v podstatě celosvětové diskuse. Proti transplantaci, respektive recepci se namítá, že úpravy, respektive právní instituty vyvinuté v určitém sociopolitickém prostředí nemohou fungovat za jiných společenských podmínek. Praxe však tuto námitku vyvrací, neboť zejména kodifikace občanského práva v mnoha zemích je ukázkou úspěšné koexistence právních institutů převzatých z různých právních řádů. Dále se autor zabývá důvody mluvící ve prospěch právní recepce, kterými jsou především efektivita převzetí něčeho funkčního oproti vyvíjení vlastních, mnohdy sporných projektů. Fungování amerických institutů v oblasti zejména hospodářského práva jsou toho důkazem. Autor pak rozeznává několik typů recepcí, k nimž řadí především převzetí celých legislativních celků, jakými jsou například převzetí švýcarského občanského zákoníku a obligačního práva v Turecku, německého obchodního zákoníku v Rakousku a dalších. V těchto případech se mnohdy jedná o zcela nahodilý výběr přebíraných legislativních útvarů, někdy jde o oktrojované převzetí. Jiným typem je převzetí jen některých institutů či jenom jejich částí jakými jsou například převzetí culpa in contrahendo do italského občanského zákoníku apod. Přebírají se však i názory vědy, které jsou recipovány i v judikatuře jiných států. Příkladem je učení o odpovědnosti za důvěru vyvinuté profesorem Canarisem a převzaté švýcarským Nejvyšším soudem. Přebírány jsou i některé instituty vyvinuté v tzv. soft law, jakými jsou americké Restatements do opět projektu soft law, jako například jsou PICC nebo PECL přebírání těchto modelových zákonů do zákonodárství. Další vývoj transplantátů je mnohdy odlišný od vývoje v jejich původních mateřských právních řádech. Klíčová otázka je přitom, zda se tyto transplantáty mají vykládat autonomně, tj. ve smyslu právního řádu, do kterého byly převzaty, anebo se držet dosavadní judikatury mateřské jurisprudence.

Refine search results

1 Comparative Legilinguistics

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 ANDRZEJCZUK A.

1 Kramer E. A.

1 2017

1 2010

Search results

NARODOWY KORPUS JĘZYKA POLSKIEGO – TEORIA I PRAKTYKA. FAKTY, MITY, POTRZEBY

Základní problémy právní recepce