Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: prosocial activity

Sort By:

Limit search:

Attitudes of Poles towards prosocial activity in 1988-2016

100%

Kanasz T.

Praca Socjalna

2019

vol. 34(1)

50-70

The purpose of this article is to present the specific nature of the Polish society’s attitude towards prosocial activity in the period of the beginning of transformation and later on. The article describes in more detailed form the assumption on the growing complexity of prosocial activities and complexity of related motivations. The research questions are focuesdon several issues: how Poles perceive assistance, if they willingly help the ones in need, who they help, what forms of prosocial activities they prefer and what motivates them, how they change their attitude and pro-social activities in helping other people. The analysis of available representative survey-based research leads to the conclusion that the nature of Poles' attitudes towards prosocial activity is ambivalent.

Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření

84%

Kupka M.

E-psychologie (E-psychology)

2008

vol. 2

issue 1

23-35

The negative impact of the onerous prosocial activity has been examined in a great bulk of psychological research studies. Under certain conditions, taking care of the elderly, terminally ill, and the death ward might be quite a demanding activity. Its consequences may be reflected in the health condition of the care provider. Caring for a dying or an immobile elderly person, often with a progressive dementia, is very challenging for the provider. Servicing a chronically ill or terminally ill people might become a long-term burden. Servicing a dying person and working with his or her family relatives is an extremely burdening situation. The extreme emotional reactions, primarily anger and various kinds of rage, are unusually thorny to manage. Consequently, people that are engaged in helping these people are generally endangered in all spheres of their health, i.e. physical, mental and social. Providing care to terminally ill is burdensome in the long run. It is known as chronic stress. Any kind of chronic stress has a potentially negative impact on human beings. Previous research indicates that long-term chronic burden might cause cardiovascular diseases, disorders of immunity, non-specific backaches, and digestive disorders. The special issue is a burnout syndrome.

Negativní vliv tíživé prosociální aktivity, byl předmětem řady psychologických výzkumů. Péče o staré lidi, nevyléčitelně nemocné, umírající se za určitých okolností může stát značně zatěžující činností, jejíž důsledky se mohou projevit v oblasti zdraví poskytovatele této péče. Péče o umírajícího člověka nebo člověka starého, imobilního, často s postupující demencí, je pro pečujícího velmi náročná. Péče o chronicky nemocné, nevyléčitelně nemocné, se může stát dlouhodobě zatěžující aktivitou. Péče o umírajícího pacienta, práce s rodinnými příslušníky, kterým umírá jejich bližní, je situací extrémní zátěže. Vypjaté emoční reakce, zvláště hněv, různé formy agrese, jsou situace, které se zvládají velmi obtížně. Obecně lidé, kteří se angažují v pomáhajících profesích, jsou díky tomuto faktu ohroženi ve všech oblastech zdraví – fyzické, psychické i sociální. Poskytování péče nevyléčitelně nemocným je situací značné dlouhodobé zátěže – říkáme jí chronický stres. Působení chronického stresu jakékoli kvality může mít na člověka poměrně negativní vliv. Výzkumy naznačují, že v pozadí mnoha nemocí je přítomen faktor chronické, dlouhodobé zátěže – kardiovaskulární onemocnění, narušená funkce imunitního systému, nespecifické bolesti zad, onemocnění trávícího traktu. Samostatnou speciální problematikou je syndrom vyhoření.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Praca Socjalna

1 Kanasz T.

1 Kupka M.

1 2019

1 2008

Search results

Attitudes of Poles towards prosocial activity in 1988-2016

Paliativní péče a riziko syndromu vyhoření