Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: prosocial orientation

Sort By:

Limit search:

Vliv rodinného prostředí na utváření prosociální orientace dítěte staršího školního věku

100%

Kaňkovská P.

E-psychologie (E-psychology)

2007

vol. 1

issue 1

13-24

Research studies realized in domain of the prosocial behavior indicate that it´s possible to consider the family social environment above all as significant determining factor on forming, developing and influencing of the child´s prosocial orientation. In this work, I targetted the interactional characterizations of the family social environment and parental rearing practices, which influence the child´s prosocial orientation. This research project is based on quantitative approach. There were also realized additional qualitative sound in families, in which a child shows higher measure of prosocial behavior. It´s possible to consider the nurturance, careful and helpful parents´ behavior, who give reasons for their disciplinary arrangements and establish clear rearing rules and demands as the most effective ways of positive rearing treatment in regulation of the prosocial behavior.

Výzkumné studie realizované v oblasti prosociálního chování naznačují, že za významný determinující faktor při utváření, rozvíjení a ovlivňování prosociální orientace dítěte lze považovat především rodinné prostředí. V práci jsem se zaměřila na interakční charakteristiky rodinného prostředí a výchovné přístupy rodičů, které ovlivňují prosociální orientaci dítěte. Výzkumný projekt má těžiště v kvantitativním přístupu. V jeho rámci byla realizována i doplňující kvalitativní sonda do rodin, kde dítě vykazuje vyšší míru prosociálního chování. Za nejúčinnější formy pozitivního výchovného působení v regulaci prosociálního chování lze na základě výsledků realizované výzkumné studie považovat emocionálně pozitivní, starostlivé a pomáhající chování rodičů, kteří zdůvodňují svá disciplinární opatření a stanovují jasná výchovná pravidla a požadavky.

Czy prospołeczność i postawa wobec whistleblowingu w organizacjach zmienia się z wiekiem pracowników? – raport z badań

100%

Fornalczyk A., Goderska K.

Społeczeństwo i Edukacja. Międzynarodowe Studia Humanistyczne

2015

issue 1(16)

119-129

Whistleblowing, defined as disclosure by organization members of illegal, immoral or illegitimate prac- tices, which occur in the organization, is nowadays important subject of research, taking into account its impact on the functioning of the companies. Presented study is one of the first ones to raise this issue in the context of the Polish organizations. The aim of this study was to verify the existence of the relationship between prosociality and attitudes towards whistleblowing and to explore whether workers age may significantly change prosocial orientation and attitudes towards reporting irregularities. The study was conducted among 129 workers from different organizations. Results indicated that prosocially oriented employees have more positive attitudes towards whistleblowing than others. Further, attitudes towards whistleblowing varied in different age groups - the research showed that older employees (from age 40) have more positive attitudes than their younger coworkers (age range from 20 to 39). Outcomes of the study showed no significant relationship between age and prosociality, however, results indicate a trend, implying that prosociality varies in different age groups. Results of the study provide valuable suggestions for practice and further scientific work in this area.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Społeczeństwo i Edukacja. Międzynarodowe Studia Humanistyczne

1 Fornalczyk A.

1 Goderska K.

1 Kaňkovská P.

1 2015

1 2007

Search results

Vliv rodinného prostředí na utváření prosociální orientace dítěte staršího školního věku

Czy prospołeczność i postawa wobec whistleblowingu w organizacjach zmienia się z wiekiem pracowników? – raport z badań