Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: purposivism

Sort By:

Limit search:

O różnym pojmowaniu intencji prawodawcy w dyskursie anglosaskim – analiza poglądów Stanleya Fisha, Larry’ego Alexandra, Jeffreya Goldsworthy’ego, Richarda Ekinsa oraz Victorii Nourse

100%

Boike P. A.

Archiwum Filozofii Prawa i Filozofii Społecznej

2023

vol. 37

issue 4

15-26

The intention of the legislature, as a constitutive concept for intentionalism, is understood very differently by representatives of this trend and not only by them. The aim of this study is to familiarize the Polish reader with how intentions are understood by five authors: Stanley Fish, Larry Alexander, Jeffrey Goldsworthy, Richard Ekins, and Victoria Nourse, as well as to conduct a comparative analysis of their views. This involves the use of a theoretical method consisting in the description of concepts and an attempt to compare them. In the light of the findings, it should be emphasized that Victoria Nourse’s views are more in line with the assumptions of purposivism than intentionalism. Stanley Fish and Larry Alexander represent a radical variety of intentionalism, on whose basis, due to radical ontological assumptions, it is not possible to build any methods of interpretation capable of practical application. Not so with Jeffrey Goldsworthy and Richard Ekins, who assume that the legislature acts in accordance with “simple common sense”.

Intencja prawodawcy jako konstytutywne pojęcie dla intencjonalizmu bywa bardzo różnie rozumiane przez przedstawicieli tego nurtu i nie tylko przez nich. Celem niniejszego opracowania jest przybliżenie polskiemu czytelnikowi pojmowania intencji przez pięcioro autorów: Stanleya Fisha, Larry’ego Alexandra, Jeffreya Goldsworthy, Richarda Ekinsa oraz Victorię Nourse, a także przeprowadzenie analizy porównawczej ich poglądów. Wiąże się to ze stosowaniem metody teoretycznej polegającej na opisie koncepcji i próbie ich porównania. W świetle poczynionych ustaleń należy podkreślić, że poglądy V. Nourse wpisują się raczej w założenia purpozywizmu niż intencjonalizmu. Stanley Fish oraz Larry Alexander reprezentują radykalną odmianę intencjonalizmu – na gruncie której ze względu na radykalne założenia ontologiczne nie jest możliwe zbudowanie na metody interpretacji mogącej znaleźć zastosowanie w praktyce. Inaczej jest w przypadku Jeffreya Goldsworthy oraz Richarda Ekinsa, którzy przyjmują założenie o tym, że prawodawca działa zgodnie ze ,,zwykłym zdrowym rozsądkiem”.

Tři výročí Antonina Scalii

61%

Dostál M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2016

vol. 155

issue 7

561-587

The author analyses constitutional and statutory interpretation used by one of the most popular Justice of the Supreme Court of the United States, an extraordinary individual Antonin Scalia, intellectual leader for the textualist and originalist position in the Court’s conservative wing. In February, 12, 2016 he has passed away. During his long tenure (served on the Court for nearly thirty years), Scalia has written more concurring opinions and dissents than any other Justice. His writing style was colourful and forceful, with garish analogies and historical background. Scalia does not compromise his views and fidelity to the Constitution of the United States in order to attract other Justices. He staunchly opposes the idea of “living Constitution”, which some Justices have used to justify decisions not grounded in the text of the Constitution, and the doctrine of “substantive due process of law”. He emphasised a strict separation of powers among the branches of government; in his view clear lines of separation among legislative, executive and judicial branches follow directly from the Constitution. Scalia has argued that there is no constitutional right to abortion and voted to strike down laws which make distinctions by race, gender or sexual orientation (affirmative action). The author shows Scalia’s methodology and stylistic genius in opinions like Morrison v.Olson (1988), City of Richmond v. J. A. Croson (1989),Webster v. Reproductive Health Services (1989), Cruzan v. Director, Missouri Department of Health (1990), Barnes v.Glen Theater (1991), Planned Parenthood of Southern Pennsylvania v. Casey (1992), Lee v.Weisman (1992), United States v. Virginia (1996), Troxel v. Granville (2000), Martin v. PGA Tour (2001),Kyllo v. United States (2001), Atkins v. Virginia (2002), McConnell v. FEC (2003), Lawrence v. Texas (2003) and Obergeffel v. Hodges (2015). The article also demonstrates Scalia’s good nature and character.He was brilliant, polemical, with incomparable sense of humour, he was a man of rigid principle, including aesthetics. Scalia was a traditionalist Catholic, a man of strong faith, supported a longstanding American tradition of nonsectarian prayer to God at public celebrations.May he rest in peace.

: Autor se v článku věnuje analýze ústavněprávní interpretace a výkladu zákonů, které používal jeden z nejpopulárnějších soudců Nejvyššího soudu USA, výjimečný člověk Antonin Scalia, intelektuální vůdce konzervativního křídla soudu, jenž 12. února 2016 nečekaně zemřel. Za dlouhou dobu, kterou sloužil u soudu (téměř třicet let), sepsal více odlišných a konkurujících stanovisek než kterýkoli jiný soudce. Jeho styl psaní byl květnatý a vášnivý, používal výstřední analogie, jakož i široké znalosti historie. Scalia nedělal kompromisy se svými názory a věrností Ústavě Spojených států, aby k sobě přitáhl ostatní soudce. Vytrvale oponoval teorii „živé Ústavy“, kterou někteří soudci používali pro ospravedlnění rozhodnutí, která nebyla založena na textu Ústavy a doktríně materiálně pojatého řádného procesu. Zdůrazňoval striktní oddělení mocí jednotlivých větví vlády; podle jeho názoru jasné meze oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci vycházejí přímo z Ústavy. Scalia tvrdil, že neexistuje žádné ústavní právo na interrupci a hlasoval proti zákonům, založeným na rozdílech mezi rasami, pohlavím nebo sexuální orientací. Autor se snaží ukázat Scaliovu metodologii a stylistického génia v případech Morrison v. Olson (1988), City of Richmond v. J. A. Croson (1989), Webster v. Reproductive Health Services (1989), Cruzan v. Director,Missouri Department of Health (1990), Barnes v. Glen Theater (1991), Planned Parenthood of Southern Pennsylvania v. Casey (1992), Lee v. Weisman (1992), United States v. Virginia (1996), Troxel v. Granville (2000), Martin v. PGA Tour (2001), Kyllo v. United States (2001), Atkins v. Virginia (2002), McConnell v. FEC (2003), Lawrence v. Texas (2003) a Obergeffel v. Hodges (2015). Článek ukazuje také Scaliovu dobrou povahu a charakter. Byl to brilantní, polemicky založený člověk s nenapodobitelným smyslem pro humor, muž pevných zásad, včetně estetických. Scalia byl tradicionalistický katolík, hluboce věřící, podporující dlouhodobou americkou tradici nesektářských veřejných modliteb k Bohu. Nechť odpočívá v pokoji.

Refine search results

1 Archiwum Filozofii Prawa i Filozofii Społecznej

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Boike P. A.

1 Dostál M.

1 2023

1 2016

Search results

O różnym pojmowaniu intencji prawodawcy w dyskursie anglosaskim – analiza poglądów Stanleya Fisha, Larry’ego Alexandra, Jeffreya Goldsworthy’ego, Richarda Ekinsa oraz Victorii Nourse

Tři výročí Antonina Scalii