Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: retroaktivita

Sort By:

Limit search:

Retroaktivita jako diskursivní pojem?

100%

Šejvl M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2017

vol. 156

issue 1

37-62

The presented article in the beginning analyses various definitions of retroactivity and classification of various situations connected with the intertemporal effect of legal norms in the works of various Czech legal scholars. On the basis of this analysis it tries to identify and solve variousproblems (e.g. by distinguishing between material and formal applicability of legal norm). Then it presents its own classification of various situations connected with the intertemporal effect of legal norm and stress the importance of distinguishing between “real” retroactivity (Echte Rückwirkung), “apparent” retroactivity (Unechte Rückwirkung) and retrospectivity. It tries to argue that “real” retroactivity is not used in practice and that retrospectivity is used instead. Then it discusses the possibility to understand the concept of retroactivity as a legal principle and concludes that if we accept this understanding, then the concept of retroactivity becomes irrelevant. It also analyzes the concept of retroactivity as an essentially contested concept, and establishes the distinction between legal principles and essentially contested concepts and concludes that we shall still maintain such understanding of retroactivity which treats it as a criterial concept and only afterwards we shall decide whether some intertemporal effect of legal norm is unacceptable in the light of legal principles.

Tento článek nejdříve analyzuje vymezení retroaktivity a klasifikaci různých situací spojených s intertemporálním působením právní normy tak, jak je prováděna u různých právních teoretiků, a snaží se identifikovat různé problémy spojené s těmito vymezeními a klasifikacemi. Poté se snaží některé problémy řešit (např. rozlišováním mezi formální a materiální působností normy). Následně přináší vlastní klasifikaci těchto situací, v níž zejména klade důraz na rozlišování mezi pravou retroaktivitou, retrospektivou a nepravou retroaktivitou, aby pak ukázal, že se pravá retroaktivita v právu vlastně neprovádí a místo ní se používá retrospektiva. Dále se snaží prozkoumat možnosti chápání retroaktivity jako právního principu, přičemž zakončuje, že pokud by byl pojem retroaktivity chápán jako právní princip, pak by se stal tento pojem pro rozhodování o přípustnosti nějakého intertemporálního působení právní normy vlastně irelevantním. Na závěr diskutuje možnost chápat pojem retroaktivity jako diskursivní pojem, pokouší se ustavit rozdíl mezi diskursivními pojmy a právními principy, aby nakonec zakončil, že je vhodné nadále pojem retroaktivity chápat jako pojem klasifikační a teprve poté rozhodovat o nepřípustnosti nějakého intertemporálního působení práva na základě právních principů.

Pozitivismus vs. iusnaturalismus : opravdu jen přeceňovaný pseudoproblém, nebo spíše úhelný kámen řešení otázky legitimity práva?

75%

Kosinka J. P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2019

vol. 158

issue 5

489-502

Nowadays, it is possible to encounter, with increasing frequency, allegations that the distinction between the positive and the natural law concepts is not very beneficial in practice. There are, of course, opposite voices, even from the top experts in the field, such as Professor Alexy, as Pavel Holländer reminds us.The author of the present paper does not share the belief that differences between the two basic concepts of law are not important. He also does not share conviction of the gradual blending of both basic approaches (at least in the theoretical field). In my text The Metaphysical Assumptions of Human Rights, I have already highlighted one of the aspects arising from the difference between the two perspectives of the concept of law, which is that if theories based on nominalistic concept (positivism) are consistently drawn into their logical conclusions, they regularly lead to the conclusion about the fictitiousness even of normativism itself. I have already pointed out another problematic aspect connected with the positivist concept in my diploma thesis by referring to Ota Weinberger’s quotation, which rejects the sanctioning theory of the legal norm on the grounds that it introduces the concept of a person who is adequately behaving only under the threat of repression. The third major difference between the concept of natural law and the positivistic one will be offered in this work. I am convinced that it is the implication of the idea of retroactive making of law within the positivist perspective.

V dnešní době se lze s čím dál větší frekvencí setkat s tvrzeními, že rozlišování mezi pozitivní a přirozenoprávní koncepcí práva není v praxi příliš přínosné. Ozývají se samozřejmě i opačné hlasy, a to i z úst špiček v oboru, jako např. profesora Alexyho, jak to připomíná Pavel Holländer. Ani autor předkládané stati nesdílí přesvědčení o nevýznamnosti rozdílů obou základních koncepcí pojetí práva. Nesdílí rovněž ani přesvědčení o postupném splývání obou základních přístupů (minimálně v teoretické oblasti). Již dříve jsem ve svém textu Metafyzické předpoklady lidských práv upozornil na jeden z aspektů vyplývající z odlišnosti obou perspektiv pojetí práva, který spočívá v tom, že pokud jsou na nominalismu založené teorie (pozitivismus) dovedeny důsledně do svých logických závěrů, potom se pravidelně dospívá k závěru o fiktivnosti dokonce samotné normativity. Na další problematický aspekt spojený s pozitivistickým pojetím jsem poukazoval již ve své diplomové práci odkazem na citát Oty Weinbergera, který sankční teorii právní normy odmítá z toho důvodu, že navozuje představu člověka jako toho, kdo se adekvátně chová jen pod hrozbou represe. Třetímu podstatnému rozdílu mezi pojetím iusnaturalistickým a pozitivistickým bych se chtěl věnovat v této práci. Domnívám se, že jím je implikace představy retroaktivního normování v rámci pozitivistické perspektivy.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Kosinka J. P.

1 Šejvl M.

1 2019

1 2017

Search results

Retroaktivita jako diskursivní pojem?

Pozitivismus vs. iusnaturalismus : opravdu jen přeceňovaný pseudoproblém, nebo spíše úhelný kámen řešení otázky legitimity práva?