Search results

1

Barokní rukopisné kancionály z Valašska

100%

Smyčková K.

Religious and Sacred Poetry: An International Quarterly of Religion, Culture and Education

|

2014

|

issue 3(7)

47-62

CS

Tento výzkumný článek je založen na analýze čtyř rukopisných zpěvníků: kancionál Mikuláše Zigmundíka z Lidečka (1696), Martina Mužikovského z Pržna (před 1755), J. Mžíka ze Vsetína (1731–1734) a Ondřeje Štefka ze Vsetína (1769– 1770). Jeho cílem je představit málo známé prameny české duchovní písně 17. a 18. století. V českém prostředí se hymnografické výzkumy dosud zaměřovaly primárně na tištěnou produkci, ačkoli rukopisná produkce byla neméně početná. Tato studie se zaměřuje na čtyři barokní rukopisné kancionály z Valašska, svébytného kulturního regionu na východě České republiky. Tyto prameny jsou dostupné v regionálních muzeích a nebyly dosud zpracovány v odborné literatuře. Proto se článek věnuje jejich podrobnému popisu: datace, autorství, místo vzniku, rozsah rukopisu. Ve zkratce se zabývá také iluminacemi, jazykem a notací pramenů, zaměřuje se ale zvláště na jejich písňový repertoár. Literárněhistorická analýza rukopisných kancionálů ukazuje, že se od tištěných zpěvníků lišily vyšším počtem tropovaných ordinárií a že určitá část písní se dochovala pouze v rukopisné, nikoli tištěné podobě. Tropovaná ordinária ukazují, že se praxe katolického kostelního zpěvu mírně odlišovala od oficiálních církevních předpisů, jež nepovolovaly nahrazovat mešní texty vernakulárním zpěvem. Výskyt specifického repertoáru dokládá určitou nezávislost rukopisného média na tištěné hymnografii. Studie přináší zatím předběžné závěry z rozsáhlejšího výzkumu moravských rukopisných kancionálů. Mnoho informací zůstává dosud neznámých (např. o autorech zpěvníků), mnoho čeká na budoucí zpřesnění.

EN

This article is based on an analysis of four hand-written hymn-books: the hymnal by Mikuláš Zigmundík from Lidečko (1696), Martin Mužikovský from Pržno (before 1755), J. Mžík from Vsetín (1731–1734) and Ondřej Štefek from Vsetín (1769–1770). The aim of the article is to present some unknown sources of the Czech spiritual song of the 17th and 18th century. The hymnological studies in the Czech milieu focus still in the first place on the printed production, but the hand-written production was no less plentiful. This study focuses on four handwritten baroque hymn-books from Moravian Wallachia which is a unique cultural region in the eastern part of the Czech Republic. These sources are accessible in some regional museums and have not been described yet in any reference book. The article deals with the detailed description of the manuscripts: the date and the place of origin, the authorship, the extent of the manuscript. The study deals briefly with the illumination, language and music notation, focusing especially on the song repertoire. The literary-historical analysis of the hand-written hymn-books shows that the manuscripts differ from the printed hymn-books in the high number of ordinarium tropes [the addition to the ordinarium missae] and in the fact that a specific part of the repertoire survived only in the manuscript form, not in the printed form. The ordinarium tropes [the addition to the ordinarium missae] demonstrate that the practice of the Catholic Church singing was a little different from the official church regulations. These regulations forbade to replace the Mass texts with vernacular songs. The occurrence of the specific repertoire is a proof of some independence of the printed hymnography. The article offers some provisional results of the large research (focused on Moravian hand-written hymn-books). Much information is still unknown (e. g. about the authors), much is waiting for the next specification.

PL

Niniejszy artykuł opiera się na analizie czterech ręcznie spisanych zbiorów hymnów, którego autorami są kolejno: Mikuláš Zigmundík z Lidečka (1696), Martin Mužikovský z Pržna ( przed 1755), J. Mžík z Vsetína (1731-1734) i Ondřej Štefek z Vsetína (1769-1770). Celem artykułu jest przedstawienie mało znanych źródeł czeskiej pieśni religijnej z XVII i XVIII wieku. Studia hymnologiczne w Czechach skupiają się przede wszystkim nadal na materiale publikowanym, ale ręcznie pisane materiały są nie mniej liczne. Ten artykuł dotyczy czterech ręcznie napisanych, barokowych zbiorów hymnów z Morawskiej Wołoszczyzny, która jest unikalnym regionem kulturowym we wschodniej części Republiki Czeskiej. Te źródła są dostępne w regionalnych muzeach i nie zostały jeszcze dotąd opisane w żadnej literaturze przedmiotu. Dlatego artykuł przedstawia dokładny opis manuskryptów, podając datę i miejsce pochodzenia, autorstwo i długość tekstu. W opisie zajęto się także iluminacjami, językiem i muzyczną notacją, zwracając specjalną uwagę na repertuar pieśni. Analiza historycznoliteracka tych ręcznie spisanych zbiorów hymnów pokazuje, że rękopisy różnią się od drukowanych książek z hymnami ze względu na wysoką ilość ordinarium tropes [dodatków, rozszerzeń liturgicznego śpiewu gregoriańskiego do ordinarium missae, czyli do obowiązkowego kanonu stałych części mszy śpiewanej] i ze względu na fakt, że specyficzna część repertuaru przetrwała tylko w formie rękopiśmiennej, nie w formie drukowanej. Ordinarium tropes [dodatki, rozszerzenia śpiewu gregoriańskiego do ordinarium missae] wskazują, że w praktyce śpiew w kościele katolickim różnił się trochę od obowiązujących w tej materii oficjalnych regulacji (przepisów) kościelnych. Te regulacje zakazywały zastępowania tekstów Mszy św. pieśniami w języku narodowym. Pojawienie się odrębnego repertuaru jest dowodem na pewną niezależność drukowanej hymnografii. Artykuł przedstawia wstępne rezultaty tego szeroko zakrojonego badania (skupiającego się rękopiśmiennych zbiorach hymnów). Nieznana jest jeszcze spora ilość informacji (np. dotycząca autorów hymnów), a wiele informacji oczekuje jeszcze na dalszą specyfikację.

2

Otázky rukopisu Máchova Máje : k chystané kritické edici básně

100%

Charypar M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

vol. 65

|

issue 4

540-564

EN

This study deals with one of the key topics relating to the forthcoming critical edition of Mácha’s Máj in the Kritická hybridní edice (KHE, Critical Hybrid Series) library, i.e. issues surrounding the only preserved manuscript of Mácha’s poem. It not only provides an analysis of this manuscript, which was discovered eighty years after the poet’s death and has not yet been appropriately examined, but also compares it with other surviving sources of Máj — particularly the first printed edition from 1836, while attempting to determine its textological status. The forthcoming edition has helped to refute the hypothesis that the manuscript was meant for the censor. The overall character of the manuscript and an analysis of its linguistic and graphic divergences and similarities with the printed version indicate that the manscript was most probably not written until after the printed edition of the poem was published (in April 1836), most likely as a transcript of it made by the poet himself, who died that same year (in November 1836). Mácha’s personal papers also include a similar manuscript — a fragment of a diary from 1835 (R57), which was created by an identical recording technique, clearly from the same batch of paper as the manuscript of Máj, thus evidently playing a similar role. However, this study does not focus on the final published version, which will be the task of the proposed publication.

3

Jezičnostilske osobitosti rukopisa i prvotiska Čudnovatih zgoda šegrta Hlapića u jezičnopovijesnom kontekstu

88%

Vignjević J.

Libri & Liberi

|

2013

|

vol. Vol 2

|

issue No. 2

241-252

HR

Usporedno čitanje rukopisa romana Čudnovate zgode šegrta Hlapića Ivane Brlić-Mažuranić i prvotiska toga romana pokazuje kako su jezičnim izmjenama načinjenima pri objavljivanju knjige narušene brojne jezičnostilske osobitosti autoričina pisanja. Ovaj rad donosi analizu jezičnostilskih osobitosti rukopisa i prvotiska te upućuje na stanje hrvatske pisane riječi i kulture pisanja na početku dvadesetoga stoljeća. Supostojanje, ali i sukobljavanje književnoga jezika i pravopisnih načela zagrebačke filološke škole i škole hrvatskih vukovaca rezultiralo je osebujnom pisanom praksom toga vremena. Jezičnopolitički diktiran smjer onodobnih promjena hrvatskoga književnoga jezika uočen je i u izmjenama rukopisa koje su načinjene u prvotisku romana Čudnovate zgode šegrta Hlapića.

EN

A parallel reading of the original manuscript and of the first printing of the novel Čudnovate zgode šegrta Hlapića [The Strange Adventures of Hlapich the Apprentice] by Ivana BrlićMažuranić reveals that the changes in the text made in the printed version disrupted many special features of the author’s writing at the levels of both language and style. This paper presents the results of an analysis of these specific features of the manuscript and the first printing, and interprets them in reference to the situation of the Croatian written language and the culture of writing at the beginning of the 20th century. The parallel existence of the Zagreb philological school with its variant of the standard language and orthographic principles, and of the philological school of the Croatian vukovci, as well as the polemic arguments between them, resulted in particular writing practices at the time. The changes in the manuscript made in the first printing of the analysed novel clearly reflect the direction of the politically influenced changes of the Croatian standard language.

DE

Aus dem Vergleich des Manuskripts von Čudnovate zgode šegrta Hlapića [Wunderbare Reise des Schusterjungen Clapitsch] mit seinem Erstdruck geht hervor, dass in den im Erstdruck enthaltenen sprachlichen Abänderungen des Textes zahlreiche sprachlich-stilistische Merkmale des Manuskripts vernachlässigt wurden. Im Beitrag wird ein sprachlichstilistischer Vergleich zwischen Manuskript und Erstdruck vorgenommen und auf dessen Grundlage die Rechtsschreibpraktiken in Kroatien zu Beginn des 20. Jahrhunderts erörtert. In diesem Zusammenhang lässt sich feststellen, dass das Nebeneinanderbestehen der konkurrierenden Sprachkonzeptionen bzw. Rechtsschreibnormen der ‚Zagreber philologischen Schule’ und der ‚kroatischen Vuk-Anhänger’ eine sehr eigentümliche Rechtsschreibpraxis hervorgebracht hat. Die im Erstdruck des Romans enthaltenen Änderungen referenzieren klar auf tagespolitischen Forderungen, aus denen die Veränderung des kroatischen Sprachkorpus resultierte.

4

Jaga-baba na Haliču – pronađeni rukopis Ivane Brlić-Mažuranić

75%

Kos-Lajtman A.

Libri & Liberi

|

2013

|

vol. Vol 2

|

issue No. 1

29-50

HR

Rad donosi uvid u tekst Ivane Brlić-Mažuranić Jaga-baba na Haliču, do sada u većem dijelu nepoznat, čiji je rukopis u travnju 2012. pronađen u Arhivu Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti. Riječ je o pripovjednom tekstu čija je radnja smještena na Halič, brdo u okolici Varaždina, u kraju s kojim je Ivana Brlić-Mažuranić bila povezana snažnim obiteljskim vezama. Pripovijest nije dovršena i fragmentarnog je karaktera, a tek je parcijalno objavljena u Zagorskome kolendaru 1960. Nakon autoričine smrti rukopis je pripao njezinu sinu Ivi Brliću, a nakon toga, do nedavnoga pronalaska, iako je tekst naslovno bio zaveden u Arhivu obitelji Brlić, gubi mu se svaki trag. U radu se rasvjetljavaju sadržajni i oblikovni aspekti pripovijesti no, također, i njezino moguće situiranje u širi književnopovijesni i autobiografski kontekst autoričina stvaralaštva – u kontekst njezine neoromantičke orijentacije, sklonosti motivima slavenske mitologije, ali i podneblju Hrvatskoga zagorja kao motivsko-tematskoga uporišta.

EN

This paper deals with the almost unknown text of Ivana Brlić-Mažuranić, Jaga-baba na Haliču [Yaga Baba on Halič Hill], discovered in the archives of Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti (Croatian Academy of Sciences and Arts) in April 2012. It is a narrative about Baba Yaga, a mythological creature, a Slavic witch, with a plot set on Halič, a hill near Varaždin, where the author had strong family ties. This prose text is an unfinished, fragmentary narrative, only parts of which were published in 1960 in Zagorski kolendar [Zagorje Almanac]. After the author died, the manuscript went to her son, Ivo Brlić. Tracing it back, we find it listed in the Brlić Family Archives. However, the actual manuscript had been lost until its recent discovery. The paper discusses the textual and formal aspects of Ivana Brlić-Mažuranić’s writing in the discovered narrative and positions it in a wider context: the literary, historical and autobiographical aspects of the author’s writing, her neoromantic orientation and her preoccupation with Slavic mythological motifs, and with the local region of Hrvatsko Zagorje as the thematic background of the story.

DE

In diesem Beitrag werden erste Einblicke in den bis heute größtenteils unbekannt gebliebenen Text Jaga-baba na Haliču [Jaga-baba vom Halič-Berg] von Ivana Brlić-Mažuranić gewährt, der im April 2012 im Archiv der Kroatischen Akademie der Wissenschaften und Künste gefunden wurde. Es handelt sich um einen Erzähltext, dessen Handlung sich auf Halič, einem Berg in der Nähe der kroatischen Stadt Varaždin, vollzieht, wo Ivana BrlićMažuranić im familiären Kreis einen Teil ihrer Jugend verbrachte. Die Erzählung blieb unvollendet und liegt nur in Fragmenten vor, die 1960 in Zagorski kolendar [ZagorjeKalender] auszugsweise veröffentlicht wurden. Nach dem Tod der Autorin, ging das Manuskript an ihren Sohn Ivo Brlić über. Ungeachtet der Tatsache, dass der Text im Archiv der Familie Brlić unter seinem Titel aufgelistet ist, verschwand dieser spurlos und wurde erst kürzlich wiederentdeckt. Der Beitrag widmet sich den inhaltlichen und gestalterischen Aspekten des Textes. Ferner erfolgt eine Verortung im breiteren literaturhistorischen und autobiographischen Kontext des Schaffens von Ivana Brlić-Mažuranić. Dabei stehen die neuromantische Ausrichtung ihres Schaffens, ihr bevorzugter Aufgriff von Motiven aus der slawischen Mythologie, sowie die Region von Hrvatsko Zagorje als thematischer Hintergrund der Textgeschichte im Vordergrund.

Refine search results

2 Libri & Liberi

1 Religious and Sacred Poetry: An International Quarterly of Religion, Culture and Education

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Charypar M.

1 Kos-Lajtman A.

1 Smyčková K.

1 Vignjević J.

1 2017

1 2014

2 2013

Barokní rukopisné kancionály z Valašska

Otázky rukopisu Máchova Máje : k chystané kritické edici básně

Jezičnostilske osobitosti rukopisa i prvotiska Čudnovatih zgoda šegrta Hlapića u jezičnopovijesnom kontekstu

Jaga-baba na Haliču – pronađeni rukopis Ivane Brlić-Mažuranić