Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  senioři
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Geriatrická škála deprese (GDS-15) : česká normativní studie

100%
Heissler R., Červenková M., Kopeček M., Georgi H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 1
49-65
EN
Objectives. This study aims to examine the psychometric properties of the short version of the Geriatric Depression Scale (GDS-15), which was designed to detect depressive symptoms, assess its distribution of scores and the effect of demographic variables, to present the percentile norms. Sample and setting. Sample of participants consisted of 538 mentally healthy functionally independent persons 60 years old and older, with no serious neurological or psychiatric disorder, no cognitive impairment, no use of antidepressants, anxiolytics or hypnotics who, based on subjective evaluation (self-report), completed the GDS-15 questionnaire. Statistical analyses. Data were analyzed with Spearman’s and point-biserial correlation coefficients, tetrachoric correlations, Kruskal-Wallis test, Mann-Whitney U test, and McDonald’s omega. Results. In the study, none of the demographic variables (age, sex, education) was a statistically significant factor influencing the GDS-15 results, nor did the marital status (single, divorced, widowed, married) and the character of housing (alone, with a partner, with a family, in a senior housing). The study provides normative data of GDS-15 on a large sample of older persons from the Czech general population. Study limitation. The main limit is the absence of a clinical sample to determine a cut-off score and its specificity and sensitivity for clinical purposes.
CS
Cíle. Záměrem předkládané studie bylo prozkoumat psychometrické vlastnosti zkrácené verze screeningového dotazníku Geriatrické škály deprese (Geriatric Depression Scale, GDS-15), který je určen k detekci depresivních symptomů, posoudit jeho distribuci skórů a vliv demografických proměnných pro stanovení percentilových norem u zdravých starších osob. Soubor a metoda. Soubor účastníků se skládal z 538 duševně zdravých soběstačných osob vyššího věku, ve věku 60 let a více, bez vážných neurologických či psychiatrických onemocnění, bez kognitivního narušení, neužívajících antidepresiva, anxiolytika či hypnotika, kteří na základě subjektivního hodnocení vyplnili dotazník GDS-15. Statistické analýzy. Data byla analyzována pomocí Spearmanova a bodově-biseriálního korelačního koeficientu, tetrachorických korelací, Kruskal-Wallisova testu, Mann-Whitneyho U testu a McDonaldova omega. Výsledky. Ve studii se žádná z demografických proměnných (věk, pohlaví, vzdělání) neukázala být statisticky významným faktorem ovlivňujícím výsledky v GDS-15, stejně jako vliv rodinného stavu (svobodní, rozvedení, ovdovělí, s partnerem, ženatí/vdané) a charakteru bydlení (sám, s partnerem, s rodinou, v penzionu pro seniory). Studie poskytuje normativní data GDS- 15 na velkém souboru starších osob z české populace. Limity. Limitem studie je absence klinického vzorku ke zjištění specificity a senzitivity hraničního skóru pro klinickou populaci
2
Content available remote

Odhad kvality života seniorů: dotazník WHOQOL-AGE

100%
Tišanská L., Kožený J., Csémy L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 1
60-72
EN
Objectives. The aim of the study is to verify the structure of the WHOQOL-AGE tool on the ba-sis of a representative group of Czech seniors older than 60 years of age.Sample and setting. Sample of participants con-sisted of 403 seniors (75 males, 228 females, av-erage age 70.7 ys, SD = 7.72, range 60 – 91 ys, selected by quota system according to gender, age, and region.Results. Bifactor confirmatory analysis and the degree of agreement of data with Rasch’s mod-el acceptably supported the one-dimensional structure of the tool and can be recommended as a screening questionnaire for estimating quality of life of seniors older than 60 years, especially in cases where it is necessary to limit the time and cognitive burden of respondents.Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sam-ple.
CS
Záměr. Cílem studie je ověření struktury nástro-je WHOQOL-AGE na podkladě reprezentativ-ního souboru českých seniorů starších 60 let věku.Soubor a procedura. Soubor tvořilo 403 osob (175 mužů, 228 žen), průměrný věk 70,7 let, SD = 7,72, rozsah 60–91 let, náhodně vybra-ných kvótním výběrem na podkladě věku, po-hlaví a regionu.Výsledky. Bifaktorová konfirmační analýza i míra shody dat s Raschovým modelem ak-ceptovatelně podpořily jednodimenzionální strukturu nástroje a lze jej tedy doporučit jako skríningový dotazník pro odhad kvality života seniorů starších 60 let zvláště v případech, kdy je třeba limitovat časovou a kognitivní zátěž re-spondentů.Omezení studie. Zjištění jsou omezena pouze na český obecný reprezentativní vzorek populace.
3
Content available remote

České normy pro revidovaný Reyův auditorně-verbální test učení (RAVLT) pro populaci starších osob

100%
Frydrychová Z., Kopeček M., Bezdíček O., Štěpánková J.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 4
330-349
EN
Objectives. The goal of the present study is to provide normative data stratified by age, education and gender for the revised Rey Auditory Verbal Learning test (RAVLT) in older adults. Sample and settings. The normative sample consisted of 361 healthy older persons from 62 to 97 years of age (mean age = 75.50; SD = 8.60) and approximately of equal number of men and women, and people with lower and higher levels of education. All participants met the anamnestic and performance criteria for cognitively healthy population. They were assessed with RAVLT as a part of neuropsychological battery. Analysis and results. The authors found that performance in RAVLT total immediate recall, retention and recognition is related to age (rho = from -0.18 to -0.38; p<0.001), education (rho = from 0.15 to 0.24; p<0.01) and gender (rpb = from 0.13 to 0.21; p<0.05). Regression equations allow an exact calculation of individual's performance relative to demographic data. The most commonly used variables in clinical practice are provided in percentiles for two age groups (younger - 62-74 and older - 75+ older) separately and two groups according to education level (lower and higher). Principal component analysis showed two-factor test structure solution. Study limitation. The main limitation of the study is a nonrandom selection of normative sample. This procedure was chosen because of financial and organizational feasibility, moreover it is commonly used in normative samples.
CS
Cíl. Cílem prezentované studie je poskytnout české normy pro revidovaný Reyův auditorně- -verbální test učení (RAVLT) pro populaci starších osob na základě demografických proměnných - věk, vzdělání a pohlaví. Soubor. Soubor, který byl použit pro tuto normativní studii, obsahoval 361 zdravých starších osob ve věku 62 až 97 let (průměrný věk = 75,50 let; SD = 8,60). V souboru byl zahrnut přibližně stejný počet mužů a žen a osob s nižším a vyšším vzděláním. U všech osob byla splněna anamnestická i výkonová kritéria kognitivně zdravých jedinců. V rámci neuropsychologické baterie byl všem participantům administrován test RAVLT. Analýza a výsledky. Autoři zjistili souvislost výkonu v RAVLT v kapacitě učení, retenci a rekognici s demografickými proměnnými - věk (rho = od -0,18 do -0,38; p < 0,001), vzdělání (rho = od 0,15 do 0,24; p < 0,01) a pohlaví (rpb = od 0,13 do 0,21; p < 0,05). Normativní údaje jsou poskytnuty ve formě regresních rovnic umožňujících exaktní výpočet výkonu daného jedince vzhledem k jeho demografickým údajům. Pro klinicky nejužívanější proměnné jsou přiloženy i percentilové normy dle věku (mladší - 62-74 let a starší - 75+ let) a vzdělání (nižší a vyšší vzdělání). V neposlední řadě byla provedena analýza hlavních komponent, která prokázala dvoufaktorovou strukturu testu. Omezení. Hlavním omezením předkládané studie je použití techniky nenáhodného výběru souboru. Tato technika výběru souboru byla zvolena z důvodu finanční a organizační realizovatelnosti. Postup odpovídá reálné praxi při získávání normativních dat.
4
Content available remote

Inventář geriatrické úzkosti (GAI) a jeho zkrácená verze GAI-SF : česká normativní studie

100%
Heissler R., Kopeček M., Pachana N. A., Franková V., Štěpánková H.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2018
|
vol. 62
|
issue 5
462-476
EN
Objectives. The aim of this study is to examine psychometric properties (reliability, intercorrelations, distribution of scores, analyze the items, influence of demographic variables) and present the percentile norms of the Geriatric Anxiety Inventory (GAI) and its short form GAI-SF, which focus on detecting anxxiety in older persons. Sample and setting. 485 mentaly healthy persons older than 60 years of age from 12 regions of the Czech Republic have passed the GAI, which, using 20 items with Yes and No answers, examines anxiety in older individuals. The influence of age, education and sex was examined. Statistical analyses. Data were analyzed with Spearman's and point-biserial correlation coefficients, tetrachoric correlations, Mann-Whitney U test and McDonald's omega. Results. Statistical analysis revealed the effect of sex on the GAI and GAI-SF results, which is in line with the tehory that women are more anxious. The influence of education and age was not significant. The study provides normative GAI and GAI-SF data on a large sample of older persons from the Czech population adjusted by sex. Study limitations. The main limits of the study are non-administering of both versions but only the full version of GAI from which GAI-SF results were extracted, and examination of nonclinical sample.
CS
Cíle. Cílem studie bylo prozkoumat psychometrické vlastnosti (reliabilitu, interkorelace, distribuci skórů), analyzovat položky, vliv demografických proměnných a prezentovat percentilové normy inventáře Geriatric Anxiety Inventory (GAI) a jeho zkrácené verze GAI-SF, které se zaměřují na zjišťování úzkosti specificky u starší populace. Soubor a metoda. 485 duševně zdravých osob ve věku 60 a více let z 12 krajů České republiky vyplnilo inventář GAI, který pomocí 20 položek s odpověďmi Ano a Ne zkoumá úzkost u starších jedinců. Z demografických faktorů byl zkoumán vliv věku, vzdělání a pohlaví. Statistická analýza. Data byla analyzována pomocí Spearmanova a bodově-biseriálního korelačního koeficientu, tetrachorických korelací, Mann-Whitneyho U testu a McDonaldova omega. Výsledky. Statistickou analýzou byl zjištěn významný vliv pohlaví na výsledky v GAI i GAI-SF, což je v souladu s teorií považující ženy za úzkostnější. Vliv vzdělání a věku nebyl významný. Studie poskytla normativní data GAI a GAI-SF z velkého souboru starších osob z české populace rozděleně dle pohlaví. Limity. Hlavním limitem studie je neadministrování obou verzí, ale pouze plné verze GAI, z níž byly extrahovány výsledky pro GAI-SF, a zkoumání neklinického souboru.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.