Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  socioekonomická práva
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
EN
The right to a favourable environment has been a part of the Czech human rights catalogue since 1993. It forms the constitutional background of the environmental protection in the Czech Republic. Nevertheless, the right to environment has not yet developed into a functioning legal instrument that could serve improved environmental protection. The high Czech courts have not even pronounced on the substance and content of the right. The article firstly summarizes the achievements in judicial reviewing of the right to a favourable environment that are rather minimal and almost exclusively concentrated on the procedural aspects of the right. Then the author presents her propositions about the methods and necessary steps which can help a substantive application of the right to environment in courts. She suggests to proceed from the pattern established by the Czech Constitutional Court for enforcement of socio-economic rights and to apply it to the right to a favourable environment, while taking its particularities into account. Therefore, the focal point of the article lies in formulating the essential core of the right to environment in a similar way as the Court has done for other rights from the same category, and in considering how the steps of the doctrine of rationality, used by the Czech Constitutional Court in social rights, may help reviewing positive and negative obligations derived from the right to a favourable environment.
CS
Právo každého na příznivé životní prostředí je součástí české Listiny základních práv a svobod a důležitou součástí ústavních základů ochrany životního prostředí v ČR. Přesto nelze říci, že by toto právo bylo funkčním ústavněprávním nástrojem využívaným ve prospěch ochrany životního prostředí. Nejvyšší české soudy se dosud nevyjádřily k podstatě ani obsahu tohoto lidského práva. Článek nejprve shrnuje dosavadní skrovné, téměř výhradně procesněprávní poznatky ze soudního přezkumu práva na příznivé životní prostředí, a poté předkládá návrh metod a kroků k dosažení jeho praktické aplikace. Vychází ze zařazení práva na příznivé životní prostředí mezi práva hospodářská, sociální a kulturní, pro něž Ústavní soud rozvinul ve své rozhodovací praxi způsob přezkumu založený na vymezení jejich esenciálního jádra a provedení testu racionality (namísto testu proporcionality, využívaného u občanských a politických práv). Těžištěm pojednání je proto návrh formulování esenciálního jádra práva na příznivé životní prostředí a uvažování o krocích testu racionality v případě jeho přezkumu, což předpokládá identifikovat typy zásahů do tohoto práva a rozlišit je podle pozitivních a negativních závazků. Pro účely aplikování poznatků z přezkumu socioekonomických práv na oblast ochrany práva na příznivé životní prostředí jsou zdůrazňována specifika environmentálních hodnot oproti hodnotám chráněným ostatními právy hlavy čtvrté Listiny; tato specifika je nutno při přezkumu brát v úvahu.
EN
The South African theory and practice of their Constitutional Court on socio-economic rights has become prominent example in the field of comparative constitutional law. The Court uses the reasonableness review as a specific methodology in cases on socio-economic rights. It became an important source of inspiration for both national and international bodies of human rights protection. No wonder that it attracts attention of Czech constitutional law scholars, who pin their hopes to improve the Czech Constitutional Court’s methodology (the rationality test) on socio-economic rights. Notwithstanding its great comparative potential, the reasonableness review is far from undisputed. Thus, the main aim of this paper is to reveal its true nature. Particularly, whether it can be perceived as a deferential variation on proportionality. To answer this question, one more has to be addressed - If the reasonableness review complies with the contemporary paradigm of constitutional rights which distinguishes between a scope of a right and an extent of its protection.
CS
Jihoafrická doktrína i praxe Ústavního soudu k socioekonomickým právům v současnosti představují prominentní příklad v oboru ústavního srovnávacího práva. Metoda reasonableness, kterou Ústavní soud aplikuje na přezkum pozitivních závazků plynoucích z těchto práv, se tak stala významným zdrojem inspirace pro národní i mezinárodní orgány ochrany základních práv. Nyní se k ní obrací i zrak české odborné veřejnosti, která v metodě reasonableness spatřuje lék na neduhy trápící metodologii Ústavního soudu ČR, test racionality. Navzdory tomu, že je metoda reasonableness prezentována jako příklad hodný následování, tak její skutečná povaha je stále předmětem odborných polemik. Někteří autoři ji označují za deferenční variantu metody proporcionality, jiní zase za pouhé zkoumání vhodnosti, způsobilosti či racionality. Tento článek se tedy snaží zodpovědět výše naznačenou otázku po povaze metody reasonableness. Konkrétně, zda je možné tuto metodu považovat za variantu metody proporcionality. Zodpovězení této otázky logicky předchází otázka jiná, tj. zda vůbec metoda reasnonableness odpovídá současnému paradigmatu ochrany základních práv rozlišující mezi rozsahem působnosti základního práva a rozsahem jeho ochrany. Právě z tohoto paradigmatu totiž metoda proporcionality vychází.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.