Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  soudcovské právo
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Obyčejové právo v českém právním řádu

100%
EN
According to the prevailing view of recent Czech legal-theoretical literature (especially V. Knapp, J. Boguszak and A. Gerloch), legal custom is no longer a source of law in continental law. Based on foreign (especially German) publications (F. Gschnitzer, F. Bydlinski, B. Rüthers et al.), the paper seeks to show that customary law is still recognized as one of the sources of continental legal systems, somewhere explicitly by act (for example by civil codes of Spain or Switzerland), elsewhere by interpretation (in Germany or Austria). Attention is also paid to the (traditionally controversial) issue of case law as one of the types of customary law. Furthermore, concrete examples are presented, which can be understood as the effect of legal custom in Czech law (in the case of exclusion or narrowing of the application of legal regulation, extension of its application or reduction of its hardness). They are elected not only from the field of private law, but also from public law (including financial, administrative or criminal law).
CS
Podle převažujícího přístupu české právněteoretické literatury (zvláště V. Knappa, J. Boguszaka a A. Gerlocha) není právní obyčej pramenem kontinentálního práva. Na základě zahraničních (zejména německojazyčných) publikací (mj. F. Gschnitzera, F. Bydlinského, B. Rütherse) se článek snaží ukázat, že obyčejové právo stále bývá uznáváno za jeden z pramenů kontinentálních právních řádů, někde výslovně právními předpisy (např. občanskými zákoníky Španělska či Švýcarska), jinde výkladem (v Německu či Rakousku). Pozornost je věnována také (tradičně sporné) problematice ustálené judikatury jako jednoho z druhů obyčejového práva. Dále jsou představeny konkrétní příklady, které je podle názoru autora možné chápat jako působení právního obyčeje v českém právu (v případě vyloučení či zúžení aplikace právní úpravy, rozšíření její aplikace či zmírnění tvrdosti). Tyto příklady jsou voleny nejen z oblasti práva soukromého, ale také veřejného(včetně práva finančního, správního či trestního).
EN
The article deals with the question of how to determine a general rule to guide a temporal scope of supreme or constitutional courts’ overruling. This means it is focused on a temporal effect of the highest courts’ decisions which change the current interpretation of a particular law. It explores the strengths and weaknesses of doctrinal approaches to solving the issues that arise from overruling an established judicial practice and reflects the key decisions of the Czech Constitutional Court as well. It also outlines a few most significant exceptions to the primary rule of solving the above-mentioned jurisprudential conflict – the so-called incident retrospectivity. After that, the article focuses on criteria to distinguish among methods to handle temporal scope difficulties of overruling. These methods are critically analyzed on the ground of trial parties’ legitimate expectations of treating similar cases alike. The author asks himself if the acquired knowledge is generalizable and if it could be used to specify rules which are mainly applied when resolving a judicial “breakthrough”. At the conclusion, he points out the way to reduce the weaknesses of established methods and offers partly different solutions which are more reflective of a legitimate expectation of parties to a trial; so that the individual courts’ decision would not be disproportionate under special circumstances.
CS
Příspěvek zkoumá otázku určení obecného pravidla časové působnosti tzv. judikatorních odklonů. Tedy temporalitu rozhodnutí vrcholného soudu, který dospěje k odlišnému než dosud uplatněnému a konstantnímu výkladu práva. Článek analyzuje silné a slabé stránky doktrinárních přístupů k řešení temporálních dopadů pravé změny judikatury, stejně jako zohledňuje soudní praxi zejména Ústavního soudu. Taktéž jsou na následujících řádcích naznačeny nejvýznamnější výjimky z převážně užívaného pravidla – tzv. incidentní retrospektivity – a pozornost je věnována i kritériím pro odlišení jednotlivých variant řešení časových účinků odklonu. Článek kriticky analyzuje dosud postulovaná pravidla na pozadí míry legitimity očekávání obdobného řešení právního případu (potenciálními) účastníky soudních řízení. Autor si klade otázku zobecnitelnosti získaných poznatků pro precizaci pravidel dosud užívaných při řešení konfliktů vznikajících při judikatorním „zvratu“. V závěru autor poukazuje na způsob naložení se slabšími stránkami dosud preferovaných variant a nabízí částečně odlišná řešení, která ve větší míře zohledňují legitimní očekávání stran procesu tak, aby časové účinky případného judikatorního odklonu nebyly v individuálních případech nepřiměřené.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.