Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  soudnictví
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

"Bestie lidská se napájela nejsladší rozkoší…": Román Jaroslava Marii Váhy a meč jako mikrohistorický případ

100%
Holeček L.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 2
133-159
EN
This study focuses on Jaroslav Maria’s novel Váhy a meč (Sword and Scales, 1928), which it analyses as a microhistorical case, viewing this work/text as an indicator of, and factor in, social events within a specific historical constellation (i.e. the period around 1928). Jaroslav Maria’s novels were very popular in the interwar period, even though they were negatively viewed from the aesthetic standpoint; their subject matter was the life of the various social classes, morality, justice and the judiciary. The novel Sword and Scales refers to actual court cases that were tried in Czechoslovakia, subversively presents and distorts some of the stereotypes of the era with its imagery (femininity, racial and social otherness — the topic of the Roma minority) and gets involved in political issues. This study examines the historical context and the contemporary reception of the novel and on this basis analyses the way in which the literary work has been socially utilized.
2
Content available remote

Soudy v autoritativním státě

80%
Kühn Z.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 11
981-996
EN
The paper deals with real functioning of the judicial power and the limits of its independence facing authoritarian state. The author offers a skeptical analysis of the past and especially of the future of the judiciary (not only) in Central Europe. After a brief historical excursion before the late 1940s (i. e. before the rise of the communist rule) the attention is shifted on the development of the judiciary within the three decades after the fall of the communist rule. In this context the paper deals with different models of the administration of the judiciary and shows how they function under normal democracy and under the conditions of emerging authoritarianism. It shows different perspectives of the judiciary in common law and civil law and different potentials of resisting the authoritarians. Finally it shows future possibilities and demarcates typology of judiciary in authoritarian and totalitarian states.
CS
Článek se zabývá reálným fungováním soudní moci a limity její nezávislosti v podmínkách autoritativního státu. Autor nabízí skeptické zamyšlení se nad minulostí, a především budoucností soudnictví nejen ve střední Evropě. Po stručném historickém exkurzu před rok 1948 se pozornost přenáší na vývoj justice během prvních tří dekád po pádu komunistického režimu. V tomto kontextu rozebírá rozdílné modely správy soudnictví a ukazuje, jak se tyto modely mohou projevit v normálních demokratických podmínkách a jak v podmínkách vznikajícího autoritativního státu. Ukazuje též rozdílné perspektivy angloamerického a kontinentálního soudnictví a rozdílnou schopnost soudců v různých právních kulturách čelit hrozbě autoritářského režimu. Konečně pak nastiňuje vyhlídky do budoucnosti a pokouší se vymezit typologii modelů fungování justice v autoritativních a totalitárních režimech.
3
Content available remote

Několik poznámek k problematice umělé inteligence v normotvorbě a rozhodování soudů

80%
Güttler V., Solarczyk Krausová A.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 6
496-507
EN
Artificial intelligence permeates all areas of our lives, and law is no exception. AI-based systems can be used both for formulating rules of behavior (i.e. in lawmaking) as well as for deciding whether those rules have been respected (i.e. in the judiciary). However, such use raises a number of questions given its substantial impact on the life of individuals and society as a whole. Therefore, the aim of this article is to identify in general the possible problems and opportunities in the use of AI in the field of law and judicial decision-making. The article briefly maps the current approaches and trends in the use of these systems in the world and in the Czech Republic. In the field of lawmaking, the main positive contribution is the capability of the technology to assist lawmakers in ensuring that legal norms are logical, systematic and clear. On the other hand, potential risks include automated misinterpretation of deliberately vague legal concepts or incorrect responses of a system to existing gaps in the law. In the field of justice, it appears that AI systems can have a positive impact on the speed and efficiency of court proceedings and therefore on the administration of justice. On the other hand, the use of AI in the judiciary must be used with caution and under supervision to ensure that fairness and the rights of the parties are respected. When using AI systems for the purposes of lawmaking, judicial decision-making and, ultimately, law enforcement by public authorities, it is important to bear in mind potential synergies. Specialized systems used in different sectors by public authorities may interact with each other and cause unforeseen consequences for the entire legal system. This could also lead to a situation in which these systems become to a certain degree a lawmaker, a judge, and an enforcer at the same time. This would be fundamentally at odds with the constitutional principle of separation of powers on which our democratic legal system is built.
CS
Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou. Systémy založené na umělé inteligenci lze využívat jak pro účely formulování pravidel chování (tj. pro normotvorbu), tak i pro rozhodování, zda byla tato pravidla naplněna (tj. v soudnictví). Takovéto využívání však vzhledem k jeho podstatnému vlivu na život jednotlivce i celé společnosti vyvolává řadu otázek. Cílem tohoto článku je proto na obecné úrovni rámcově představit možné problémy a zároveň příležitosti při využívání umělé inteligence právě v oblasti normotvorby a soudnictví. Článek stručně mapuje současné přístupy a trendy ve využívání těchto systémů ve světě a v České republice. V oblasti normotvorby jako hlavní pozitiva spatřuje asistenci při zajišťování toho, aby právní normy byly logické, systematické a přehledné. Na druhou stranu je nutné pamatovat i na rizika. Ta představuje například nesprávná interpretace záměrně vágních právních pojmů či nesprávná reakce na existující mezery v právu. V oblasti soudnictví se ukazuje, že systémy umělé inteligence mohou mít pozitivní vliv na rychlost a efektivitu soudního řízení a tudíž i na výkon práva. Na druhou stranu je však nutné využívat umělou inteligenci v soudnictví s opatrností a pod dohledem, aby se zajistilo, že se dodržuje spravedlnost a práva účastníků řízení. Při využívání systémů umělé inteligence pro účely normotvorby, soudního rozhodování a nakonec i pro účely vynucování práva orgány veřejné moci je však třeba mít na paměti i případný synergický efekt. Specializované systémy v jednotlivých odvětvích veřejné moci se totiž mohou ovlivňovat a způsobit tak nepředvídané následky pro celý právní systém. Rovněž by mohlo dojít k situaci, kdy se tyto systémy částečně stanou zároveň normotvůrcem, soudcem i vykonavatelem. To by však bylo v zásadním rozporu s ústavním principem dělby moci, na kterém je náš demokratický právní řád vybudován.
4
Content available remote

Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu : kompromis mezi soudním přezkumem a politikou

80%
Malíř J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 2
89-114
EN
Although the recent decades have been marked by the mass expansion of judicial review in the Western world, there are countries where judicial review is still subject to political limits. Surprisingly enough, these countries include those where the contemporary models of judicial review originate. This is true about France whose notion of "actes de gouvernment" is probably the msot famous example of the political limits of judicial review in continental Europea. The notion developed in the case-law of Conseil d'Etat as an expression of its self-restraint with respect to highly politicized issues (such as coping with the Napoleonic past or the colonial expansion) in the 1st half of the 19th century. Substantially redefined in 1875 (departure from the raison d'Etat principle as its principal justification), the notion has been the integral part of the French public law ever since. Nearly 200 years since its inception, the notion still retains its vitality although regularly predicted to disappear act criticized as anachronism incompatible iwth the rule of law principles. Even though explained in several ways, the notion seems to imply non-justiciability of the acts which it covers indeed.
CS
Ač v minulých desetiletích došlo v západním světě k masivnímu nárůstu soudního přezkumu, existují země, kde je soudní přezkum stále omezen politickými limity. Dost překvapivě jsou mezi těmito zeměmi i ty, kde mají svůj původ soudobé modely soudního přezkumu. To je i případ Francie, jejíž koncept actes de gouvernement je zřejmě nejznámějším příkladem politických limitů soudního přezkumu v kontinentální Evropě. Koncept se vyvinul v 1. polovině 19. století v judikatuře Conseil d'Etat jako projev její sebezdrženlivosti ve vztahu k vysoce politizovaným problémům (např. vyrovnání se s napoleonskou minulostí nebo koloniální expanze). Po zásadní redefinici z roku 1875 (ústup od raison d'Etat jako jejího hlavního ospravedlnění) je koncept od té doby integrální součástí francouzského veřejného práva. Téměř 200 let od svého vzniku si koncept zachovává svou vitalitu, ač se pravidelně předpovídá, že vyhasne, a je kritizován jako anachronismus neslučitelný s principy právního státu. Ač je vysvětlován různými způsoby, zdá se, že koncept s sebou skutečně nese meritorní nepřezkoumatelnost aktů, na které se vztahuje.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.