Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: spravedlivý proces

Sort By:

Limit search:

Virtuální ústní jednání v mezinárodním rozhodčím řízení: přirozená evoluce, nebo slepá ulička?

100%

Kudrna J., Nováček M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2022

vol. 161

issue 2

126-139

The Covid-19 global pandemic and the associated restrictions on the freedom of movement and association led to a de facto suspension of international arbitration hearings. In response to these restrictions, a practice of remote hearings began to emerge as the only viable option. However, in addition to technical issues, change to remote hearings raises a number of legal theoretical questions. In particular, whether a remote hearing sufficiently allows the parties to present arguments and evidence in support of their position; i. e., whether all the requirements of the due process can be met via remote hearings. In this respect, the practice of arbitral hearings has outpaced the legal theory. Now is the time to compare the two approaches and assess whether virtual hearings are indeed an appropriate and legal way of conducting arbitration hearings. And if so, does this mark the end of traditional in-person oral hearings?

Celosvětová pandemie onemocnění covid-19 a s ní související omezení pohybu a setkávání osob způsobily de facto přerušení mezinárodních rozhodčích řízení. V reakci na tato omezení se začala vytvářet praxe virtuálních ústních jednání, která se stala jedinou faktickou možností organizace ústních jednání. Přechod na virtuální ústní jednání však kromě problematiky technického zajištění virtuálního ústního jednání přináší také řadu právněteoretických otázek. Zejména zda virtuální ústní jednání poskytuje stranám dostatečnou příležitost předkládat tvrzení a důkazy ve svůj prospěch, tedy zda je možné ve virtuální podobě řízení splnit veškeré požadavky práva na spravedlivý proces. Praxe rozhodčích řízení v tomto ohledu předběhla jejich právní teorii. Nyní nastal čas tyto dva přístupy srovnat a posoudit, zda virtuální ústní jednání vskutku představuje vhodný a legální způsob vedení rozhodčího řízení. A pokud ano, znamená to konec tradičních prezenčních ústních jednání?

Právo na zákonného soudce v České republice

80%

Šimíček V.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2017

vol. 156

issue 10

825-841

The article deals with the problematic of the right to the lawful judge in the Czech Republic from the view of the legal regulation and judicature of the European Court of Human Rights and Constitutional Court of the Czech Republic. The right to the lawful judge is guaranteed by the definition of allocating the justice agenda directly in the so called "work schedule" (formal aspect). These rules must be fixed in advance and must include quarantees against potential misfeasance (material aspect). Such right also warrants that the same judge decides individual case and such case cannot be removed from the judge. The judge cannot be prejudiced, it means there is no relation between the judge and the object of the process, neither to its participants nor to their attorneys. The important aspect of the right to the legal judge is that the process of decision-making is performed by competent panel. Above all, a single judge is never allowed to make decisions in the stead of the panel. The violation of the right of the legal judge is also constituted by the situations in which a preliminary question is not submitted to the Court of Justice of the European Union.

Článek se zabývá problematikou práva na zákonného soudce v České republice, a to z hlediska právní úpravy a především judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Právo na zákonného soudce je zaručeno tím, že pravidla přiddělování soudní agendy jsou stanovena přímo v rozvrhu práce (formální aspekt) a tato pravidla musí být určena předem a musí obsahovat záruky proti případnému zneužití (materiální aspekt). Toto právo dále znamená, že v konkrétní věci má rozhodovat stejný soudce a věc mu nesmí být odňata. Tento soudce nesmí být ani podjatý, tzn. nesmí mít vztah k předmětu řízení, k jeho účastníkům a ani k jejich zástupcům. Důležitým aspektem je rovněž rozhodování příslušným soudním tělesem, kdy především platí, že namísto senátu nesmí rozhodovat samosoudce. Porušením práva na zákonného soudce je rovněž situace, kdy nebyla předložena předběžná otázka Soudu EU, byť se jednalo o "poslední soud" a byla řešena otázka výkladu evropského práva.

Refine search results

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Kudrna J.

1 Nováček M.

1 Šimíček V.

1 2022

1 2017

Search results

Virtuální ústní jednání v mezinárodním rozhodčím řízení: přirozená evoluce, nebo slepá ulička?

Právo na zákonného soudce v České republice