Search results

1

Vývoj konceptu procedurálnej spravodlivosti a jej súčasné postavenie v sociálnej psychológii

100%

Rovenská D.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2017

|

vol. 61

|

issue 2

169-182

EN

The article provides an overview of procedural justice within the framework of historical development. It is focused on analysing the concept of procedural justice in term of the most significant theoretical approaches. It deals with current konwledge which considers procedural justice as a part of integrated justice models. In conclusion, the author describes trends in procedural justice research.

SK

Príspevok prináša prehľad problematiky proceduráľnej spravodlivosti v rámci historického vývoja. Zameriava sa na analýzu konceptu procedurálnej spravodlivosti z hľadiska najvýznamnejších teoretických prístupov. Zaoberá sa tiež aktuálnymi východiskami, ktoré uvažujú o procedurálnej spravodlivosti ako o súčasti komplexnejších modelov spravodlivosti. V závere popisuje a poskytuje informácie o súčasnom stave a smerovaní výskumu procedurálnej spravodlivosti.

2

Může být tolerance tolerantní?: Rainer Forst a paradoxy tolerance

80%

Sklenář V.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2021

|

vol. 69

|

issue 2

207-229

EN

In the context of globalization and the integration of national minorities, the problem of tolerance has shown itself in recent decades to be one of the key problems of political theory. The author of what is undoubtedly one of the most influential current theories of tolerance is Rainer Forst, a member of the “fourth generation” of the Frankfurt School. The article presents a critical response to his theory, but can also be understood as a means of obtaining a general systematic and normative orientation in the structure of the complex issue of tolerance, which has in the present day significant resonance in the public space. The interpretation, with the help of historical examples, illuminates Forst’s distinction between the concept and the conception of tolerance, and then addresses the original normative justification of tolerance, with emphasis on the solutions presented by Forst that are associated with this concept of linked paradoxes. There follows a critical assessment of Forst’s argument, which points to, among other things, the issues arising from Forst’s connection to the tradition of liberalism and constructivism, and so touches on the problems that not only underlie Forst’s thinking, but also the very foundations of these schools of thought.

CS

Problém tolerance se v posledních desetiletích v kontextu procesů globalizace a integrace národnostních menšin jeví jako jeden z klíčových problémů politické teorie. Autorem jedné z nejvlivnějších současných teorií tolerance je pak bezpochyby člen „čtvrté generace“ frankfurtské školy Rainer Forst. Článek předkládá kritickou recepci jeho teorie, lze ho ovšem zároveň chápat jako prostředek k získání obecné systematické a normativní orientace ve struktuře komplexní problematiky tolerance, která v současnosti významně rezonuje ve veřejném prostoru. Výklad za pomoci historických příkladů osvětluje Forstovo rozlišení pojmu a pojetí tolerance a následně se věnuje originálnímu normativnímu ospravedlnění tolerance, s důrazem na Forstem předložená řešení s tímto pojmem spojených paradoxů. Následuje kritické zhodnocení Forstovy argumentace, které poukazuje mimo jiné na obtíže vyplývající z Forstovy návaznosti na tradici liberalismu a konstruktivismu, a tím se dotýká problémů ležících v základech nejen Forstova myšlení, ale v základech těchto myšlenkových směrů vůbec.

3

Spravedlnost mezi utopií a realitou

80%

Sobek T.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

vol. 156

|

issue 11

999-1014

EN

This article deals with the significance of value ideals for political and legal thinking.Value ideals are necessary ingredients of any normative thinking but it is not self-evident what role (if any) we should assign to ideals so high that they are infeasible. People have tendency to selfish behaviour (at least in part) due to their human nature but this empirical fact does not diminish the moral wrongness of selfish behaviour. Even if human nature was unchangeable, it would be possible and right to criticize selfish behaviour from a moral point of view. In this sense, even an unachievable ideal can become a standard of moral rightness.However, we need to address practical problems of our real world. If a utopian vision abstracts away from facts about the sources of these problems then it cannot provide us useful guidelines for solving them.

CS

Tento článek se zabývá významem hodnotových ideálů pro politické a právní myšlení. Hodnotové ideály jsou nezbytnou součástí každého normativního myšlení, ale není zřejmé, jakou roli (pokud vůbec nějakou) bychom měli připisovat ideálům, které jsou tak vysoké, že nejsou realizovatelné. Lidé mají sklon k sobeckému jednání, což je (alespoň zčásti) důsledkem jejich lidské přirozenosti, ale tento empirický fakt nic nemění na skutečnosti, že sobecké chování je nemorální. I kdyby lidská přirozenost byla nezměnitelná, bylo by možné a správné kritizovat sobecké chování z morálních pozic.V tomto smyslu lze říct, že i nedosažitelný ideál může být standardem morální správnosti. Nicméně, my potřebujeme řešit praktické problémy reálného života. Jestliže nějaká utopická vize odhlíží od faktů ohledně zdrojů těchto problémů, pak není způsobilá nám poskytnout vodítka pro jejich řešení.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Rovenská D.

1 Sklenář V.

1 Sobek T.

1 2021

2 2017

Vývoj konceptu procedurálnej spravodlivosti a jej súčasné postavenie v sociálnej psychológii

Může být tolerance tolerantní?: Rainer Forst a paradoxy tolerance

Spravedlnost mezi utopií a realitou