Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  terapie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Zkušenost s použitím externalizace při práci s poruchami příjmu potravy

100%
Kolařík M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2010
|
vol. 4
|
issue 3
70-77
EN
The article is about the usage of the externalization dialogue in dealing with eating disorders. It is based on a concrete example from therapeutic practice and it is shown that this way of working with clients with eating disorders is very effective. These clients often speak of a certain “disunity“ in themselves. They have name for their “second self“ and they speak to it. They also talk about the fact that they really want to change something but “something or someone keeps their efforts off“. The externalization dialogue is generally used to reinforce the healthy part of personality against the symptom or disease. The article shows that regarding clients with eating disorders there may be different ways of employing this method. The process of full recovery is not a fight against the disorder and its weakening but a process of building an alliance with the disorder. Only thanks to this alliance the recovery is possible in some cases.
CS
Článek pojednává o využití externalizačního rozhovoru při práci s poruchami příjmu potravy. Na základě konkrétního příběhu z terapeutické praxe je poukázáno na fakt, že využití tohoto způsobu práce je s klienty a klientkami s poruchami příjmu potravy velmi účinné. Klienti a klientky totiž často sami hovoří o jisté „rozdvojenosti“, mají toto své „druhé já“ pojmenováno, vedou s ním dialog. Rovněž hovoří o tom, že by něco velmi chtěli změnit, ale „něco nebo někdo v nich jim v tom brání“. Obvykle je externalizační rozhovor používán pro posílení zdravé části osobnosti proti příznaku či nemoci. V článku je s odkazem na praktickou zkušenost poukázáno na skutečnost, že způsob práce s externalizací u poruch příjmu potravy může být odlišný. Klíčem k uzdravení totiž není boj proti nemoci a její oslabení, ale vybudování spojenectví s ní. Teprve skrz toto spojenectví je v některých případech uzdravení možné.
2
Content available remote

Hodnocení rodinných vztahů z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií

100%
Tereza Š.
E-psychologie (E-psychology)
|
2007
|
vol. 1
|
issue 1
25-35
EN
The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature. The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital. The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure. The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.
CS
Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná. Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18-28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány. Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají. Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému.
3
Content available remote

STEPS - Skupinový terapeuticko-edukační program pro sourozence dětí s postižením - intenzivní alternativa programu pro sourozence dětí s Williamsovým syndromem

84%
Havelka D., Hrnčířová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2019
|
vol. 13
|
issue 2
33-46
EN
Sibship is one of the most important relationships in life. However, this relationship may be very specific if one of the siblings suffers from a developmental disorder. In such a case healthy siblings are confronted with a similar number of stressful and challenging situations as their parents. These stressors lead to an increased incidence of mental health problems in this population. In order to support and fulfil the needs of healthy siblings, STEPS program (Group Therapeutic Program for Siblings of Children with Disabilities) was developed. Five siblings of children with Williams syndrome have participated in piloting of an intensive alternative of this program. The aim of this article is to provide basic information on the pilot of this program and provide suggestions for further development of support for at-risk and in our country neglected population – siblings of children with disabilities.
CS
Sourozenectví je jedním z nejvýznamnějších vztahů v lidském životě. Tento vztah může být velmi specifický, má-li jeden ze sourozenců vývojové postižení. Zdraví sourozenci potom, stejně jako jejich rodiče, bývají konfrontováni s řadou stresových a náročných situací, které u nich vedou ke zvýšenému výskytu psychických obtíží. Za účelem podpory a naplnění potřeb této skupiny byl vytvořen program STEPS – Skupinový terapeuticko-edukační program pro sourozence dětí s postižením. Pilotním během intenzivní alternativy tohoto programu prošlo pět sourozenců dětí s Williamsovým syndromem. Cílem článku je podat základní informace o prvním běhu programu a poskytnout tak podnět pro další rozvoj podpory rizikové a v naší zemi doposud opomíjené skupiny – sourozenců dětí s postižením.
4
Content available remote

Jazyková emocionalita a verbálne vyjadrenie emocionálnych zážitkov u bilingválnych jednotlivcov

84%
Izsóf Jurásová K., Kissová L.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 5
474-489
EN
The aim of this study is to examine the correlates of language emotionality and the verbal expression of emotions in bilingual persons by analysing a selection of research studies. In comparison with another language spoken by a bilingual, the mother tongue is characterised by a greater emotional charge. The emotional power of a language correlates with the age of the person and their emotional experience at the time of its learning as well as the specific cultural context. The language with a greater emotional charge is used to verbally express emotional experiences, specifically in emotionally charged situations and in the case of positive valence of experienced emotions. On the other hand, in the case of negative valence, the less emotional language that offers distance from emotional experience is preferred. In a therapeutic relationship, a bilingual can spontaneously or purposefully switch between languages in order to regulate the intensity of emotional experience. Although therapy with a bilingual client can be challenging for the professional, too, respect for changes in language expression on the part of the client and targeted work with the language context on the part of the therapist are expected.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.