Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  toponymum
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Onymické procesy tvorenia skalolezeckých ciest

100%
Krško J., Lazarová S.
Onomastica
|
2017
|
vol. 61
|
issue 1
201-210
EN
This paper is presents the research and analysis of rock climbing routes in Slovakia. It is concerned with a specific set of proper names which are known and used among rock climbers. In the Slovak onomastics J. Bauko has predominantly researched such proper names. Rock climbing has its own rules, morals, and ethics. The aim of the paper is to analyse proper names of rock climbing routes and to analysed the onymic processes used in the formation of these names. Proper names of rock climbing routes represent a specific set of names which reflect culture, language, and the social situation. In the paper, we present an overview of the names of rock climbing routes in Slovakia and a division of the names according to the type of motivation.
2
Content available remote

Jména po chalupě v obcích Láz a Čenkov

89%
Havrda M., Maturová M.
Acta onomastica
|
2017
|
vol. 58
165-171
EN
The paper provides with an analysis of the preserved names after houses in villages Láz and Čenkov. The linguistic analysis was carried out on a total of 139 names (75 in the village of Láz, and 64 in Čenkov). The largest group consists of names based on the surnames of the original or more rarely of the current owners. However, other groups were also represented, such as names derived from nouns reflecting the psychophysical or social qualities, education or profession of the owner. A partial comparative probe proves that, in spite of sceptical prognoses, the names after houses are still used in some villages and they successfully face especially the demographic changes of the Czech countryside.
3
Content available remote

Ways of renaming of modern Ukrainian villages. Restoring the former names

89%
Kravchenko L., Petriv K.
Acta onomastica
|
2023
|
vol. 64
|
issue 1
75-87
EN
The active nominating processes have started in the linguistic landscape of Ukraine quite recently. These processes have been caused by the political and economic transformation of the society: most importantly by the need to rename a number of cities, villages and streets in accordance with the law of decommunization, which came into force in 2015. This research is focused on 889 names of Ukrainian villages and urban settlements that emerged as a result of the decommunization process in 2016. The analysis of these oikonyms revealed two main directions of motivational processes. The first of them was restoring the former (old) names to villages (these names, 280 oikonyms, 31.5%, make up a third of the whole research material), for instance: village Жабки / Zhabky, village Кам’янецькі Хутори / Kamjanetski Khutory. The second way how to rename a settlement was to create new names (there are 609 items of this kind in the represented material, i.e. 68.5% of all renamings), for instance: village Бережани / Berezhany, village Чумацький Шлях / Chumatskyi Shliakh. When restoring the historical names, inhabitants, as a rule, used the names from the end of the 19th and the beginning of the 20th century or names that emerged at the moment of foundation of the settlement (village Бузькі Пороги / Buzki Porohy, village Василів Хутір / Vasyliv Khutir). Among 280 restored historical names about 70 belong to the cultural heritage of original nation and national communities of Ukraine, which is about 8% of all renamings (village Карабулат / Karabulat, village Торосове / Torosove).
CS
V posledních letech v ukrajinské jazykové krajině probíhají aktivní pojmenovací procesy. Je to vyvoláno politickou a ekonomickou transformací společnosti: především nutností přejmenování řady měst, obcí a ulic v souladu se zákonem o dekomunizaci, jenž nabyl platnosti v r. 2015. Tento příspěvek je věnován 889 přejmenováním ukrajinských obcí v důsledku procesu dekomunizace během roku 2016. Analýzou změněných oikonym byly zjištěny dva základní směry procesů motivace. První z nich představuje navrácení původních názvů obcím, zde bylo nalezeno 280 jednotek, což tvoří 31,5 % všech přejmenování neboli jejich třetinu (např. с. Жабки, с. Кам’янецькі Хутори). Druhý proces je spojen s tvorbou nových názvů, ve shromážděném materiálu jsou tato onyma zastoupena 609 jednotkami, jež představují 68,5 % všech přejmenování (např. с. Бережани, с. Чумацький Шлях). Při návratu historických názvů se zpravidla vycházelo z názvů z konce 19. a začátku 20. století nebo názvů, které vznikly v okamžiku založení obce (Бузькі Пороги, Василів Хутір). Mezi 280 navrácenými historickými názvy patří skoro 70 pojmenování (čtvrtina případů) do kulturního dědictví původních národů a národnostních menšin Ukrajiny, jedná se o 8 % celkového množství přejmenování (např. с. Карабулат, с. Торосове).
4
Content available remote

Chřiby a Brdo - toponymická bilingva?

71%
Blažek V.
Acta onomastica
|
2020
|
vol. 61
|
issue 1
20-28
EN
The present contribution analyses the terms chřib and brdo in their appellative and proprial roles in the space where Slavic languages were and are used, and evaluates their semantic relations. It is possible to conclude that one term is a calque of the other. It leads to a new etymological solution for the word chřib: an adaptation of the West Germanic term *xrīƀōn ‘rake’.
5
Content available remote

Autorská produkce literárních proprií : romány Anny Bolavé

71%
Adam R.
Acta onomastica
|
2017
|
vol. 58
6-15
EN
The paper uses two novels by the contemporary Czech female writer Anna Bolavá for the research of authorial production of proper names. First it describes the novels and its „landscape of proper names“; then it presents an interview with the authoress on proper names used in the novels. The paper tries to show that this method can yield new relevant knowledge on the production of literary proper names as well as on the writer’s poetics; besides, it is useful as a corrective of mis- and overinterpretation.
6
Content available remote

Топоніми як соціолінгвістичні маркери мовної ідентичності території

71%
Mykhalchuk O.
Acta onomastica
|
2024
|
vol. 65
|
issue 1
138-158
EN
The article deals with the role of place names in the context of language identity of a territory. The scale of variability of toponyms depends on the linguistic situation, political changes, and stratification of society. National standardization of proper names in this context is an integral component of the territorial integrity of the state. The study focuses on ethnolinguistic and ideological markers of the toponymic dimension of identity in the context of the Ukrainian language reality. The issue of the prevalence of official and unofficial names in the parameters of the socio-ethnic and linguistic structure of society is raised. In particular, the article deals with the sociolinguistic variability of nominations in multilingual regions of Ukraine and interlingual interaction at the level of toponymy in situations of bilingualism. The study shows the dynamics of linguistic manifestations and linguistic changes, in particular, on the example of the toponymy of Chernivtsi region, Transcarpathia and Crimea, urbanonymy of Kyiv, Dnipro, Chernivtsi. The reasons, strategies, and principles of these changes are schematized. The study is also an attempt to show how the destruction of ethnolinguistic markers and the emergence of “artificial” names in the toponymy of the Soviet period became instruments of language and ideological pressure on the historical linguistic identity of the territories. This article pays considerable attention to the trends of modern renaming processes in Ukraine and the role of place names in the information society in the context of the Russian-Ukrainian war. It is noted that the sociolinguistic markers of the place name system influence the formation of linguistic and ideological stereotypes in modern society.
CS
Článek se zabývá rolí toponymie v kontextu jazykové identity území. Škála variability toponym závisí na jazykové situaci, politických změnách a stratifikaci společnosti. Národní standardizace vlastních jmen je v tomto kontextu nedílnou součástí územní celistvosti státu. Hlavním zaměřením studie jsou etnolingvistické a ideologické znaky toponymické dimenze identity v kontextu ukrajinské jazykové reality. Nastolena je problematika rozšířenosti oficiálních a neoficiálních jmen v parametrech sociálně-etnické a jazykové struktury společnosti. Zejména jde o sociolingvistickou variabilitu názvů ve vícejazyčných regionech Ukrajiny a mezijazykovou interakci na úrovni toponymie v situacích bilingvismu. Studie ukazuje dynamiku jazykových projevů a jazykových změn, zejména na příkladu toponymie Černovické oblasti, Zakarpatské oblasti a Krymu, urbanonymie Kyjeva, Dnipra, Černovic. Schematicky určujeme příčiny, strategie a principy těchto změn. Výzkum je také pokusem ukázat, jak se ničení etnolingvistických znaků a vznik „umělých“ jmen v toponymii sovětského období staly nástroji jazykového a ideologického tlaku na historickou jazykovou identitu území. Značná pozornost je v tomto článku věnována trendům moderních procesů přejmenovávání na Ukrajině a roli toponym v informační společnosti v kontextu rusko-ukrajinské války. Je třeba poznamenat, že sociolingvistické markery toponymického systému ovlivňují tvoření lingvistických a světonázorových stereotypů v moderní společnosti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.