Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  trestní řízení
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Přezkum činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce

100%
Hendrych L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 4
340-353
EN
The European Public Prosecutor’s Office is a new EU body that only started its work in June 2021, which makes it all the more important to focus on its practical functioning and identify any shortcomings. As it is a supranational body with powers to investigate and prosecute criminal activities across almost all EU Member States, great emphasis should be placed on, among other things, the possibility of review of its actions. This paper aims to analyse the legal framework for review of acts of the European Public Prosecutor’s Office and to highlight weaknesses in this area. A closer look at the relevant provisions reveals that review in this respect is in the hands of the CJEU, the national courts, but also the authorities within the internal structure of the European Public Prosecutor’s Office. In this context, it is necessary to address the question of when a court is competent to review and when an extra-judicial body is competent. At the same time, however, it is necessary to examine whether the review of the act in question takes place at EU or national level. It follows that the issue of the review of the European Public Prosecutor’s Office’s acts is not a simple one and should be given sufficient attention. Last but not least, some de lege ferenda proposals are presented in this context.
CS
Úřad evropského veřejného žalobce je novým unijním orgánem, který svou činnost začal vykonávat teprve v červnu 2021. O to více je důležité zaměřit pozornost na jeho praktické fungování a zjistit případné nedostatky. Jelikož se jedná o nadnárodní orgán s pravomocí vyšetřovat a stíhat trestnou činnost napříč téměř všemi členskými státy EU, velký důraz by měl být kladen mimo jiné na možnost přezkumu jeho úkonů. Tato práce si proto klade za cíl analyzovat právní rámec přezkumu činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce a upozornit na slabá místa v této oblasti. Při bližším pohledu na příslušná ustanovení zjistíme, že přezkum má v tomto ohledu v rukou Soudní dvůr Evropské unie, vnitrostátní soudy, ale rovněž orgány v rámci vnitřní struktury Úřadu evropského veřejného žalobce. V této souvislosti je třeba se zaobírat otázkou, kdy je k přezkumu příslušný soud a kdy mimosoudní orgán. Zároveň je ale třeba zkoumat, zda k přezkumu daného úkonu dochází na úrovni EU či na úrovni vnitrostátní. Z toho vyplývá, že problematika přezkumu činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce není jednoduchá a je nutné jí věnovat dostatečnou pozornost. I proto jsou v textu představeny některé návrhy de lege ferenda.
2
Content available remote

Elektronické důkazy jako výzva pro trestní proces

80%
Stupka V., Provazník J., Vostoupal J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 4
332-349
EN
This article deals with the use of electronic evidence in criminal proceedings. It analyzes the current legal regulation of relevant procedural tools in Czech, European and international law, and the practice of using these procedural tools by Czech law enforcement authorities. Subsequently, the article maps the main practical, technical, theoretical, and constitutional challenges that current theory and practice face in relation to this type of evidence. The aim of the article is to provoke an expert discussion on identified challenges and to create a basis for further research.
CS
Článek se věnuje problematice využití elektronických důkazů v rámci trestního řízení. Analyzuje aktuální právní úpravu procesních nástrojů v českém, evropském a mezinárodním právu a praxi využívání těchto procesních nástrojů českými orgány činnými v trestním řízení. Následně mapuje hlavní praktické, technické, teoretickoprávní a ústavněprávní výzvy, kterým aktuální teorie a praxe ve vztahu k tomuto typu důkazů čelí. Cílem článku je vyvolat odbornou diskusi k jednotlivým identifikovaným výzvám a vytvořit základ pro další výzkum.
3
Content available remote

Pojem pravdy (nejen) v trestním řízení a některé související instituty

80%
Kandová K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 10
842-857
EN
The aim of evidence proceedings, the core of each legal procedure, is undoubtedly finding the truth about substantial facts, however, particular procedural regulations determine different rules and means for its accomplishment. The paper deals with notion of truth and the process of its seeking, mainly within the Criminal procedural law. Firstly it outlines (in general) the key features as well as distinctions between the procedure of evidence and its pillars - basic principles - in civil (contentious and non-contentious) and criminal (common law as well as civil law) proceedings in order to get plausible insight into the analysed issue. on the basis of these general findings, the article consequently focuses on the recent recodification proposals regarding the formal burden of proof of public prosecutor and strengthening of adversarial nature of court phase of criminal proceedings, and at the same time, it depict author's opinion on analysed topic while emphasizing notion of truth in criminal proceedings.
CS
Cílem dokazování jakožto "jádra" každého právního procesu je nepochybně nalezení pravdy o rozhodných skutečnostech, nicméně k jeho dosažení stanovují jednotlivé procesní řády různá pravidla a prostředky. Předkládaný článek přitom pojednává o pojmu pravdy a proceduře jejího hledání především v intencích trestního práva procesního. Předtím však za účelem plausibilního proniknutí do zkoumané problematiky vymezí v obecnostech stěžejní rysy a potažmo i rozdíly mezi procesem dokazování a jeho pilíři - zakladními zásadami - v civilním (sporném i nesporném) a trestním (angloamerickém a kontinentálním) řízení. Prizmatem těchto obecných poznatků se následně zaměří na recentní rekodifikační návrhy stran zavedení formálního důkazního břemene státního zástupce a posilování kontradiktornosti soudní fáze trestního řízení, přičemž průběžně vylíčí vlastní názor autorky na analyzovanou oblast za současného akcentování pojmu pravdy v trestním řízení.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.