Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: triáž

Sort By:

Limit search:

Etické konsekvence posunu od deontologického principialismu k utilitarismu v kontextu poskytování lékařské péče v období pandemie covidu-19

100%

Randa M.

Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

2023

vol. 13

issue 2

59-71

The COVID-19 pandemic, which quickly became global, brought with it, in addition to consequences in the form of a large number of infected and dead, also worrying ethical issues. The enormous increase in the number of infected patients in need of pulmonary ventilation or ECMO causes increasing pressure on available resources and, due to the depletion of these resources, means the need for an effective triad of patients. In an overloaded health system, the doctor must decide which patients will be provided with intensive care and which will not. In principle, this is a question of ethics and distributive justice. In times of crisis, a utilitarian approach is generally applied, based on the principle of maximizing benefits for as many patients as possible. In times of pandemic, a utilitarian approach seems necessary. However, for first-line physicians who are forced to perform an effective patient triad, this means a departure from the deontological paradigm that underlies the discreet physician-patient relationship. The decision to provide medical care, given the lack of resources that doctors have to make, entails a moral burden that cannot be ignored.

Pandemie covidu-19, která se rychle stala celosvětovou, s sebou kromě konsekvencí v podobě vysokého počtu nakažených a zemřelých přinesla i znepokojivé etické problémy. Enormní růst počtu nakažených pacientů, kteří potřebují plicní ventilaci, případně ECMO1 , způsobuje rostoucí tlak na dostupné zdroje a znamená, v důsledku vyčerpání těchto zdrojů, nutnost efektivní triáže pacientů. V přetíženém zdravotním systému se musí lékař rozhodnout, kterým pacientům bude poskytnuta intenzivní péče, a kterým nikoliv. V zásadě se tak jedná o otázku etiky a distributivní spravedlnosti. V krizovém období se všeobecně aplikuje utilitaristický přístup spočívající na principu maximalizace přínosů pro co největší počet pacientů. V době pandemie se tak zdá, že utilitaristický přístup je nezbytný. Pro lékaře v první linii, kteří jsou nuceni provádět efektivní triáž pacientů, to však znamená odklon od deontologického principialismu, který je základem diskrétního2 vztahu lékař–pacient, jenž je založen na respektování čtyř základních bioetických principů: non-maleficence, beneficence, spravedlnosti a respektu k autonomii. Deontologická podstata diskrétního vztahu lékaře k pacientovi formuluje i zdůvodňuje morální maximu3 odkazem na kategorický imperativ4 , který zároveň zdůvodňuje i další morální maximy: úctu k lidské důstojnosti či princip spravedlnosti. Rozhodnutí týkající se poskytování lékařské péče s ohledem na nedostatek zdrojů, která musí lékaři činit, s sebou přináší morální zátěž, kterou nelze opomíjet.

Refine search results

1 Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

1 Randa M.

1 2023

Search results

Etické konsekvence posunu od deontologického principialismu k utilitarismu v kontextu poskytování lékařské péče v období pandemie covidu-19