Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  užitek
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Proč nejsem utilitaristou? Vyznání přirozenoprávníka

100%
Baroš J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 11
1047-1061
EN
Although the quality of Martin Hapla’s monograph Utilitarianism and the Philosophy of Human Rights is really extraordinary by Czech standards, his version of pragmatic utilitarianism presents some fundamental difficulties. These stem from the consequentialist or utilitarian framework of his argumentation. In this paper, I will discuss some of these difficulties, from the perspective of the Aristotelian-Thomistic tradition. The objections will thus not be directed primarily at the conclusions, which utilitarianism tends to lead to in particular cases, but mainly at its intuitively accepted assumptions, especially its understanding of (the maximization of) utility. In the first part of the text, I start my exposition with an understanding of utilitarianism as a specific tradition of moral inquiry. In this, I draw inspiration from the work of moral philosopher Alasdair MacIntyre. The utilitarian tradition absolutizes fragments from a more compact whole, which is better captured by the Aristotelian-Thomistic tradition associated with the natural law theory. This rival tradition is also closer to our ordinary moral experience and can capture it in more precise terms. I bolster these conclusions in the second part of the text by thematizing the critique of consequentialism by the famous British philosopher G.E.M Anscombe. Expounding on her ideas, I argue that utilitarianism should be abandoned because it entails a peculiar and oversimplistic characterization of the immorality of human acts. I conclude the paper by arguing that Hapla’s pragmatic utilitarianism is far more revisionist and revolutionary than it first appears.
CS
Přestože je třeba ocenit na české poměry opravdu nadstandardní kvality monografie Martina Haply Utilitarismus a filozofie lidských práv, jeho verze pragmatického utilitarismu s sebou přináší zásadní potíže. Ty vyplývají z konsekvencialistického, respektive utilitaristického rámce jeho argumentace. V předloženém článku na tyto problémy poukážu, a to z perspektivy aristotelsko-tomistické tradice. Námitky tak nebudou směřovat v prvé řadě vůči závěrům, k nimž utilitarismus v konkrétních případech vede, ale hlavně vůči jeho intuitivně přijímaným předpokladům, zvláště pak vůči jeho chápání (maximalizace) užitku. V první části textu vycházím z chápání utilitarismu jako specifické tradice morálního zkoumání. V tom se inspiruji dílem morálního filosofa Alasdaira MacIntyra. Utilitaristická tradice absolutizuje dílčí prvky kompaktnějšího celku, které však lépe zachycuje aristotelsko-tomistická tradice, spojovaná s teorií přirozeného práva. Tato soupeřící tradice má též blíže k naší běžné morální zkušenosti a dovede ji zachytit v adekvátnějších termínech. Tyto závěry v druhé části textu podporuji tematizací kritiky konsekvencialismu od slavné britské filosofky G. E. M. Anscombové. V návaznosti na její teze argumentuji, že je třeba utilitarismus opustit, neboť s sebou nese zvláštní a příliš zjednodušující charakterizaci nemorálnosti našeho jednání. Článek uzavírám konstatováním, že Haplův pragmatický utilitarismus je daleko více revizionistický a revoluční, než se na první pohled zdá.
2
Content available remote

Proč být utilitaristou? O smyslu a zdůvodnění lidských práv

100%
Hapla M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 11
1080-1094
EN
The article is a response to the polemical papers to the book Utilitarianism and Philosophy of Human Rights. It provides a coherent set of arguments against the objections to the utilitarian justification of human rights. In the first part, the author discusses the criteria by which we should evaluate the relevance of theories of normative ethics. In doing so, he stresses that it does not make good sense to apply those that are in the character of moral evaluations and follow directly from an alternative approach of this type. In the second part, he deals with the criticisms associated with defining the concept of utility or pleasure. In what follows, the author addresses objections related to the conflict of utilitarian conclusions with our moral intuitions and the ability of this attitude to justify human rights. In doing so, he emphasizes that absoluteness cannot be central to the idea of human rights and that utilitarians do not make do with the language of duties alone. The article thus shows that the rights mentioned do not conflict with the utilitarian ethic but rather represent its flowing outgrowth.
CS
Článek představuje odpověď na polemické příspěvky ke knize Utilitarismus a filozofie lidských práv. Předkládá ucelený soubor argumentů proti námitkám, které rozporovaly v ní představené utilitaristické zdůvodnění lidských práv. Ve své první části rozebírá, na základě jakých kritérií máme hodnotit relevanci teorií normativní etiky. Zdůrazňuje přitom, že nedává dobrý smysl uplatňovat taková, která mají charakter morálního hodnocení a přímo vyplývají z nějakého alternativního přístupu tohoto typu. Ve druhé se vypořádává s kritikou spojenou s vymezením konceptu užitku, respektive potěšení. V následujících pasážích řeší výhrady související s rozporem utilitaristických závěrů s našimi morálními intuicemi a samotnou schopností tohoto směru justifikovat lidská práva. Upozorňuje, že absolutní charakter nemůže být centrální pro ideu lidských práv a že si utilitaristé nevystačí pouze s jazykem povinností. Text tak ukazuje, že uvedená práva nejsou v rozporu s utilitaristickou etikou, ale naopak představují její organické vyústění.
3
Content available remote

Odměna mediátora dle vyhlášky č. 277/2012 Sb. a ekonomická analýza práva

88%
Fryštenská M., Litzman M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 9
865-875
EN
The authors contemplate the practice and effectiveness of the rule by which the legislator set the amount of remuneration of a registered mediator at a court order at CZK 400 for each commenced hour. The authors of the paper have done a quantitative method where all enrolled mediators have been approached by an electronic questionnaire in order to obtain the data to find answers to questions: Is the rule of the mediator’s remuneration effective? Does it benefit the parties concerned? Is it motivating for the mediators themselves? What possible de lege ferenda proposals could increase the effectiveness of the Mediator Remuneration Rule? The authors are looking for answers to these questions and other questions by using the Law of Economic Analysis method.
CS
Autoři se zamýšlejí nad praxí a efektivností pravidla, kterým zákonodárce stanovil výši odměny zapsaného mediátora při setkání nařízeném soudem na 400 Kč za každou započatou hodinu. Autoři příspěvku provedli sondáž kvantitativní metodou, kdy byli osloveni všichni zapsaní mediátoři elektronickým dotazníkem s cílem získat data pro hledání odpovědi na otázky: Je pravidlo o výši odměny mediátora efektivní? Přináší užitek sporným stranám? Je motivační pro samotné mediátory? Jaké případné návrhy de lege ferenda by mohly zvýšit efektivnost pravidla o výši odměny mediátora? Na tyto a další otázky se pokouší v příspěvku odpovědět za použití metody ekonomické analýzy práva.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.