Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  umělá inteligence
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Umělá inteligence jako nositelka základních práv?

100%
Drachovská K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 4
273-284
EN
This paper deals with the issue, whether artificial intelligence should have any fundamental rights and whether such an idea is legitimate. The first prerequisite necessary for granting any fundamental rights to artificial intelligence is its legal personality. Should the current scale of legal subjects be supplemented with a new category – so called electronic person? Should law – bearing in mind that artificial intelligence is not merely capable of autonomous actions, but also has its own interests and is able to recognize the consequences of its actions – award (constitutional) protection equal to the protection provided to other legal subjects?
CS
Článek si pokládá otázku, zda a případně za jakých okolností může být legitimní představa o umělé inteligenci nadané základními právy. Nezbytným předpokladem pro to, abychom umělou inteligenci mohli základními právy obdařit, je její způsobilost k právům a povinnostem (právní osobnost). Měla by v době, kdy umělá inteligence (GAI) bude při jednání sledovat své vlastní zájmy a bude schopna rozpoznat následky svého jednání, vzniknout další osobnostní kategorie – tzv. status elektronické osoby? Mělo by právo takové GAI garantovat (ústavní) ochranu rovnou ostatním subjektům?
2
Content available remote

Ontologie Egona Bondyho jako anticipace současné filosofie

100%
Hauser M.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 4
815-830
EN
This discussion study addresses the ontological and ethical questions that can be found in Myšlení a tvorba Egona Bondyho (The Thought and Creative Work of Egon Bondy), edited by Petr Kužel. This is the first monograph dedicated to the work of this original thinker. In the introductory part, I deal with the reasons that led to Bondy’s work being neglected up to this point in time by those who interpret philosophy. In the second part, I summarize the axiological and logical arguments put forward by the authors of the section of the book concerned with ontology, which should show that Bondy’s abandonment of the category of substance was justified. Then I explore two possible objections to the axiological justification of a non-substantial ontology and an objection to its logical justification. Nonetheless, in all parts of the study I show that Bondy anticipated a number of the principal themes of contemporary ontology and the theory of artificial intelligence, which have figured, for example, in the work of Slavoj Žižek or Nick Bostrom. In the closing part, I formulate some topics that, I believe, further research on Bondy should focus on.
CS
Tato diskusní studie se věnuje ontologickým a etickým otázkám, jež se objevily v knize Myšlení a tvorba Egona Bondyho, jejímž editorem je Petr Kužel. Jedná se o první monografií věnovanou dílu tohoto originálního myslitele. V úvodní části se zabývám důvody, které vedly k dosavadnímu opomíjení Bondyho díla ze strany interpretů filosofie. V druhé části shrnuji axiologické a logické argumenty předložené autory ontologického oddílu knihy, které mají dokázat, že Bondyho opuštění kategorie substance bylo oprávněné. Pak se zabývám dvěma možnými námitkami proti axiologickému zdůvodnění nesubstanční ontologie a námitkou proti jejímu zdůvodnění logickému. Ve všech částech studie nicméně ukazuji, že Bondy předjímal řadu zásadních témat současné ontologie a teorie umělé inteligence, které se objevují např. v díle Slavoje Žižka nebo Nicka Bostroma. V závěru formuluji několik témat, na něž by se podle mého názoru mělo zaměřit další bondyovské bádání.
3
Content available remote

Tvořivost literatury v éře umělé inteligence

100%
Piorecký K., Husárová Z.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2019
|
vol. 67
|
issue 2
145-169
EN
This study deals with the issues surrounding literature generated by artificial intelligence or artificial neuron networks. The authors first critically analyse the results of these generative projects, including Czech and Slovak ones, comparing poetry and prose text generating projects. The fact that many of the texts generated in this way are practically indistinguishable from those written by humans is understood as a challenge to reassess existing theoretical approaches to the process of generating a literary text and the overall modelling of the literary system. In these contexts the literary system appears to be an autonomous structure that does not need any external input to produce texts, but makes do with its own text material and its transformational recombination.
4
Content available remote

Několik poznámek k problematice umělé inteligence v normotvorbě a rozhodování soudů

80%
Güttler V., Solarczyk Krausová A.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 6
496-507
EN
Artificial intelligence permeates all areas of our lives, and law is no exception. AI-based systems can be used both for formulating rules of behavior (i.e. in lawmaking) as well as for deciding whether those rules have been respected (i.e. in the judiciary). However, such use raises a number of questions given its substantial impact on the life of individuals and society as a whole. Therefore, the aim of this article is to identify in general the possible problems and opportunities in the use of AI in the field of law and judicial decision-making. The article briefly maps the current approaches and trends in the use of these systems in the world and in the Czech Republic. In the field of lawmaking, the main positive contribution is the capability of the technology to assist lawmakers in ensuring that legal norms are logical, systematic and clear. On the other hand, potential risks include automated misinterpretation of deliberately vague legal concepts or incorrect responses of a system to existing gaps in the law. In the field of justice, it appears that AI systems can have a positive impact on the speed and efficiency of court proceedings and therefore on the administration of justice. On the other hand, the use of AI in the judiciary must be used with caution and under supervision to ensure that fairness and the rights of the parties are respected. When using AI systems for the purposes of lawmaking, judicial decision-making and, ultimately, law enforcement by public authorities, it is important to bear in mind potential synergies. Specialized systems used in different sectors by public authorities may interact with each other and cause unforeseen consequences for the entire legal system. This could also lead to a situation in which these systems become to a certain degree a lawmaker, a judge, and an enforcer at the same time. This would be fundamentally at odds with the constitutional principle of separation of powers on which our democratic legal system is built.
CS
Umělá inteligence proniká do všech oblastí našich životů a ani právo není výjimkou. Systémy založené na umělé inteligenci lze využívat jak pro účely formulování pravidel chování (tj. pro normotvorbu), tak i pro rozhodování, zda byla tato pravidla naplněna (tj. v soudnictví). Takovéto využívání však vzhledem k jeho podstatnému vlivu na život jednotlivce i celé společnosti vyvolává řadu otázek. Cílem tohoto článku je proto na obecné úrovni rámcově představit možné problémy a zároveň příležitosti při využívání umělé inteligence právě v oblasti normotvorby a soudnictví. Článek stručně mapuje současné přístupy a trendy ve využívání těchto systémů ve světě a v České republice. V oblasti normotvorby jako hlavní pozitiva spatřuje asistenci při zajišťování toho, aby právní normy byly logické, systematické a přehledné. Na druhou stranu je nutné pamatovat i na rizika. Ta představuje například nesprávná interpretace záměrně vágních právních pojmů či nesprávná reakce na existující mezery v právu. V oblasti soudnictví se ukazuje, že systémy umělé inteligence mohou mít pozitivní vliv na rychlost a efektivitu soudního řízení a tudíž i na výkon práva. Na druhou stranu je však nutné využívat umělou inteligenci v soudnictví s opatrností a pod dohledem, aby se zajistilo, že se dodržuje spravedlnost a práva účastníků řízení. Při využívání systémů umělé inteligence pro účely normotvorby, soudního rozhodování a nakonec i pro účely vynucování práva orgány veřejné moci je však třeba mít na paměti i případný synergický efekt. Specializované systémy v jednotlivých odvětvích veřejné moci se totiž mohou ovlivňovat a způsobit tak nepředvídané následky pro celý právní systém. Rovněž by mohlo dojít k situaci, kdy se tyto systémy částečně stanou zároveň normotvůrcem, soudcem i vykonavatelem. To by však bylo v zásadním rozporu s ústavním principem dělby moci, na kterém je náš demokratický právní řád vybudován.
5
Content available remote

Robots with biological brains : autonomy and liability of a semi-artificial life form

71%
Krausová A., Hazan H.
The Lawyer Quarterly
|
2017
|
vol. 7
|
issue 3
162-172
EN
Hybrid IT systems with biological brains (hybrots) enhance our understanding of brain functioning. However, given their specific form of existence and their ability to act autonomously to a certain degree, they raise questions regarding attributing liability in case they cause damage. The aim of this paper is to suggest a scheme for attributing liability to these systems while taking into account liability issues related to artificial intelligence. Firstly, the paper describes the technology of hybrid systems, its history, state of the art as well as its technological constraints. Next, general social and ethical aspects of the technology are briefly described. Finally, the paper describes the main problems related to liability of hybrid systems and sets out criteria for determining liability for damages caused by hybrots.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.