Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  univerzalita lidských práv
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Univerzalita lidských práv : metafyzika vs. mezinárodní konsenzus

100%
Holíková J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 3
238-248
EN
Human rights originated in Western culture as a descendent of theologically based natural rights; thus, they contain specific cultural characteristics. Metaphysical universality posing individual rights above positive law and social norms is one of them. Even though Western civilization is not entirely consistent in respecting human rights norms, there is no doubt that all members of Western society comprehend their meaning, and that the concept has great moral significance in our society. The nature of human rights, given its historical background, however, might not be compatible with subjective rights in Asian countries, because it stands on different values. Nevertheless, civilizations can still come to mutual understanding and agreement regardless of regional preferences in individual, communal, or family interests. Since the Asian values debate in the 90’s, human rights treaties have been emphasizing cultural diversity as a result of such international communication. Eastern world is satisfied with the acceptance of cultural pluralism and does not officially question the universality and morality of human rights. Philosophical discussion about cultural incommensurability is thus outdated, and concern about practical political problems has taken the lead. Apparently, John Rawls’ overlapping consensus has been implemented in practice, because philosophical, religious, and ideological propositions are of no substantial importance to reach globally accepted principles beneficiary to everyone.
CS
Lidská práva vznikla v západní kultuře jako „potomek“ teologicky založených přirozených práv, a proto mají specifické kulturní charakteristiky. Mezi ně patří metafyzická univerzalita, stavící individuální práva nad pozitivní zákon a společenské normy. I když Západ není zcela konzistentní v respektu k lidskoprávním normám, není pochyb, že jim všichni členové společnosti rozumějí a že mají v naší kultuře uznávanou morální váhu. Povaha lidských práv, daná historickým pozadím, ale nemusí být kompatibilní s asijskými národy, protože stojí na odlišných hodnotách. Nicméně ať už jsou v regionech preferovány zájmy jedince, komunity, nebo rodiny, různé civilizace si stále mohou porozumět a dojít k jistým vzájemným dohodám. Od debaty o asijských hodnotách v 90. letech se jako výsledek mezinárodní komunikace zdůrazňuje kulturní diverzita v lidskoprávních listinách. Uznání variability naplňuje východní potřeby respektu k jejich způsobu života, přičemž univerzalitu nebo morálnost lidských práv nikdo oficiálně nezpochybňuje. Tím se překonává filozofická diskuse o kulturní nesouměřitelnosti a pozornost se přenáší na praktické politické problémy. Uplatňuje se překrývající se konsenzus Johna Rawlse, podle kterého nezáleží na filozofických, náboženských nebo ideologických stanoviscích společnosti ke světovému přijetí principů, ze kterých budou všichni profitovat.
2
Content available remote

Proč být utilitaristou? O smyslu a zdůvodnění lidských práv

80%
Hapla M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 11
1080-1094
EN
The article is a response to the polemical papers to the book Utilitarianism and Philosophy of Human Rights. It provides a coherent set of arguments against the objections to the utilitarian justification of human rights. In the first part, the author discusses the criteria by which we should evaluate the relevance of theories of normative ethics. In doing so, he stresses that it does not make good sense to apply those that are in the character of moral evaluations and follow directly from an alternative approach of this type. In the second part, he deals with the criticisms associated with defining the concept of utility or pleasure. In what follows, the author addresses objections related to the conflict of utilitarian conclusions with our moral intuitions and the ability of this attitude to justify human rights. In doing so, he emphasizes that absoluteness cannot be central to the idea of human rights and that utilitarians do not make do with the language of duties alone. The article thus shows that the rights mentioned do not conflict with the utilitarian ethic but rather represent its flowing outgrowth.
CS
Článek představuje odpověď na polemické příspěvky ke knize Utilitarismus a filozofie lidských práv. Předkládá ucelený soubor argumentů proti námitkám, které rozporovaly v ní představené utilitaristické zdůvodnění lidských práv. Ve své první části rozebírá, na základě jakých kritérií máme hodnotit relevanci teorií normativní etiky. Zdůrazňuje přitom, že nedává dobrý smysl uplatňovat taková, která mají charakter morálního hodnocení a přímo vyplývají z nějakého alternativního přístupu tohoto typu. Ve druhé se vypořádává s kritikou spojenou s vymezením konceptu užitku, respektive potěšení. V následujících pasážích řeší výhrady související s rozporem utilitaristických závěrů s našimi morálními intuicemi a samotnou schopností tohoto směru justifikovat lidská práva. Upozorňuje, že absolutní charakter nemůže být centrální pro ideu lidských práv a že si utilitaristé nevystačí pouze s jazykem povinností. Text tak ukazuje, že uvedená práva nejsou v rozporu s utilitaristickou etikou, ale naopak představují její organické vyústění.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.