Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: unjust law

Sort By:

Limit search:

Variace na přirozenoprávní téma

100%

Kříž J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2016

vol. 155

issue 9

774-784

The article addresses some fundamental issues related to the justification of natural law theory. It presents the natural law theory approach to the law not as dogmatic or unscientific, but as a fruit of critical thinking about law. It particularly takes issue with the opinion of normative school of law that the law can have any content. Instead, it points out that the law is placed in the broader context of practical rationality and as such provides reason for action of human beings. The legal norm has its purpose that is not supplied from the outside, but naturally follows form the fact of being a norm of human behavior. The law is not aimless set of rules, but provides guidance to meet the needs of people, many of which are timeless and independent of the current cultural arrangement. The article also points to the limits of jurisprudence that is capable of only limited statements about positive law.Awareness of these limits offers the possibility for a limited “peace” between legal positivism and natural law thinking. The text also rejects some proposition erroneously attributed to natural law theory, such as recognition of natural law as some competitive legal order to the positive law.

Text se věnuje některým základním otázkám souvisejícím s justifikací přirozenoprávní teorie, aniž by se přitom zabýval jednotlivými dílčími směry přirozenoprávního myšlení. Jeho cílem je představit přirozenoprávní přístup k právu jako nikoliv dogmatický či nevědecký, ale jako plod kritického myšlení oprávu.Zejména polemizuje s tezí normativní školy, že právo může mít jakýkoliv obsah,a namítá, že právo je zasazeno do širšího kontextu praktické racionality a jako takové poskytuje člověku důvod pro jeho jednání. Právní norma má svůj účel, který jí není dodáván zvenku, ale přirozeně vyplývá z faktu, že se jedná o normu lidského jednání. Právo proto nemůže být bezúčelným souborem příkazů, ale má poskytovat vodítko k uspokojení potřeb lidí, z nichž mnohé jsou nadčasové a nezávislé na aktuálním kulturním uspořádání. Článek také poukazuje na limity právní vědy, která je schopna pouze omezených výpovědí o pozitivním právu.Vědomí těchto limitů současně nabízí možnost pro omezený „smír“ mezi právním pozitivismem a iusnaturalismem. Text také odmítá některé teze mylně připisované iusnaturalismu. Příkladem může být stanovisko, že přirozené právo je konkurenčním právním řádem k právu pozitivnímu, nebo že soudy by měly při rozhodování aplikovat přirozené právo.

Idea niegodziwości prawa a konstytucyjny obowiązek jego przestrzegania

100%

Niemczyk M.

Przegląd Prawa Konstytucyjnego

2022

issue 6(70)

125-139

Określony art. 83 Konstytucji obowiązek przestrzegania prawa Rzeczypospolitej Polskiej ma istotne znaczenie nie tylko w perspektywie dogmatyczno-prawnej. W immanentny sposób wiąże się on także z tak fundamentalnymi zagadnieniami jak istota prawa czy też uznanie, że prawo niesprawiedliwe nie jest prawem. Uwzględniając powyższe celem artykułu jest nie tylko zestawienie doktrynalnej idei niegodziwości prawa z treścią art. 83 Konstytucji, ale także odpowiedź na pytanie czy koncepcja ta może znaleźć zastosowanie we współczesnych państwach demokratycznych. Analizowana konstrukcja może mieć szczególne znaczenie w tych demokracjach, w których zachodzą procesy tzw. odwrotnej tranzycji ustrojowej i chronić je przed przeistoczeniem się w formy quasi autorytarne lub quasi totalitarne. Idea niegodziwości prawa może stanowić zatem jeden z ostatnich, jeżeli nie ostatni, poziom ochrony ustroju demokratycznego, jedną z nowych form realizacji koncepcji „demokracji zdolnej do obrony”, a posłużenie się nią może być nie tylko moralnym ale także i prawnym obowiązkiem.

The obligation to comply with the law specified in Art. 83 of the Constitution of the Republic of Poland is important not only in terms of dogma and law. It is also imminently related to such fundamental notions as the essence of law or recognition that unjust law isn’t law. Considering the above, the purpose of the paper is not only to compare the doctrinal concept of the wickedness of law with Art. 83 of the Constitution, but also to answer the question whether this concept can be applied to contemporary democratic states. The analysed framework can especially be meaningful in democracies that are undergoing the so-called reversed systemic transition as it can help protect them against taking quasi authoritarian or quasi totalitarian forms. The wicked law concept can therefore constitute one of the last, if not the last, level of protection for a democratic system, one of the new forms of implementation of the “defensive democracy”, and its use can be a moral and a legal obligation.

Refine search results

1 Przegląd Prawa Konstytucyjnego

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Kříž J.

1 Niemczyk M.

1 2022

1 2016

Search results

Variace na přirozenoprávní téma

Idea niegodziwości prawa a konstytucyjny obowiązek jego przestrzegania