Search results

1

Neředínský horizont v Olomouci: problematika uchopení vizuálního významu přírodního horizontu

100%

Štréblová Hronovská K., Kupka J., Vorel I.

Urbanismus a územní rozvoj

|

2014

|

issue 1

7-13

EN

This article presents a landscape study of an area in the west of the city of Olomouc (Neředín Horizon) on the application of urban landscape elements and structures (vegetation cover, land relief, landscape poles and horizons) for the image of the city. The study intends to determine susceptibility to interventions of urbanization. There is no unified methodology for this type of urban or landscape studies, with approaches of various authors and teams differing on a large scale. Therefore this article, which discusses the use of a modified procedure of landscape evaluation, may also make a methodological contribution to discussions on urban landscape image and evaluation.

CS

Článek prezentuje krajinářskou studii území západní části Olomouce (Neředínského horizontu) z hlediska uplatnění přírodních prvků a struktur městské krajiny (vegetační kryt, georeliéf, krajinné póly, horizonty) v obraze města s cílem stanovit jeho citlivost k potenciálním urbanizačním zásahům. K podobnému typu urbanistických či krajinářských úloh neexistuje jednotná metodika a možné přístupy různých autorů a kolektivů mohou být odlišné, proto může být tento text, který diskutuje možnost využití modifikovaného postupu známého při hodnocení krajinného rázu, i metodickým příspěvkem k diskusím o problematice hodnocení městské krajiny a jejího obrazu.

2

Urbanizace a suburbanizace v Česku na počátku 21. století

100%

Sýkora L., Mulíček O.

Urbanismus a územní rozvoj

|

2012

|

issue 5

27-38

EN

Based on an assessment of population allocation, this article analyzes changes in the system of settlements and regions of the Czech Republic between 1991 and 2011. At the beginning, population growth or decrease is studied in 260 working microregions and functional urban regions. Part two of the article is devoted to the trajectories of internal development of microregions, based on assessment of population shifts in three basic territorial parts: the core, the suburban zone, and the peripheral part of microregions. The article then evaluates the system of settlements and regions of the Czech Republic from the viewpoint of the occurrence and representation of processes of microregional urbanization, suburbanization and desurbanization.

CS

Článek analyzuje změny v sídelním a regionálním systému Česka v letech 1991–2011 na základě hodnocení rozmístění obyvatelstva. Nejdříve je sledován populační růst a úbytek ve 260 pracovních mikroregionech a funkčních městských regionech. Druhá část článku je věnována trajektoriím vnitřního rozvoje mikroregionů na základě hodnocení populačních změn jejich tří základních územních částí, tj. jádra, suburbánní zóny a periferní části regionu. Článek pak hodnotí sídelní a regionální systém Česka z hlediska výskytu a zastoupení procesů urbanizace, suburbanizace a desurbanizace v mikroregionech.

3

The socioeconomic development of Bosnia and Herzegovina in the years 1948–1991 and its impact to the population movements of the three constitutional nations

71%

Žížala O.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2013

|

vol. 5

|

issue 1

49-65

EN

The study examines the effects of turbulent modernization of Bosnia and Herzegovina after World War II, which modified fundamentally the almost exclusively agrarian and strongly conservative rural society. The paper analyses how and to what extent socioeconomic changes affected not only the spatial distribution of population of Bosnia and Herzegovina, but also basic demographic components (natural movements and spatial mobility). Such changes resulted in geographical polarization of the population process during the socialist period, i.e. in significant differences between rural and urban areas. Different demographic behaviour and different mobility of Muslims, Serbs and Croats radically changed their numerical representation in the country. The growth in the numbers of Muslims and decrease in the numbers of Serbs in Bosnia and Herzegovina in the time of political and economic collapse of Yugoslavia was one of the key factors, which inevitably contributed to the escalation of ethnic tensions and subsequent civil war.

CS

Studie zkoumá dopady bouřlivého modernizačního vývoje Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, který zcela zásadně modifikoval původně téměř výhradně agrární a silně konzervativní venkovskou společnost. Příspěvek analyzuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu socioekonomické změny ovlivnily nejen prostorové rozmístění obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale i základní demografické komponenty (přirozený a územní pohyb obyvatelstva). V jejich důsledku se populační vývoj země začal v socialistickém období výrazně geograficky polarizovat v dichotomii město versus venkov. Odlišné demografické chování a rozdílná mobilita jednotlivých konstitutivních národů Muslimů, Srbů a Chorvatů současně v zemi markantně proměnily jejich početní zastoupení. Početní růst Muslimů a úbytek Srbů v Bosně a Hercegovině na pozadí politického a hospodářského kolapsu jugoslávské federace přitom představoval jeden z klíčových faktorů, jenž nevyhnutelně přispěl k výsledné eskalaci etnického napětí a následnému rozpoutání občanské války.

Refine search results

2 Urbanismus a územní rozvoj

1 Dvacáté století - The Twentieth Century

1 Kupka J.

1 Mulíček O.

1 Sýkora L.

1 Vorel I.

1 Štréblová Hronovská K.

1 Žížala O.

1 2014

1 2013

1 2012

Neředínský horizont v Olomouci: problematika uchopení vizuálního významu přírodního horizontu

Urbanizace a suburbanizace v Česku na počátku 21. století

The socioeconomic development of Bosnia and Herzegovina in the years 1948–1991 and its impact to the population movements of the three constitutional nations