Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  vnímání
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Zrcadlení Cézannem: poznámka k teorii obrazu u Maurice Merleau-Pontyho

100%
Murár T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 3
561-577
EN
The study addresses the interpretation of the French painter Paul Cézanne’s art in the thinking of Maurice Merleau-Ponty in 1945. The interpretation is mostly seen as a part of Merleau-Ponty’s argumentation of the phenomenology of perception, but the method itself that Merleau-Ponty used to formulate the meaning of Cézanne’s art is neglected. The study endeavors to connect this overlooked aspect of Merleau-Ponty’s thinking with the art-historical interpretation of Cézanne’s work during the 1930s, combining Merleau-Ponty’s argument with the interpretation of Cézanne’s work articulated by the Viennese art historian Fritz Novotny. The supposition of this comparison is Merleau-Ponty’s direct connection to Novotny when the question arises as to how Merleau-Ponty reacted to late art-historical modernism and by what steps could he transform the perception of fine arts at the end of World War II when, in history and art theory, there is considered to be a fissure between pre-war modernity and the beginning of the “science of the image”.
CS
Studie se zabývá výkladem umění francouzského malíře Paula Cézanna v myšlení Maurice Merleau-Pontyho v roce 1945. Výklad bývá většinou interpretován jako součást argumentace Merleau-Pontyho fenomenologie vnímání, avšak samotný způsob formulace významu Cézannova umění Merleau-Pontym bývá opomíjen. Studie se snaží tento přehlížený aspekt Merleau-Pontyho uvažování propojit s uměleckohistorickou interpretací Cézannova díla ve třicátých letech 20. století, a to spojením Merleau-Pontyho argumentace s interpretací Cézannovy tvorby, kterou rozvinul vídeňský historik umění Fritz Novotny. Předpokladem této komparace je Merleau-Pontyho přímé navazování na Novotnyho, kdy vzniká otázka, jakým způsobem Merleau-Ponty reagoval na pozdní uměleckohistorickou modernu a jakými postupy mohl proměnit vnímání výtvarného umění na konci druhé světové války, kdy se v dějinách i teorii umění uvažuje o zlomu mezi předválečnou modernou a počátkem „vědy o obrazu“.
2
Content available remote

Uklidňující dotyk sluchem: prožitek účastnice jako určující prvek tvůrčích strategií současných audioperformancí

100%
Raiterová E.
Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)
|
2023
|
vol. 26
|
issue 2
175-196
EN
The study aims to present creative strategies of several audio performances created between the years 2019 and 2022 in the Czech Republic. Furthermore, the author seeks to describe the audio performances on the basis of her own spectatorial experience and to explore their effect on the viewer from the perspective of Cognitive Science and Psychology. The author first introduces the phenomenon of audio performance and demonstrates that audio strategies based on the predisposition of the auditory system offer strong suggestion and emotionality. She outlines three strategies: (1) stimulation through ASMR using the tactile quality of hearing; (2) focusing one's attention on one's own body through the inner observer and focusing techniques; and (3) expanding consciousness through perspective shifting. In all three of these, she finds a significant relaxing effect with therapeutic potential, as well as an educational function regarding perception which targets an experience of a specific generation. Evocation of one's own experience, which the author seeks to defend within the theatrical field, plays an important role in the text.
CS
Autorka studie si klade za cíl představit tvůrčí strategie několika audioperformancí vzniklých mezi lety 2019–2022 v českém divadelním kontextu, popsat je na základě vlastního diváckého prožitku a prozkoumat jejich účinek na diváka z perspektivy kognitivních věd a psychologie. Autorka nejprve představuje fenomén audioperformance a ukazuje, že audio strategie vycházející z predispozic sluchového smyslu nabízí silnou sugesci a emocionalitu. Detekuje postupně tři strategie: 1. stimulace prostřednictvím ASMR s využitím hmatové kvality sluchu, 2. zaměření pozornosti na vlastní tělo prostřednictvím technik vnitřního pozorovatele a focusingu, 3. rozšíření vědomí prostřednictvím proměny perspektivy. U všech třech přitom nachází výrazný relaxační účinek s terapeutickým potenciálem a zároveň edukativní funkci týkající se vnímání cílící na konkrétní generační zkušenost. Důležitou roli v textu hraje evokace vlastního prožitku, o jehož obhajobu v rámci teatrologického pole autorka usiluje.
3
Content available remote

Oko mysli : Agnes Arberová k otázce biologického hlediska

100%
Pudil M.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2018
|
vol. 40
|
issue 1
107-126
EN
Th e study refl ects the philosophical analysis of scientifi c research carried out by the botanist Agnes Arber in the 1950s. Her concept entails a valuable contribution to the question of the context of scientifi c discovery and the process of its rationalization in biological disciplines. I will try to show that her considerations are fundamentally phenomenological, and thus the comparison with the thoughts of Maurice Merleau-Ponty on the topic of corporeal nature of senses is useful. Such an interpretation suggests that Arber, similarly to Merleau-Ponty (though using diff erent terminology), considers phenomena not as objects that can be examined separately, but as representing a phenomenal fi eld in which phenomena arise in the context of past experience. According to her, the orientation in the subject of a study is a question of equilibrium, which a researcher actively seeks.
CS
Práce se zabývá filosofi ckou analýzou vědeckého výzkumu, kterou v polovině minulého století provedla botanička Agnes Arberová. Její koncepce je cenným příspěvkem k otázce kontextu vzniku vědeckého objevu a procesu jeho zdůvodnění v biologických disciplínách. Ve stati se pokusím doložit, že její úvahy mají ráz v zásadě fenomenologický, a proto bude její koncepce interpretována na pozadí úvah Maurice Merleau-Pontyho o tělesné povaze smyslů. Taková interpretace napovídá, že Arberová ve shodě s Merleau-Pontym (při užití odlišné terminologie) uvažuje o fenoménech nikoli jako o objektech, které lze zkoumat odděleně, nýbrž nám představuje fenomenální pole, v němž se fenomény vyjevují v souvislosti s předcházející zkušeností. Orientace v předmětu výzkumu lze vnímat jako otázku rovnováhy, jíž badatel výzkumem aktivně vyhledává.
4
Content available remote

Duch duchem stržený. Pozornost k sobě i k druhým

100%
Matějčková T.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 1
67-83
EN
In the article, I focus on the pivotal points of Thomas Oehl’s book, Die Aktivität der Wahrnehmung und die Metaphysik des Geistes. Eine aktualisierende Lektüre von Hegels Philosophie des Geistes. I pay special attention to the author’s determinations in regards to contemporary analytical interpretations of Hegel’s philosophy, which have gained widespread attention, including in the Czech Republic. I read Oehl’s basic idea, according to which perception is an active performance grounded in the capacity for negativity and not a passive, natural process, against the background of the related insights of Simone Weil. I principally focus on the connection between attention and the possibility of breaking free from natural causality and social context.
CS
V článku se zaměřuji na stěžejní body knihy Die Aktivität der Wahrnehmung und die Metaphysik des Geistes. Eine aktualisierende Lektüre von Hegels Philosophie des Geistes od Thomase Oehla. Zvláštní pozornost věnuji autorovu vymezení vůči současným analytickým interpretacím Hegelovy filosofie, které si získaly širokou pozornost, mj. i v Česku. Oehlovu základní myšlenku, dle které je vnímání aktivní výkon spočívající na schopnosti negativity, nikoli pasivní přírodní proces, čtu na pozadí spřízněných vhledů Simone Weilové. Zaměřuji se především na vztah pozornosti a možnosti vymanění se z přírodní kauzality i společenské souvislosti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.