Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  vynutitelnost
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Proto-právní vztah: normativní kompas v globalizovaném světě.

100%
Pavlakos G.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 6
473-488
EN
In recent years the intensification of globalisation has put under pressure established understandings of international law.Not only the scope and the subjects of international law obligations are under challenge but also the hierarchical relation between the norms that institute them are in dispute. The paper at hand proposes a rethinking of the core features of the legal relation with an eye to offering a conceptual framework for understanding legal obligations beyond the state and across domestic legal orders.With an eye to generating some answers the paper undertakes a reconstruction of the grounds of legal obligation.Very roughly, I will question the received view that legal obligations are grounded in institutional facts, which involve states as their authors (call this the legal relation). Instead I will suggest that the legal relation, conceptually speaking, does not form the ultimate ground of legal obligations: rather, I will suggest, legal obligations obtain in virtue of a more basic, so-called proto-legal relation, which does not necessarily involve the state. Proto-legal relations involve interactions between individuals such that generate enforceable claims among the participants. I will spend some time clarifying the conditions under which a class of interactions between persons may produce the effect. Interestingly it will turn out that while state-based norms are sufficient for enforceability, they are not necessary for it; many other instances of interaction between agents are capable of producing that effect.
CS
V současnosti probíhající proces zintenzivňování globalizace vede k tomu, že klasické chápání mezinárodního práva je vystaveno novým výzvám. Nejenže je zpochybňován rozsah mezinárodněprávních závazků a jejich subjekty, ale celý hierarchický vztah mezi normami, které je ustavují, se stává sporným. Předkládaný článek se snaží znovu promyslet základní znaky právního vztahu, aby se pokusil navrhnout pojmový rámec pro chápání právních závazků, které přesahují sféru státu a které se ustavují napříč vnitrostátními právními řády. Článek navrhuje rekonstrukci založení právních závazků. Velmi zhruba řečeno, pokusím se zpochybnit převládající názor, že právní závazky jsou založeny na institucionálních faktech, v nichž hrají roli státy jako jejich autoři (nazvěme toto pojetí „právní vztah“). Místo toho navrhuji, že právní vztah (z pojmového hlediska) nepředstavuje konečné založení právních závazků: spíše jde dle mého názoru o to, že právní vztah získává svůj charakter díky základnějšímu vztahu, který nazývám „proto-právním vztahem“, jehož stranou nemusí být nutně stát. Proto-právní vztahy se týkají takové interakce mezi jednotlivci, která vytváří vynutitelné nároky mezi jejich stranami. V článku podrobněji vyjasňuji podmínky, za nichž určitá třída interakcí mezi osobami může produkovat tento výsledek. Ukáže se při tom zajímavý poznatek, že zatímco normy opřené o státní moc jsou dostatečné pro vynutitelnost, tyto normy nejsou nutné pro vynutitelnost, protože existuje mnoho jiných případů interakcí mezi aktéry, které jsou schopny produkovat stejné výsledky.
2
Content available remote

O solidaritě v evropském unijním právu

51%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 12
1135-1155
EN
The contribution is a brief analysis of the concept of “solidarity” in the context of European Union law. Since it is a topic that is practically undeveloped, especially in Czech legal literature, it is first necessary to give a brief explanation of the meaning of this notion in the non-legal field and its penetration into the legal field and its development in EU law. Secondly, it defines the essence, content and function of solidarity and analyzes its relationship with similar general categories of EU law, including its basic principles, fundamental human rights. The article thus describes the scope of the concept of solidarity, the regulation of which is already found in seventeen places of primary European law. The last problem area is the enforceability of the content of solidarity, which includes not only obligations, but also rights that operate not only between member states, member states and the institutions of the European Union, but also in some cases towards individuals. The contribution comes to the conclusion that the solidarity is a key category, which has the status of a meta-principle of a multi-layered structure. It forms the basis of a legal and constitutional community such as the European Union, and also as a part of a legal norm expressing specific assistance. This is evidenced not only by the high frequency of this term in primary law, which was enriched with this term only in the last twenty-five years, the case law of the European Court of Justice, which considers it an existential notion in several of the decisions, and the development in the field of migration and asylum policy in recent years.
CS
Příspěvek je stručnou analýzou pojmu „solidarita“ v kontextu evropského unijního práva. Protože zejména v české právní literatuře jde o téma prakticky nezpracované, předně vysvětluje význam tohoto pojmu v mimoprávní oblasti a jeho průnik do práva EU. Definuje podstatu, obsah a funkci solidarity a rozebírá její vztah k obdobným obecným kategoriím unijního práva včetně jeho základních principů. Solidarita obsahuje nejen povinnost, ale i práva, jež působí nejen mezi členskými státy navzájem, členskými státy a orgány Evropské unie, ale v některých případech i vůči jednotlivcům. Příspěvek dospívá k závěru, že v případě solidarity se jedná o klíčovou kategorii, která má jednak postavení metaprincipu několikavrstevné struktury a tvoří základ právního a ústavního společenství, jakým je Evropská unie, jednak má význam jako součást právní normy vyjadřující konkrétní pomoc.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.