Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: vypravěči

Sort By:

Limit search:

Roland Barthes’s Masks in Bohumil Hrabal’s Gaps: Accounts of a Transfer, Transfer of Accounts

100%

Meyer H.

Slovo a smysl - Word & Sense

2015

vol. 12

issue 24

59-89

The mention of Roland Barthes in a key passage of Bohumil Hrabal’s Proluky (Gaps) is read here as an index of a repetition and negotiation of the autobiographical, which should not be confused with holt meyer 89 the text itself being autobiographical, at least not with respect to its author (or the author’s wife, the nominal narrator of the text). Despite Jankovič’s insistence on not differentiating perspectives and collapsing all of the speech of the text into the voice of a ‘single narrator who integrates all [other] voices’, close reading of the passage mentioning Barthes — which is also the passage in which the biological father of Hrabal appears in the form of two representatives and a pack of photographs — makes it clear that exact differentiation of both voices and media is essential, and that Barthes’ studies of the voicing and temporality of the bourgeois novel must be brought to bear on this, while of course accounting for the irony of the post-Marxist entry into a neo-Stalinist setting. These are the conditions for a transferred and transferring Barthes reading of Hrabal’s texts of the 1980s (especially those deemed autobiographical) which has never been systematically and consequently thought through.

Zmínka o Rolandu Barthesovi v jedné klíčové pasáži Hrabalových Proluk je zde čten jako index opakování a vyjednávání autobiografična (které nesmíme zaměňovat s autobiografičností samotného textu, alespoň ne ve vztahu k autorovi, resp. jeho ženě jakožto nominální vypravěčce). Jankovič sice odmítal odlišování jednotlivých perspektiv a zdůrazňoval, že se řeč textu hroutí do textu „jediného vypravěče, který v sobě spojuje všechny [ostatní] hlasy“, avšak pečlivé čtení pasáže obsahující zmínku o Barthesovi — v níž se též objevuje Hrabalův biologický otec ve dvou verzích a v podobě balíčku fotografií — prokáže relevanci přesného odlišení obou hlasů a médií, k čemuž nutno vztáhnout Barthesova zkoumání distribuce hlasoví a temporality v měšťanském románu, zároveň objasňující ironičnost postmarxistického vstupu do neostalinistické scenérie. Tak vypadají podmínky pro (zatím nikdy důsledně provedené) přenesené i přenášející barthesovské čtení Hrabalových textů z osmdesátých let, zvláště těch domněle autobiografických.

Refine search results

1 Slovo a smysl - Word & Sense

1 Meyer H.

1 2015

Search results

Roland Barthes’s Masks in Bohumil Hrabal’s Gaps: Accounts of a Transfer, Transfer of Accounts