Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  zastupování
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Práva přírody na rozhraní mezi aktivismem a seriózní debatou

100%
Müllerová H.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 1
3-14
EN
The concept of the rights of nature has become a widely debated legal approach in the last decade, and its advocates see it as a promising new instrument for addressing the global biodiversity crisis, exacerbated by climate change. In several countries (Spain being the first European representative), the rights of nature have been recognised by legislation or judicial decisions, but above all, the rise of the topic in the literature of environmental law is noticeable. The article introduces to the Czech readers the essence of the concept of rights of nature, describes the current intense international debate on the potential of this legal instrument and identifies the main difficulties of its prospective introduction, especially in the context of European legal orders. It then considers the relationship of the rights of nature to the human right to a favourable environment, and in particular to traditional environmental law or nature conservation law. It shows that rights of nature, like environmental law, are dependent on human actors for their application, and their enforcement may suffer from similar shortcomings to those that have long been criticised in traditional environmental law instruments. From this perspective, the whole debate can also be used as a stimulus for improving environmental law in Europe at the level of EU legislation and its implementation by Member States.
CS
Koncept práv přírody se v posledním desetiletí stal hojně diskutovaným právním přístupem, jehož obhájci ho chápou jako nový slibný nástroj pro řešení globální krize biodiverzity, zesílené ještě klimatickou změnou. V některých státech (prvním evropským zástupcem je Španělsko) byla práva přírody uznána legislativou nebo soudními rozhodnutími, především je ale patrný vzestup tohoto tématu v literatuře práva životního prostředí. Článek přibližuje českým čtenářům podstatu konceptu práv přírody, popisuje nynější intenzivní mezinárodní debatu o potenciálu tohoto právního nástroje a identifikuje hlavní obtíže jeho případného zavedení, zejména v kontextu právních řádů Evropy. Dále uvažuje o vztahu práv přírody vůči lidskému právu na příznivé životní prostředí, a zejména pak vůči tradičnímu právu životního prostředí, respektive právu ochrany přírody. Ukazuje, že práva přírody jsou, stejně jako právo životního prostředí, při své aplikaci závislá na lidských aktérech a jejich prosazování může trpět podobnými nedostatky, jaké jsou dlouhodobě kritizovány u klasických nástrojů práva životního prostředí. Z tohoto pohledu lze celou debatu využít i jako podnět pro zdokonalení práva životního prostředí v Evropě na úrovni unijních předpisů i jejich implementace členskými státy.
2
Content available remote

Akademičtí pracovníci a funkcionáři veřejných vysokých škol

80%
Prokeš M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 10
871-888
EN
The article deals with the relationships of academics with public higher education institutions (PHEI), the position of PHEIs as employers, their representation by their bodies, membership in them and the consequences of an academic’s appointment as a member of a PHEI body. The introductory part analyses the definition, position and activities of academics and the consequences of shortcomings in the selection procedures for such positions, concluding that they are PHEI employees in a statutory position obliged to perform educational and creative activities in certain field of expertise, and that selection procedure disruptions alone do not impact the commencement of employment and membership in the academic community. PHEIs (incl. faculties) are employers not entered in a public register whose decisions are made by the Rector, who also represents the institution in public; in faculty-related labour-law matters of the PHEI, the representation is taken up by the dean. An academic’s membership in an academic community is a public relationship connected to a private employment relationship; membership in bodies may arise independently thereof. Members of collective PHEI bodies perform their functions in a relationship subsidiarily governed by a mandate agreement; members of other bodies, vice-rectors and vice-deans perform theirs in an employment relationship based on appointment, which may lead to a change in the current employment relationship with the PHEI. Thus, a treatise is offered on academic officials and public office as an impediment to work.
CS
Článek se věnuje vztahům akademického pracovníka k veřejné vysoké škole (dále jen „VVŠ“), postavení VVŠ jako zaměstnavatele, zastupování VVŠ jejími orgány, členství v nich a následkům jmenování akademického pracovníka členem orgánu VVŠ na jeho pracovní poměr. V úvodní části je analyzováno vymezení, pracovní místo a činnost akademického pracovníka a následky poruch při výběrovém řízení na obsazení jeho místa se závěrem, že jde o zaměstnance v pracovním poměru k vysoké škole na některém ze zákonem stanovených pracovních míst, který je zavázán vykonávat v určité odbornosti činnost pedagogickou i tvůrčí, a že poruchy ve výběrovém řízení samy o sobě nemají dopad na vznik pracovního poměru a členství v akademické obci. VVŠ (včetně fakult) je jeden zaměstnavatel, který se nezapisuje do veřejného rejstříku a za kterého rozhoduje a navenek jedná rektor, ve vybraných věcech VVŠ (včetně pracovněprávních) týkajících se fakulty pak její děkan. Členství akademického pracovníka v akademické obci je veřejnoprávním vztahem svázaným s existencí soukromoprávního pracovního poměru, nezávisle na nich může vzniknout další vztah – členství v orgánech VVŠ. Členové kolektivních orgánů VVŠ svou funkci vykonávají ve vztahu řídícím se zpravidla subsidiárně úpravou příkazu, členové ostatních orgánů a prorektoři a proděkani v pracovním poměru zakládaném jmenováním, které může mít za následek změnu stávajícího pracovního poměru k dané VVŠ. V souvislosti s tím je pojednáno o akademických funkcionářích a výkonu veřejné funkce jako překážce v práci.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.