Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  zdůvodnění
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Proč pouze lidská? : Potíže s univerzalitou lidských práv

100%
Florian O.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 11
956-969
EN
The article is a contribution to the ongoing debate on human rights and their possible extention to animals. If we accept the existence of natural rights, we should be also able to justify why they belong only to human beings. However, trying to define the criterion seems problematic. The argument from marginal cases shows that the characteristics possessed only by human beings are not possessed by all human beings, and characteristics possessed by all human beings are not possessed only by human beings. However, if we try to dismiss the problem by implying as a standard criterion on humanity as such, then there is a problem involving evolutionary theory. It tells us that the evolution of modern man was not only gradual, but there were also several different human species coexisting. The fundamental problem of human rights is the necessity to draw the line not only at present but also for past times if we want to secure their universality. It is possible to expand the concept of natural rights to animals, but we would have to deal with the same problem of justification. That is because there is no disagreement in the field of empirical facts, but a disagreement in morals where no cognizable truths exist.
CS
Článek je příspěvkem do probíhajících debat o lidských právech a jejich možném rozšiřování i na zvířata. Pokud uznáme existenci přirozených práv, měli bychom zdůvodnit, proč náleží pouze lidem. Snahy určit kritéria se však jeví jako problematické. Argument z marginálních případů nám ukazuje, že vlastnostmi, kterými disponuje jenom člověk, nedisponují všichni lidé a vlastnostmi, kterými disponují všichni lidé, pak nedisponují výlučně lidé. Pokud se však problém snažíme odsunout tím, že považujeme za směrodatné kritérium lidství jako takové, pak nám do cesty vkročí evoluční teorie. Ta nám říká, že vývoj v současného člověka byl nejen postupný, ale také existovalo několik různých druhů člověka vedle sebe. Zásadním problémem lidských práv je tedy nutnost vytýčit hranice nejen v současné době, ale pro zachování jejich univerzality také pro doby minulé. Nabízí se koncept univerzálních přirozených práv rozšířit i na zvířata, ale problém justifikace zůstane i nadále. Spory o rozsahu a obsahu přirozených práv totiž nejsou neshodou v oblasti empirických faktů, nýbrž neshodou v morálce, kde žádné zjistitelné pravdy neexistují.
2
Content available remote

Lidská práva a základní potřeby

80%
Hapla M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 1
31-49
EN
The article deals with the theory of needs as a possible justification of human rights. At first it defines the concept of need which it distinguishes from the concept of want. It states that need is objective by definition. It analyses some conceptions of needs (primarily the conception of David Miller and the conception of Massimo Renzo) and considers their advantages and disadvantages towards other theories of justification (for example the personhood approach of James Griffin). According to the author, these conceptions have foundations in natural law and cannot deal with the problem of transition from facts to norms. In addition, the requirements that we usually derive from the needs keep too much uncertainty. In spite of these deficiencies, however, the argumentation by the need holds great persuasiveness in the legal and even more in the political area. Its sources are difficult to identify, but it has some importance that the need is the concept which we use in everyday life (though in a shifted meaning). Finally, the author concludes that needs are not able to ground human rights in a satisfactory way, but on the other side – if we resign on the universal rights – it can play a very useful and significant role in their justification in certain local contexts.
CS
Článek se zabývá teorií potřeb coby možným zdůvodněním lidských práv. Nejprve vymezuje pojem potřeby, který odlišuje zejména od pojmu touhy. Konstatuje přitom, že potřeba má již z definice objektivní charakter. Následně analyzuje některé koncepce potřeb (především Davida Millera a Massima Renza) a zkoumá jejich výhody a nevýhody vůči jiným justifikačním teoriím (například přístupu Jamese Griffina, který je založen na ideji normativního aktérství). Podle autora mají tyto koncepce přirozenoprávní základy a nedokáží se vypořádat zejména s problémem přechodu od faktů k normám. Navíc i požadavky, které z potřeb zpravidla dovozujeme, si uchovávají příliš velkou míru neurčitosti. Navzdory těmto nedostatkům si ovšem argumentace jimi v právním a ještě více v politickém prostoru uchovává velkou přesvědčivost. Její zdroje je obtížné identifikovat, svůj význam však má, že jsou pojmem, který používáme v každodenním životě (třebaže v posunutém významu). Nakonec autor dospívá k závěru, že potřeby nejsou sice schopny uspokojivým způsobem založit lidská práva, ale na druhou stranu – pokud rezignujeme na univerzální charakter uvedených práv, mohou sehrát velmi užitečnou a významnou roli při jejich justifikaci v určitých lokálních kontextech.
3
Content available remote

Kritický racionalismus a reliabilismus ve sporu o neplatnost indukce

80%
Sloup O.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2016
|
vol. 38
|
issue 2
177-203
EN
Based on analysis of the issue of how we learn from experience (if not by using induction), the study presents a problem of induction as formulated by Hume, thus showing its roots in unjustifiability of the principle of uniformity of nature. Popper's solution to the problem, consisting of the complete rejection of inductive reasoning, is exposed. Popper's solution is then subjected to comparison with David Papineau's reliabilism - a notion that knowledge is a true belief generated by a reliable method. The main objective of this study is to reopen a debate over the topic of invalidity of induction. A secondary objective is to illustrate the possible intersection between critical rationalism with its emphasis on delegitimisation of knowledge and reliabilist criteria of certainty.
CS
Na základě analýzy otázky, jak se učíme ze zkušenosti (pokud ne za použití indukce) představuje studie problém indukce nejprve tak, jak byl formulován Humem skrze jeho příčinu v nezdůvodnitelnosti principu uniformity přírody. Následně ukazuje Popperovo řešení problému spočívající v naprostém odmítnutí induktivního usuzování. Popperův přístup je podroben srovnání s reliabilistickou pozicí Davida Papineau - stanoviskem, že poznání je pravdivým přesvědčením generovaným spolehlivou metodou. Hlavním cílem textu je znovuotevření diskuze nad tématem neplatnosti indukce a možná redukce námitek vůči její logické neplatnosti na základě nahlédnutí reliabilistického stanoviska. Vedlejším záměrem je pak ilustrovat možné styčné body mezi kritickým racionalismem s jeho důrazem na delegitimizaci vědění a reliabilistickým kritériem spolehlivosti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.